Základním kritériem úspěšnosti provádění hydroizolací (svařovacích) je provádění v ploše. Jestliže se zjistí defekty provádění v ploše, pak jsou defekty jistojistě i v konstrukčních detailech. Plocha je na provádění relativně jednoduchá, nicméně je nutné i plochu provádět s odpovídající pečlivosti a následnou kontrolou.
Hydroizolační materiál musí být řádně svařen, tak aby svary dlouhodobě fungovaly, a to jak v ploše, tak i v detailech. Jakákoliv izolatérská neobratnost, nešikovnost se projeví na životnosti izolačního systému. Nekvalitní spoje se mohou dokonce časem rozlepovat. I když by se to zdálo jako minulost, žijeme v době prefabrikace. Každý izolační systém má k hlavnímu hydroizolačnímu materiálu sadu prvků, tvarovek, kterými řeší složitější i jednodušší detaily. Tvarovky v konstrukčních detailech jsou nejen vhodné, ale spíše nutné, protože pomáhají řešit detaily, které jsou jinak jen velmi těžko proveditelné. Jakákoliv improvizace na místě je vždy méně kvalitní než připravená tvarovka.
Při provádění izolačních systémů, a to nejen fóliových, je potřeba mít k dispozici řemeslníky, kteří to umějí, kteří mají i odpovědnost plochu detail řádně provést. v současné době máme dramatickou absenci kvalitních řemeslníků, a to izolatéry nevyjímaje.
Opět zde je možné identifikovat signály nekvalifikovaného provádění, resp. kroků, které jsou problematické, a to jak z hlediska etiky provádění, tak zejména z hlediska funkčnosti. veškeré, kroky které jsou dále popisované, snižují životnost výsledného díla a dávají informaci dozorům, resp. všem ostatním, o kvalitách prováděcí firmy.
Jedním z nejvýznamnějších signálů je dělení fólií, střihání rohů a veškerá práce s „konfekcí“ fóliového materiálu. v případě, že tyto materiály jsou nepřesně nastříhány, křivě nastříhány, svědčí to o nepečlivosti provádění. Nejlepší firmy mají šablony, podle kterých fólii střihají.
V tomto případě jsou na jednom místě spojeny čtyři fólie bez jakéhokoliv zakulacení rohu, brutálně vše spojené na kříž. Toto je základní izolatérský faul a takováto střecha bude vykazovat i další funkční vady a nebude jich málo. při tomto signálu je nutné zpozornět a věnovat se velmi intenzivně provádění.
Technologická kázeň a kultura provádění je nejen v ploše, ale i v konstrukčních detailech, kdy je nutné dbát na řádné nastřihání a řádné spojení s okolními částmi hydroizolace, konstrukčními prvky, tak aby vznikl vodotěsných celek, ale také aby vznikl hezky provedený detail, za který se není nutno stydět.
Fóliové hydroizolace se v žádném případě nešpachtulují. To, jak je provedena oprava na tomto obrázku je naprosto nepřijatelné. v tomto případě je nutné přes takové míst provést záplatu se standardními přesahy, které předepisuje výrobce pro standardní šířku svarů. Záplata musí být provedena tak, aby vodotěsně překryla takovýto defekt, její rohy pak musí být zakulacené.
Na obr. 7 je vidět, že změna barevnosti (3) je významným signálem degradace hydroizolační fólie, stejně tak jako vystouplá výztužná vložka. hrboly a vlny (1) na hydroizolaci signalizují zásadní problémy při svařování, kdy se nepodařilo udržet fólii rovnou. Současně okraje fólie jsou rozšpachtlované (4) nebo příliš silně roztavené, hned vedle (5) fólie není vůbec svařena. Takže jedno malé místo a kolik vad je tam možné najít.
Na obr. 9 jsou patrné tahy válečkem, které nejsou moc husté a ještě navíc js není svařena, ale slepena, tedy pevnost spoje v žádném případě nedosahuje hodnot, které by bylyou prováděny na fóliové izolaci, která vůbec není roztavena. v těchto místech pak hydroizolace potřeba. Tendence těchto spojů je, že se pod silovým namáháním rozlepují.
Jinak se tomuto spoji říká „studený“ spoj a znamená to, že spojované materiály nebyly roztaveny, tak aby se spojily v hmotě, ale jen se slepily. Červenou šipkou jsou označeny řídké tahy válečku do nenatavené hmoty fóliové hydroizolace.
V případě, že fóliové plechy nejsou spojovány „dilatačně“, resp. není provedená konstrukční úprava ve styku hydroizolace a spoj fóliového plechu, dochází k přetržení hydroizolace v tomto místě, tak jak je to ukázáno na výše uvedeném obrázku.
Pevnost spojů je velmi důležitým faktorem spolehlivé funkce a životnosti hydroizolačního systému, která je dominantně závislá na tom, jak byly provedeny svary, a to nejen v ploše, ale i v konstrukčních detailech. Samozřejmě lze tyto pevnosti zkoušet, ale k tomu je nutné používat trhačku a takovéto zkoušky v polních podmínkách nejsou reálně. Na obr. 11 jsou uvedené požadované pevnosti spoje 50 mm širokého, který by měl být vždy více než 250 kN. Tedy dostatečná hodnota, která zajišťuje stabilní pevnost spoje v průběhu jeho životnosti.
Svařování fóliových hydroizolací v ploše je prvním signálem o kvalitě provádění. Na základě toho lze rozhodnout, co je ještě nutné zkontrolovat. v případě, že je plocha provedená řádně, bez vizuálních vad, je odkontrolovaná pevnost ve spoji, je možné projít ostatní části střechy ne zcela důkladně, a lze tedy předpokládat, že i detaily budou provedeny dobře. v případě, že se najdou v ploše defekty provádění, je vysoce pravděpodobné, že obdobné defekty budou i u konstrukčních detailů a je nutné vše velmi pečlivě prověřit. osobně když se podívám na střechu, tak vidím, zda to prováděl ten, co uměl, nebo naprostý neumětel.
MAREK NOVOTNÝ
Foto: archiv autora
Ing. Marek Novotný, Ph. D., (*1957)
– absolvent SvF ČVUT (1981), resp. VUT v Brně – soudní postgraduál, resp. STU v Bratislavě – Ph. D. V současné době je odborným asistentem FA ČVUT a spolumajitelem firmy A. W. A. L., s. r. o. Je soudním znalcem v oboru stavební izolace a stavební fyzika. Základní náplní jeho práce je expertní, konzultační a projektová činnost v oblasti stavebních izolací.
Předchozí díly seriálu:
Patologie vodotěsných izolací a izolačních systémů 3: Mechanické kotvení
Patologie vodotěsných izolací a izolačních systémů 2: Degradace vlastního hydroizolačního fóliového materiálu
Patologie vodotěsných izolací a izolačních systémů – úvod
Nejnovější komentáře