Zdravé a úsporné bydlení se skloňuje ve všech pádech, ale často se spojuje jen s úsporou energie. To je zavádějící. Na domy a veškeré budovy, ve kterých trávíme velkou většinu našeho času, je potřeba se dívat jako na celek. Tento celek tvoří do značné míry náš životní prostor a má vliv na sociální, ekonomickou, ekologickou, estetickou stránku a samozřejmě uživatelský komfort, a to nejen použitými materiály nebo obsluhou nejmodernějších technologií, ale především zdravým vnitřním prostředím a minimální zátěží vnějšího prostředí.
Potřeba energie u správně navržených domů a budov je tak nízká, že ji lze pokrýt téměř jakýmkoli zdrojem. Nízká potřeba energie je ale pouze dílčím přínosem, který otevírá cestu pro další opatření přispívající k ochraně klimatu a proti klimatickým změnám, např. rozvoj lokální energetika z obnovitelných zdrojů podporující čistou elektomobilitu, zelené střechy přispívající k lepšímu ovzduší a teplotám měst v létě i zimě, hospodaření s vodou či využití obnovitelných a recyklovaných materiálů.
Vnímám, že ve společnosti je mnoho podnětů, jak řešit problémy rychle bez ohledu na dlouhodobé návaznosti. Tím ale vzniká velký zmatek ve výkladech a přístupu. Pokud chceme, aby domy a budovy byly součástí života i pro další generace, musíme při jejich realizaci reagovat na změny klimatu a potřeby společnosti. Sjednocení společenských požadavků pak zohlednit při návrhu budov, měst a infrastruktury jako neoddělitelnou součást většího, udržitelného systému.
Centrum pasivního domu již 15 let iniciuje změny, které budoucím generacím přenechají zdravý prostor pro život. O to víc cítíme potřebu ukazovat příklady z praxe, které promění myšlení i chování společnosti nejen ve stavebním sektoru. Výrazně k tomu přispívají např. Dny otevřených dveří v pasivních domech, které jsou pořádány v rámci mezinárodních Dnů pasivních domů každý rok na podzim, anebo soutěžní přehlídka Úsporný dům, která každý rok představuje moderní české stavby 21. století, a to nejen v kategorii rodinné domy, ale i bytové a administrativní stavby. V kategorii rekonstrukce navíc dokazuje, že i domy staré 20, 50 i více než 100 let lze efektivně obnovovat do aktuálních standardů. Proto jsme v České republice iniciovali Deklaraci udržitelnosti, které je průvodcem ke změně přístupu všech účastníků stavebního sektoru a měla by přispět ke zlepšení stavu životního prostředí měst a obcí.
Jak je šetrné stavebnictví ošetřeno legislativně?
První leden roku 2020 přinesl nové požadavky na projektanty, ale i investory. Letos již při podání žádosti o stavební povolení musí i rodinné domy splňovat takzvanou definici „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Toto označení domů je zavádějící a ve skutečnosti neodpovídá svému názvu – jedná se o terminus technicus, který byl převzatý z evropské směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU). Reálně budou tyto nové budovy pouze o 10 až 20 % úspornější ve srovnání s nyní stavěnými rodinnými domy. Požadavek legislativy z roku 2013 by měl být v souvislosti s technickým a ekonomickým vývojem v průběhu roku upraven a hodnocení by mělo hodnotit celkovou spotřebu energie vyrobenou z neobnovitelných zdrojů.
Budova s téměř nulovou spotřebou se svými parametry nemusí diametrálně lišit od stávající kvalitní budovy. Teplota v takovéto budově by měla být relativně stabilní. Toho je oproti horšímu energetickému standardu dosaženo lépe zateplenými obvodovými zdmi, střechou a kvalitními okny. Pro koncového uživatele tato změna znamená vyšší kvalitu technického řešení domu a úsporu energie související s dosažením tepelné pohody v létě či zimě.
Jsem přesvědčen, že se i u nás na stavby bude pohlížet stejně jako ve světě, kde se nehodnotí pouze energetická náročnost, ale také zdravotní, sociální a bezpečnostní dopady na uživatele, okolní prostředí a celkový vliv na budoucí život na Zemi. Přestože se požadavky zpřísňují, jsou i tak přibližně na polovině požadavků pasivního standardu. V definici pasivního domu jsou kromě potřeby energie zmíněny i další parametry, jako jsou hygienicky potřebná výměna vzduchu, teplotní pohoda v létě i zimě, povrchové teploty, ochrana stavebních konstrukcí, akustická pohoda v interiéru i vůči exteriéru atd. Tyto přínosy pasivního standardu v ekonomice postavené jen na úspoře energie zohledněny nejsou.
Je šetrné bydlení nákladné, respektive výrazně nákladnější, než to „běžné“?
Nejvíce zájemců o úsporné stavby je mezi investory a staviteli rodinných domů. Nárůst registrujeme ale také ve veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro seniory nebo kulturní centra. Výstavba se konečně rozšiřuje i v bytových domech, víme přibližně o stovce bytů v pasivním standardu, zkolaudovaných v roce 2019. Dá se říci, že úsporné stavby staví odpovědní investoři, kterých přibývá, stejně jako lidí vyznávající zdravý životní styl. Osobně věřím, že nejsme daleko od doby, kdy energetický pasivní standard bude prvním krokem investora k odpovědnému investování, které podpoří i rozvoj lokality. Budovy, stavíme na desítky či stovky let, tudíž ten první krok se vyplatí udělat s rozmyslem a pořádně.
Studie uvádějí, že kvalitní pasivní dům je v počáteční investici vyšší o 0–15 %. Návratnost při horní hranici vícenákladů se pohybuje mezi 7 a 15 roky. Většinu hypoték nebo dlouhodobých úvěrů si bereme na delší dobu. Pokud do výpočtu zahrneme možnost čerpání dotace, která má podpořit společenské změny, je návratnost téměř okamžitá. Cena energie narůstá a koncept pasivního domu zajišťuje obyvatelům určitou jistotu finanční nezávislosti i v horších časech.
Jak je na tom náš stát v porovnání s Evropou
Záleží na to, kam se v Evropě díváte. Pro bývalý východní blok Evropy jsme špičkou nejen v realizacích, ale také v podpoře státu a nabídce programů pro realizaci energeticky úsporných opatření. Kde můžeme stále hledat inspiraci, jsou Skandinávie, Rakousko, Německo a Švýcarsko. V těchto zemích můžeme čerpat znalosti zvláště pro větší budovy a lokality se sociálními dopady urbanistického pojetí nových lokalit především v souladu s konceptem chytrých měst a udržitelného stavitelství. Domnívám, že k nám brzy dorazí poslední trendy, kdy není hodnocena pouze energetická náročnost, ale také zdravotní dopady vnitřního prostředí budov na uživatele. Téma, které je hojně diskutováno ve Velké Británii, Belgii a dalších státech západní Evropy.
Text: Tomáš Vanický, ředitel, Centrum pasivního domu, z. s.
Foto: iStock, archiv
Související článek:
Masivní konstrukce vhodné pro pasivní dům
