Zelené střechy začínají být stále běžnější součástí staveb. O jejich propagaci se snaží i odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, která je vypisovatelem soutěže Zelená střecha roku (více na str. 15). Prvenství v kategorii Veřejná zelená střecha intenzivní získala realizace na novostavbě Drn v Praze 1, kterou představíme podrobněji.
Moderní polyfunkční dům na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice zaplnila proluku, která hyzdila prostor po dlouhá léta. Budova, jejímž autorem je Ing. arch. Stanislav Fiala, je zajímavá z mnoha důvodů. O výjimečném a kreativním využití betonů jste se mohli dočíst v článku v Materiálech 7/2016. I využití vegetace jak na střeše, tak na fasádách a balkónech je u nás mimořádné.
Od roku 1966 sloužila parcela po demolici nárožních domů jako parkoviště, se kterým sousedil barokní Schönkirchovský palác. Pozemky zakoupil v roce 2012 soukromý investor se záměrem vybudovat městský polyfunkční objekt s veřejným prostorem, plochami pro obchody, restauracemi a zázemím pro kancelářská patra. Prolínání barokního světa s moderním, propojení starého a nového jsou motivy, které prostupují celým objektem. Novostavba tvoří nároží a spojuje Paláce Dunaj z roku 1930 s barokním Schönkirchovským palácem. Obrys budovy sleduje uliční čáru a na výškové rozdíly sousedních domů reaguje ustupujícími patry lemovanými balkóny se zelení. Na uliční prostor navazuje dvoupodlažní obchodní parter.
Architekt Stanislav Fiala dokázal mimořádně invenčním způsobem provázat polyfunkční objekt s historickým palácem. Snahou tvůrců bylo dostat do zadlážděného prostoru více vegetace, takže kolem nové budovy se vinou zelené prstence. Na střeše architekt Fiala vytvořil zákoutí, průhledy a pomyslná okna do zeleně s pokračováním do Petřínských sadů a zahrad pod Pražským hradem. Střecha je další místností, dalším patrem pro obyvatele domu.
Zhotovitelem této součásti budovy byla podle projektu Stanislava Fialy a Jana Kocourka firma Zahradní architektura Kurz, s. r. o.
Technické řešení střechy
Při zakládání střešních zahrad je jedním ze základních limitů dostatečná únosnost nosné konstrukce střešního pláště, ale v případě Drnu bylo již od počátku počítáno s intenzivní střešní zahradou. Jde o kombinaci intenzivní a extenzivní zelené střechy. Jsou na ní vysázeny stromy, které potřebují vegetační vrstvu o mocnosti 80 cm, zavlažovaný a pravidelně sečený trávník, ale jsou tam i místa s mocností substrátu kolem 10 cm osázená nenáročnými rostlinami. Jako ochranná vrstva chránící hydroizolaci střechy před mechanickým poškozením byla použita geotextilie 300 g/m2. Drenážní vrstvu, která umožňuje dostatečně rychlý a efektivní odtok přebytečné vody k odvodňovacím zařízením, tvoří nopová fólie Optigrün FKD 40, což je deska z protahovaného HDPE recyklátu s vododržnou funkcí, difuzními otvory a systémem odvodňovacích kanálků na spodní straně. Mezi drenážní vrstvu a substrát je potřeba vložit filtrační vrstvu, která zabraňuje vyplavování drobných částic z vegetační vrstvy do vrstvy drenážní a trvale chrání drenážní vrstvu před zanesením. V případě Drnu byla použita filtrační textilie Optigrün 105 (105 g/m2) z polypropylenu o tloušťce 1,1 mm a horizontální propustnosti 130 l/m2. Jako střešní substrát byl použit ACRE extenzivní a intenzivní.
Zahradníci z firmy Zahradní architektura Kurz se museli termínově přizpůsobit a 250 t mate-riálu navézt na střechu v době, kdy byl k dispozici jeřáb. Na střeše pracovalo souběžně několik profesí, což samozřejmě realizaci komplikovalo. Stromy jsou vysázeny především do skruží, a to v místech, kde střechu podpírají nosné sloupy. Aby zde rostliny mohly dobře prosperovat, je na střeše 150 m3 intenzivního střešního substrátu s přídavky kondicionéru a hydrogelu. Stromové patro tvoří platany, které budou postupně stříhány do tvaru kvádru. K vylepšení podmínek pro kořeny rostlin využili zahradníci aplikaci vakcíny mykorhizy od německé firmy, která dodala speciální houbu pro platany. Ta proroste substrátem a rostliny budou mít díky rozšíření příjmové kapacity kořenového systému lepší příjem fosfátů, dusíku, draslíku a některých mikroprvků a efektivnější příjem vody. Odolnější budou rovněž vůči stresům způsobených suchem.
Zajímavou částí střechy jsou výstupy, kolem nichž vznikly krátké prudké svahy, které bylo nutné ozelenit. Pro stabilizaci substrátu byl použit zádržný systém s prvky ve tvaru půlměsíce, který umožnil na povrchu tvaru komolého kužele o sklonu 50 ° udržet vrstvu substrátu. Po položení zeleného koberce se suchomilnými rostlinami působí výstupy na střechu jako dva obrovské trsy trav.
Okolo celého domu procházejí v pěti patrech zavěšené truhlíky se vzrostlými travinami. Truhlíky jsou odizolované, aby nedocházelo k přehřívání rostlin při oslunění. Substrát je zde jiný než na střeše, a to s převahou živného kompostu, díky kterému trávy vytvoří co nejrychleji velkou hmotu a budou plnohodnotnou zelenou fasádou Drnu. Na jaře navíc truhlíky rozkvetou deseti tisíci cibulovinami, část z nich tvoří tulipány v barvách české trikolory. Koloběh vody a živin střešní zahrady je zajištěn sofistikovaným zařízením. Celý systém je uzavřený a voda z vodovodního řadu se doplňuje pouze při déle trvajícím suchu. Živiny jsou do vody dávkovány průběžně a postupně tak, aby dokázaly uspokojit potřebu rostlin v určité fázi vegetace. Zelená střecha i truhlíky představují pro rostliny náročné podmínky. Aby došlo k požadovanému efektu, je nutná intenzivní a nepřetržitá péče o rostliny. I malý výpadek by mohl způsobit hromadný úhyn, proto je tato péče dlouhodobě smluvně zajištěna a prováděna dodavatelskou zahradnickou firmou.
JANA ŠIMEČKOVÁ
foto archiv Svazu zakládání a údržby zeleně
Ing. Jana Šimečková (*1960)
absolvovala Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Je ředitelkou Svazu zakládání a údržby zeleně a podílí se i na zajištění průběhu soutěže Zelená střecha roku.
