Cihlářský svaz Čech a Moravy si zadal studii Posouzení životního cyklu dřevostavby a cihlového domu1 s ohledem na celý životní cyklus stavby. Pro tuto studii byl použit projekt dřevostavby, z něhož díky vyšší flexibilitě zdicích prvků bylo možné zpracovat projekt cihlového domu (použity cihly HELUZ Family 38 2in1). Tepelně izolační vlastnosti obálky byly nastaveny co možná nejpodobněji dle možností jednotlivých konstrukčních systémů. Následně byly vypracovány LCA modely obou staveb a modely provozu domů pro období 10, 20, 40 a 50 let.
Bylo zjištěno, že z hlediska konstrukčních systémů má dřevostavba vyšší environmentální dopady téměř ve všech kategoriích s výjimkou kategorie dopadu globálního oteplování a kategorie dopadu sladkovodní ekotoxicity. Pokud dojde k využití stavebních materiálů po demolici budov a energetickému využití dřevěných součástí, jsou environmentální dopady v součtu výstavby a demolice pro oba typy budov podobné.
| Typ domu | Dřevostavba | ||||
| Fáze | Stavba | Demolice | Doprava | Provoz | Celkem |
| Úbytek abiotických surovin (ADP elements) [kg Sb ekv.] | 1,39 | -0,1 | 0 | 0,08 | 1,37 |
| Úbytek fosilních surovin (ADP fossil) [MJ] | 447000 | -115000 | 5520 | 3790000 | 4120000 |
| Acidifikace (AP) [kg SO2 ekv.] | 112 | -49,9 | 0,95 | 1020 | 1090 |
| Eutrofizace (EP) [kg PO43- ekv.] | 12,6 | 0,27 | 0,23 | 94,2 | 107 |
| Sladkovodní ekotoxicita (FAETP inf.) [kg DCB ekv.] | 416 | -22,7 | 2,19 | 497 | 892 |
| Globální oteplování (GWP 100 let) [kg CO2 ekv.] | 13400 | 14100 | 400 | 382000 | 410000 |
| Humánní toxicita [kg DCB ekv.] | 22600 | -1080 | 8,25 | 11900 | 33500 |
| Úbytek stratosférického ozonu (ODP) [kg R11 ekv.] | 0,000275 | -0,00086 | 0 | 0,000001 | -0,000584 |
| Vznik fotooxidantů (POCP) [kg C2H4 ekv.] | 12,1 | -2,88 | -0,31 | 80,9 | 89,7 |
| Půdní ekotoxicita (TETP inf.) [kg DCB ekv.] | 205 | 43,4 | 0,66 | 233 | 482 |
| domu | Cihlový dům | ||||
| Fáze | Stavba | Demolice | Doprava | Provoz | Celkem |
| Úbytek abiotických surovin (ADP elements) [kg Sb ekv.] | 1,05 | -0,08 | 0 | 0,07 | 1,04 |
| Úbytek fosilních surovin (ADP fossil) [MJ] | 431000 | -27000 | 7440 | 3290000 | 3700000 |
| Acidifikace (AP) [kg SO2 ekv.] | 98,7 | -8,41 | 1,28 | 890 | 982 |
| Eutrofizace (EP) [kg PO43- ekv.] | 12,4 | 1,67 | 0,31 | 81,9 | 96,3 |
| Sladkovodní ekotoxicita (FAETP inf.) [kg DCB ekv.] | 486 | -0,42 | 2,95 | 432 | 920 |
| Globální oteplování (GWP 100 let) [kg CO2 ekv.] | 26600 | 7390 | 540 | 333000 | 367000 |
| Humánní toxicita [kg DCB ekv.] | 20700 | -300 | 11,1 | 10400 | 30800 |
| Úbytek stratosférického ozonu (ODP) [kg R11 ekv.] | 0,000112 | -0,0003 | 0 | 0,000001 | -0,000188 |
| Vznik fotooxidantů (POCP) [kg C2H4 ekv.] | 7,34 | -0,45 | -0,42 | 70,3 | 76,8 |
| Půdní ekotoxicita (TETP inf.) [kg DCB ekv.] | 166 | 69,3 | 0,89 | 202 | 439 |
Jak je vidět z předchozích tabulek, největší roli v dopadech budov na životní prostředí hraje jejich provoz. Ukazuje se, že na konci modelovaného období, tj. po 50 letech, představují emise skleníkových plynů z vytápění budov elektrokotlem až 90 % celkových emisí skleníkových plynů. Z tohoto důvodu jsou klíčové tepelně izolační vlastnosti obálky budovy, které bezprostředně souvisí s provozními emisemi a ne materiálová skladba pláště budovy. Nutno dodat, že vysoké emise skleníkových plynů z provozu budovy mohou být razantně sníženy pomocí tepelného čerpadla. Tento zdroj sníží dopady na životní prostředí zhruba na čtvrtinu.
Pokud však posuzujeme budovu z cihel, tj. materiálu s delší životností než 50 let, po dobu 100 let, získává tato budova nepopiratelnou výhodu v nižších environmentálních dopadech, protože není potřeba nic bourat, znovu stavět a na konci životního cyklu opět bourat. V tomto případě pak „zjevně“ neekologický stavební materiál v celkovém součtu všech výše uvedených fází a po 100 letech provozu vykazuje celkové emise skleníkových plynů dokonce o 20 % nižší než dvě po sobě postavené dřevostavby. Navíc pro uživatele cihelné stavby zde odpadá investice do nové budovy po 50-ti letech a vzniká tak významná finanční úspora.
Závěr:
Při současném ročním tempu obnovy bytového fondu na úrovni 1 % dává smysl stavět a renovovat budovy s minimální životností 100 let. Mělo by tedy být v našem zájmu soustředit se na podporu snižování energetické náročnosti budov, a nikoliv pouze na jejich materiálovou základnu. Protože, jak bylo výše ukázáno, vybírat konstrukční systém pouze podle množství emisí skleníkových plynů spojených se stavbou budovy je příliš zjednodušující a neobjektivní.
S ohledem na ochranu půdního fondu a také s ohledem na dostupnost bydlení bychom měli maximálně využívat zastavěnou plochu budovy a stavět patrové budovy. Ne všechny konstrukční systémy nám však toto dovolují, ale při návrhu udržitelné budovy by vše výše jmenované mělo být zohledněno.
Ing. Miroslav Vacek, vedoucí technického rozvoje HELUZ
- Posouzení životního cyklu dřevostavby a cihlového domu, Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD., MBA a Bc. Juraj Petrík, 2018 ↩︎
Nejnovější komentáře