Návrh, projektování a realizace interiérových i exteriérových schodišť je v české legislativě upravena normou ČSN 73 4130, ve které je řešena geometrie a bezpečnost jednotlivých prvků i celého schodiště. Pro projektování, navrhování únosnosti a výpočetní postupy dřevěného schodiště a komponentů ze dřeva platí od června 2015 rámcová norma ČSN EN 16481.
Schodiště plní v interiéru nebo exteriéru objektu řadu funkcí, takže je na něj při projektování pohlíženo z několika úhlů pohledu. Základem je vždy funkční a čistě technické pojetí schodů jako spojnice rozdílně výškově umístěných pater objektu. Ve výsledném návrhu ale téměř vždy hraje estetickou roli a někdy se z něj stane dokonce dominantní designový prvek objektu.
Konstrukční možnosti
Podle druhu konstrukce a způsobu podporování stupňů se rozlišují schodiště s plně podporovanými stupni (pažená, podezděná, desková), s oboustranně podporovanými stupni (schodnicová, vřetenová, visutá, zavěšená), se stupni konzolovitě vetknutými nebo se zvláštními stupni.
Nejčastějším typem dřevěných schodišť jsou schodnicová schodiště. Přenos zatížení do podpor je vyřešen vaznicemi, tzv. schodnicemi. Schodnice může být samostatně nebo v páru a podle toho se liší způsob podepření, např. na vnější straně do zdi, dvěma vaznicemi po stranách, osovou schodnicí nebo celoplošně podepřenou deskou. Rozdělení lze dále rozvést na typy schodišť s uzavřenou nebo sedlovou schodnicí, s podstupnicí nebo bez ní apod.
Konstrukčně zajímavé a náročné zpracování je u visutých a zavěšených schodišť. Při kombinaci různých druhů materiálu stupnic, zábradlí, podstupnic se pak schodiště stává výrazným architektonickým prvkem. U těchto schodišť ale stoupají nároky na výrobní a montážní firmu, která musí spojit mnohdy nesourodé materiály, jako jsou dřevo, železobeton, kámen nebo sklo, vhodnými spojovacími prostředky a přitom splnit vysoké estetické nároky.
Kontrola výroby dřevěných schodišť
Výrobce schodů zodpovídá podle české legislativy nejen za certifikaci hotového produktu při uvedení na trh, ale i za to, že používá certifikovaný vstupní materiál.
V rámci certifikace dřevěných schodišť se posuzují různé vlastnosti produktu, např. vlhkost dřeva, spolehlivost, reakce na oheň, statické parametry, tolerance rozměrů, účinnost chemické ochrany, obsah nebezpečných látek, protiskluzné vlastnosti apod.
Samotná geometrická přesnost dokončeného schodiště se v technických normách neřeší. Mezi odbornou veřejností se hovoří o toleranci 5 mm ve výšce a šířce schodišťových stupňů od projektové dokumentace.
V případě dřevěných schodišť se dá zajistit velmi nízká hodnota rozměrové tolerance, protože dřevěné prvky se ve výrobě (např. na CNC strojích) dají nařezat s milimetrovou přesností a při montáži s vhodnými spojovacími prostředky se dá konstrukce precizně spojit.
Dřevěná schodiště jsou vyráběna z vysušeného tvrdého nebo měkkého dřeva z vybraných kvalitativních tříd se stanovenou maximální vlhkostí, a jsou tedy určena většinou do interiéru.
Životnost, vlastnosti a vzhled schodiště závisí nejen na kvalitě materiálu, ale i na výběru vhodných spojovacích prostředků, dodržování roztečí spojovacích prvků, dobře provedených tesařských spojích apod.
Montáž dřevěných prvků
Správně zvolený typ spojovacího prostředku (vrutu, šroubu, kolíku, táhla atd.) ovlivní stabilitu konstrukce a dlouhodobou funkčnost spoje bez estetických závad. Staticky je problematika spojů řešena v kapitole 5.4 ČSN EN 16481.
V rámci statiky schodiště jsou rozhodující nejen spoje vlastních schodnic a ostatních konstrukcí, ale zejména pak spoje jednotlivých stupňů případně podstupnic a schodnic, neboť rozhodují o stabilitě celé konstrukce.
Kvalitní a dobře umístěné spojovací prostředky pak vydrží namáhání ve smyku, ohybu i deformaci tlakem.
Jako vhodné a moderní spojovací prostředky lze doporučit spoje provedené pomocí speciálních vrutů, které kromě statické funkce plní i funkci estetickou, neboť se jedná o pohledově neviditelné spoje.
Při montáži samovrtného dvouzávitového vrutu WT (SFS intec) je důležité to, že spolehlivě přenese tahové i tlakové zatížení ze dřeva na vrut přes závity a nikoliv pouze přes hlavu vrutu. Spoj je tedy trvale únosný i po seschnutí dřeva a eliminuje se vznik tahových prasklin ve dřevě. Správný počet a rozmístění vrutů bezpečně přenese zatížení v konstrukci (při použití vrutu WT 6,5×90 mm je minimální osová vzdálenost mezi vruty 20 mm a minimální vzdálenost osy vrutu od okraje dřevěného prvku je 15 mm). Rozdílné stoupání závitů zajišťuje svěrný efekt při spojování dřevěných profilů.
Bezpečnost, vysoká únosnost a pevnost spojů jsou technickou podmínkou pro každé dřevěné schodiště. Excentrický hrot vrutu zjednodušuje a zpřesňuje celou montáž, protože zásadně snižuje krouticí moment pro zašroubování a spolehlivě vede vrtání pod úhly 45 i 90 stupňů.
Pokud se v konstrukci s rybinovým spojem použijí i současně párově zašroubované WT vruty, únosnost spoje se výrazně zvýší.
Exteriérová schodiště
Pro exteriérová schodiště je z pohledu trvanlivosti lepší použít tepelně upravené dřevo nebo kompozity na bázi dřevěných frakcí a plastu. Vlivy vnějšího prostředí, jako jsou působení vody, UV záření, změn teplot, plísní a mikroorganismů, přispívají k rychlejší degradaci materiálu. Při montáži schodiště je stejně důležité zvolit vhodné spojovací prostředky, které musí navíc vydržet i větší namáhání (např. vruty WT s antikorozní úpravou).
Realizace dřevěných schodů studenty ČVUT
Ideovým návrhem i vlastní realizací interiérových schodišť se zabývali i studenti Fakulty architektury ČVUT Praha. Ze studentských návrhů bylo odbornou komisí vybráno pět schodišť a studenti pak realizovali rozdílné typy konstrukcí v areálu fakulty. Více informací o tomto workshopu včetně videí najdete zde.
Informace o spojovacích prvcích SFS Intec najdete na www.sfsintec.biz/cz.
Jaroslav Štok,
SFS Intec
