V předchozím díle jsme ukázali výsledky laboratorních měření týkajících se vlivu připojení tenkých zděných příček na vzduchovou neprůzvučnost mezibytové stěny. V tomto, druhém díle, se zaměříme na vliv některých typů jednostranně provedených přizdívek a zděných předstěn. Je to další poměrně časté řešení, se kterým se na stavbách můžeme setkat.
V předchozím článku jsme porovnávali vliv dvou měkkých a jednoho tuhého připojení, přičemž měkká připojení přes EPS nebo asfaltový pás mají menší (resp. žádný) vliv na výsledek. Naproti tomu tuhé připojení (s promaltováním spáry) má vliv spíše negativní, tzn., že výsledky měření byly horší než u mezibytové stěny bez připojení příčky. Z výsledných měření dále vyplynulo, že kromě připojení má také vliv umístění zdroje hluku – zda se zdroj nachází v místnosti s příčkou, nebo na opačné straně.
Kromě hlediska vlivu na akustiku jsme se na detail podívali i z hlediska provádění a míry rizika vzniku trhlinek ve styku obou konstrukcí. Z pohledu provádění omítek a rizika trhlin v napojení se i přes mírně negativní vliv na akustiku jeví jako nejlepší napojení tuhé – tzv. „natvrdo“ s promaltováním. Z tohoto důvodu doporučujeme při návrhu mezibytové stěny počítat kromě obvyklých bočních cest šíření zvuku i s vlivem připojení kolmých nenosných příček. A protože zdroj zvuku může být obecně z obou stran mezibytové stěny, je při návrhu mezibytové stěny potřebné uvažovat se zvýšením korekce k1 o cca 0,5 dB (oproti stavu, kdy není na mezibytovou stěnu napojena žádná příčka).
Nyní se zaměříme na vliv některých typů jednostranně provedených přizdívek a zděných předstěn, které patří mezi další poměrně častá řešení, která na stavbách vídáme. V laboratorních podmínkách zkušebny akustiky jsme provedli zkoušky na dvou konstrukčních řešeních mezibytové stěny a třech variantách přizdívek, resp. předstěn. Možných variant je jistě více, ale vybrali jsme řešení, se kterými se na stavbách setkáváme nejčastěji.
– Konstrukce A – oboustranně omítnutá mezibytová stěna Porotherm 25 AKU SYM
– 1. varianta – s přizdívkou z pórobetonu tl. 75 mm celoplošně přilepenou k mezibytové stěně (obr. 1),
– Konstrukce B – jednostranně omítnutá mezibytová stěna Porotherm 25 AKU SYM – 1. varianta – s předstěnou z pórobetonu tl. 75 mm, mechanicky kotvenou, oddělenou izolací z MW tl. 20 mm (obr. 2), – 2. varianta – s předstěnou z cihel Porotherm 8
Profi (tl. 80 mm), mechanicky kotvenou, oddělenou izolací z MW tl. 20 mm (obr. 3),
– 3. varianta – s přizdívkou z pórobetonu tl. 75 mm celoplošně přilepenou k mezibytové stěně (obr. 4).
Mezibytová stěna z cihel Porotherm 25 AKU SYM byla jednostranně (konstrukce B) nebo oboustranně (konstrukce A) omítnuta vápenocementovou omítkou tl. 15 mm. Všechny druhy přizdívek a předstěn byly opatřeny jádrovou vápenocementovou omítkou tl. 10 mm (obr. 5), čímž jsme simulovali hmotu případného keramického obkladu, který se na tyto konstrukce často aplikuje.
Při našich měřeních jsme nesimulovali žádné oslabení instalacemi TZB apod. Výsledky měření slouží jako srovnávací hodnoty pro další výzkum, kterým se naše společnost zabývá a kterým
posouvá praktické znalosti v oblasti stavební akustiky.
Při měření vlivu napojení tenkých nenosných příček v minulém díle jsme mj. zjistili, že se výsledky měření liší podle toho, zda byl zdroj umístěn v místnosti s příčkou, nebo na opačné straně. Z tohoto důvodu se i v případech vlivu přizdívek provádělo měření z obou stran, tzn. zdroj zvuku jsme umístili nejdříve v komoře K1 (měření K1→K2) a pak v komoře K2 (měření K2→K1). Na obr. 6 je znázorněno půdorysné schéma zkušebny.
Měřením v obou směrech jsme si ověřili, že v případě celoplošných přizdívek a předstěn není umístění zdroje podstatné – výsledky byly pro oba směry měření totožné.
Cílem provedených měření bylo určit pro jednotlivé varianty jejich vliv na hodnotu vzduchové neprůzvučnosti samotné dělicí mezibytové stěny. Výsledky měření všech variant konstrukcí A i B jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2 i s vyčíslením odchylky oproti základním hodnotám dělicích konstrukcí A nebo B.
Z výsledků provedených měření lze učinit následující indikativní závěry pro vliv jednostranné přizdívky a oddělené zděné předstěny na vzduchovou neprůzvučnost akusticky dělicí konstrukce (např. mezibytové stěny):
a) ani jeden typ provedení předstěny či přizdívky nenahradil chybějící omítku v případě jednostranné omítky na samotné mezibytové stěně;
b) ve všech případech provedení předstěny či přizdívky došlo k mírnému zvýšení hodnoty vzduchové neprůzvučnosti oproti základní mezibytové stěně;
c) celoplošné přilepení přizdívky vedlo k většímu zvýšení vzduchové neprůzvučnosti než u předstěny oddělené mezerou s MW tl. 20 mm;
Ze všech výše uvedených výsledků měření vyplývá (pro odvození obecných závěrů by bylo potřeba provést více zkoušek), že provedením jednostranné předstěny či přizdívky nedochází ke zhoršení hodnoty vzduchové neprůzvučnosti základní dělicí stěny, ale naopak k mírnému zlepšení v řádu od několika desetin až do téměř 2 dB.
Zlepšení v případě celoplošně nalepené přizdívky může být ovlivněno aplikací „těžké“ omítky na této přizdívce. Proto se při příštích zkouškách zaměříme také na to, zda stejný přínos bude mít přizdívka např. s tenkovrstvou omítkou.
Dále je patrné, že před provedením předstěny či přizdívky je nutné akusticky dělicí stěnu celoplošně omítnout také pod předstěnou i přizdívkou, protože ani předstěna ani přizdívka nenahradí neprovedenou omítku.
Z hlediska vzduchové neprůzvučnosti přinesla dle níže uvedených výsledků měření nejvyšší pozitivní efekt varianta celoplošně nalepené přizdívky na akusticky dělicí stěnu. Toto řešení je ale méně příznivé pro přenos tzv. strukturálního hluku, který může vznikat zabudováním rozvodů TZB do této přizdívky. Lepší variantou je tedy oddělení přizdívky od vlastní stěny mezerou vyplněnou minerální vatou, tj. zhotovení kotvené předstěny. A to i přes to, že zejména vlivem kotvení talířovými hmoždinkami do akusticky dělicí stěny není pozitivní efekt tak velký. Z výsledků měření této varianty dále vyplývá, že zvolená šířka mezery 20 mm (snaha příliš nezvyšovat celkovou tloušťku konstrukce) není z hlediska pozitivního vlivu na hodnotu vzduchové neprůzvučnosti ideální. Pokud to bude technologicky a prostorově možné, je dobré volit větší šířku mezery vyplněné minerální vatou. Z obecných akustických pravidel pro složené konstrukce je doporučená šířka mezery od 40 mm.
Oboustranně omítnutá stěna z cihel Porotherm 25 AKU SYM splňuje požadavky na vzduchovou neprůzvučnost mezibytové stěny. Kromě elektroinstalací není vhodné oslabovat mezibytovou stěnu žádnými jinými rozvody TZB. Ty by měly být umístěny mimo vlastní mezibytovou stěnu v přizdívce nebo předstěně. Výše jsme na několika konstrukčních řešeních ukázali jejich vliv na vzduchovou neprůzvučnost mezibytové stěny. S přihlédnutím také k tzv. strukturálnímu hluku lze z uvedených variant doporučit umisťovat rozvody TZB do předstěny oddělené od vlastní mezibytové stěny dostatečně širokou mezerou vyplněnou např. minerální vatou.
V dalším pokračování našeho seriálu představíme výsledky vlivu různých typů povrchových úprav a také toho, zda jsou provedeny oboustranně či jednostranně.
ROBERT BLECHA
foto archiv autora
Ing. Robert Blecha (*1975)
absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, od roku 2002 pracoval v expertní a projekční kanceláři A.W.A.L., s. r. o. Od roku 2009 pracuje ve firmě Wienerberger cihlářský průmysl, s. r. o.,
v současné době jako produkt technik.
