Jak u lidí, tak i u hydroizolací je možné identifikovat patologické signály, které ukazují počátek problémů nebo ukazují, že je něco potřeba udělat, aby bylo jisté další fungování (člověka nebo izolace). U fóliových izolací můžeme vysledovat řadu signálů, které napovídají, že se děje něco nekalého, a to i bez hlubokých laboratorních rozborů. V konečné fázi tyto rozbory pouze dokážou, že vizuálně zjištěné signály opravdu znamenaly vážné varování, že se blíží něco velmi nepříjemného, což je v případě hydroizolací zatékání.
Každá vizuální vada má nějakou podstatu, příčinu, vizuální signál předbíhá vznik vážnější vady. Při výčtu těchto signálů můžeme začít hydrofobizací (vodoodpudivostí) – úprava povrchu stavebních materiálů, která odpuzuje vodu a brání jejímu zasákávání do povrchu hydrofobizovaného materiálu. Voda se ve formě kapek drží na povrchu a nemá tendenci se roztékat.
Vodoodpudivost bývá spojena se změnou barvy, resp. nerovnoměrnou barevností, syntetických fólií. Zejména v místech, kde častěji proudí voda, dochází jednak ke změnám barvy, jednak též k odplavování, vymývání hydroizolační fólie. Tedy změna barvy nebo její nerovnoměrnost jsou signálem, že se mění vlastnosti použité hydroizolační fólie.
Mechanismus stárnutí je takový, že se ze syntetických fólií uvolňují, vypařují změkčovadla a tím dochází k tvrdnutí fólií a ztrácí se jejich ohebnost, flexibilita. Současně ubývá jejich hmota, což se projeví ztenčením jejich nominální, deklarované tloušťky o desetiny milimetru. Ovšem to není jediných důsledek patologické degradace hydroizolačních materiálů. Vracíte-li se ze střechy s bílým práškem na botách (obr. 3), znamená to, že plnivo, které je obvyklé v syntetických fóliích, akorát by mělo být vázáno v hmotě, se uvolňuje, a tedy že zmizela okolní hmota. Krátce potom, nebo i paralelně s tím, se začínají objevovat v hydroizolacích trhliny. Tyto trhliny se vyskytují dominantně na koutech světlíků a začínají vždy od toho nejosluněnějšího. Kde je největší sluneční svit, tam se hydroizolace začíná trhat.
Při degradaci syntetických fólií dochází k porušení povrchu a uvolňování partikul izolační hmoty, protože není dále vázána vlastní hmotou PVC, která se pod UV zářením rozpadá.
Po vzniku těchto trhlin buď následuje vznik trhlin přímo v hydroizolaci, a to ať už smršťovacích (obr. 5) nebo od krup, kdy je střecha je perforovaná mnohočetně.
Na obrázcích 1–6 jsou příklady situací, kdy nám hydroizolace dává najevo, že toho má již dost a odchází do věčných lovišť. Posledním a konečným signálem pro výměnu hydroizolační fólie je vypadávání kusů z vrchní části této fólie (viz obr. 8), tj. konec soudržnosti, rozpad. V některých případech to je doprovázeno delaminací celé fólie. Tato porucha je velmi často identifikovatelná ihned po dodávce a je samozřejmě způsobena vadami při výrobě.
Tento typ fólie a s touto hloubkou degradace má životnost do „prvních krup“. Pak následuje jeho totální perforace. Na obr. 8 je konec jedné fóliové hydroizolace, kdy již kroupy přišly a díry do fólie udělaly.
Výše uvedené příklady degradace fóliových hydroizolací, kromě mimořádných nepříjemností a škod při řešení oprav a rekonstrukcí, mají jednoho společného jmenovatele. Vybrané technické, materiálové a prováděcí řešení bylo to nejlevnější. Důsledkem byla i nejkratší životnost hydroizolačního povlaku. Ve většině případů se jedná o polovinu obvyklé životnosti standardních fóliových hydroizolačních materiálů.
Když si spočítám, že nejlevnější technické řešení mělo poloviční životnost oproti obvyklému a v nákladových položkách bylo o 10 až 20 % levnější oproti obvyklému (normálnímu), pak zadavatel prodělal 80 %. Tedy v žádném případě se nechoval jako řádný hospodář, protože, hydroizolace se stejnou životností je pak za 180 % nákladů vzhledem k realizovanému nejlevnějšímu. A to ignoruji inflaci a náklady spojené s vynucenou rekonstrukcí. Je zajímavé, že jsme si již zvykli na to, že nejezdíme v trabantech. Bohužel na střechách trabanty máme pořád a vysvětlit technická fakta je často velmi obtížné.
MAREK NOVOTNÝ
foto archiv autora
Ing. Marek Novotný, Ph.D., (*1957)
je absolventem SvF ČVUT (1981), resp. VUT v Brně – soudní postgraduál, resp. STU v Bratislavě – Ph.D. V současné době je odborným asistentem FA ČVUT a spolumajitelem firmy A.W.A.L., s. r. o. Je soudním znalcem v oboru stavební izolace a stavební fyzika. Základní náplní jeho práce je expertní, konzultační a projektová činnost v oblasti stavebních izolací.
