Novostavba ve svém výrazu přesvědčivě tradiční, v konstrukční technologii a detailu současná. Její hmotě dominuje střecha s krytinou z přírodní břidlice, členěná po obou stranách pásovými vikýři. Dům je vrostlý do země – stal se součástí krajiny, spoluvytváří atmosféru horské osady.
Záměrem stavebníka bylo postavit horskou usedlost, umožňující trvalé obývání ve dvou soběstačných jednotkách. Rodinný dům zohlednil místní stavební tradici, zároveň splnil kritéria pro život v 21. století. Svým obyvatelům tedy poskytuje přiměřený obytný komfort. Jednoduchou hmotu přízemí stlačuje přiznaný přesah střechy. Její horizontalitu podporují mírně roztažený příčný profil štítu, částečné zapuštění domu do svahu a kamenné opěrné zídky.
Širší vztahy
Pozemek je situován na okraji typické horské obce ve výšce přes 1000 m n m. Její charakter je na rozdíl od semknutého centra více roztroušený, jednotlivé domy se stávají solitéry v krajině. Podlažnost 1-2+podkroví, střechy sedlové, někdy s polovalbou, hřebenem či podélnou stranou orientovanou rovnoběžně s vrstevnicí.
Vnitřní uspořádání
Dispozice v základu rovněž vycházela z tradičního principu příčného trojdělení na část vstupní, obytnou a hospodářskou, zde aplikovaného na typ se dvěma rovnocennými a samostatnými obytnými jednotkami bez hospodářské části v tradičním smyslu. Každá z nich má svůj přední (čistý, reprezentativní) a zadní (hospodářský) vstup, společenskou část v přízemí a ložnicovou v podkroví. Sdílený je suterén s technickým zázemím, v přízemí pak sauna s příslušenstvím a zadním víceúčelovým zádveřím – lyžárnou. Sdílené zápraží podél východní strany domu kryté výrazným přesahem střechy je také možné využívat jako společnou pobytovou terasu s výhledem do údolí Vltavy.
Konstrukce
Vůdčím konstrukčním materiálem je masivní dřevo. Tvrdá spodní stavba (beton, kámen) spolu s monolitickou základovou deskou v nepodsklepené části vytváří pevnou bázi pro měkkou horní stavbu. Dřevostavbu tvoří systém z velkoformátových komponentů vyráběných z křížem vrstveného masivního dřeva. Výhody konstrukčních vlastností hlavní nosné konstrukce, stálosti, šetrnosti k životnímu prostředí, rychlé montáže a flexibility upřednostnily tuto technologii před jinými variantami (roubená stavba, two by four atd.). Vnější povrchy obvodového pláště mají tradiční obklad prkny s krycí lištou na svislo, pata domu je v exponovaných částech ochráněna vůči povětrnosti masivním na sucho skládaným kamenným soklem.
Vnitřní povrchy v převážné míře tvoří pohledově upravená dřevěná nosná konstrukce. Uvnitř obytné části jsou vytvořena solidní betonová jádra – řopíky, která krom dispozičního účelu plní též funkci konstrukční a mikroklimatické. podobně bylo řešené také schodišťové jádro.
| Základní údaje |
|
Autoři: MgA. Ing. arch. Michal Fišer, Ing. arch. Tomáš Zdvihal; spolupráce: Ing. arch. Jitka Hofmeisterová |
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Rasl
Hovoříme s architekty Michalem Fišerem a Tomášem Zdvihalem
Museli jste o tom klienty přesvědčovat?
Jakkoli se to tak může jevit, otázka tradiční formy zde nebyla primárním tématem. Výsledek je důsledkem řady racionálních úvah a rozhodnutí. Klient přišel zcela bez předsudků a utkvělých představ o výrazu domu, zato s celkem jasnou představou stavebního programu. Pokládali jsme si stejné otázky, jako si pokládali zdejší stavitelé před sto, dvě stě lety. A stejně jako oni hledali stejně racionální odpovědi. Výsledkem je řekněme tradiční forma. Je odpovědí na přírodní podmínky, které se po staletí víceméně nemění. Jiný je životní styl a potřeby obyvatel, jiné jsou stavební technologie, které na tyto potřeby dokážou přiměřeně odpovědět. Tvůrčí rozhodnutí přicházejí podle povahy věci, často v interakci, vždy ve variantách. Zde jsme měli jasno poměrně brzy.
U dřevostavby je více možností řešení. Proč jste se rozhodli právě pro lepené desky?
Systém jsme vyhodnotili jako optimální kombinaci konstrukčních vlastností, trvanlivosti, ekologické šetrnosti, krátkých termínů výstavby a v neposledním případě i krásy.
Základy domu jsou kamenné a betonové, z pohledového betonu jste vybudovali také dvě jádra. Jakou mají přesně funkci z konstrukčního hlediska?
Jádra jsou součástí hlavní nosné konstrukce jako centrální ztužující prvek a zároveň středový pilíř podpírající krov. A schodišťové zdivo spoluvytváří tuhé jádro celé stavby. Celý dům je vlastně kombinací tří různých systémů. Monolitický stěnový železobeton jsme použili v suterénu, v přízemí převážně CLT panely vyztužené zmíněnými betonovými jádry a krov je z masivní trámové konstrukce zavětrované CLT panely. Konstrukce byla navržena s ohledem na hospodárně využitelný půdorys. Vzájemným uspořádáním a spolupůsobením vytvářejí vlastní dispozici – v domě tak téměř není nenosná příčka.
Jakým způsobem se stavba vytápí? V obou částech je v betonovém jádru pec, ale určitě jste využili i další systémy…
Dům je napojený na sítě infrastruktury vody, kanalizace a elektro. Primárním zdrojem tepla je dvojice tepelných čerpadel země – voda s dvojicí hlubinných vrtů. Distribuci tepla jsme řešili kombinací podlahového topení a radiátorů v závislosti na funkci a užitném režimu jednotlivých prostor. Kachlová kamna umístěná v centru dispozice slouží jako alternativní zdroj tepla, zároveň jsou vybavena troubou na pečení jídel. Centrální betonové jádro sekundárně akumuluje teplo.
| Z průběhu stavby |
|
Chalupa je založena na betonové základové desce, ze stejného materiálu jsou i jádra umístěna uprostřed velkých obytných místností v přízemí. Z dispozičního hlediska šikovně pojala kamna a sociální zázemí. „Základová deska a betonové prvky pro nás byly výzvou. Hlavně pohledové části byly náročné,“ říká stavbyvedoucí Jiří Mikeš ze strakonické společnosti Salvete. Vrchní stavbu, řešenou jako dřevostavbu z CLT panelů, pak dodala společnost 3AE. „Na tomto domě pro nás byla specifická zejména jeho velikost a klimatické podmínky lokality. Tyto dvě věci byly ještě umocněny tím, že jsme nosnou konstrukci, kterou tvoří 50 m3 řeziva, a 700 m2 svislé dřevěné nosné konstrukce Novatop, realizovali od října do listopadu, kdy o sobě zima dává na Šumavě už vědět. Závod s časem jsme vyhráli, na konci listopadu jsme dokončili hrubé nosné konstrukce s osazením oken a přikrytím krovu tak, aby do domu nesněžilo a nepršelo. Ocenili jsme, že autoři projektu trefně navrhli obrovské přesahy střechy, které nás během stavby chránily. Kromě toho byli také v úzkém kontaktu s investory, od nichž dostali plnou důvěru, což přispělo k hladšímu průběhu stavby. Podíleli jsme se na řešení některých detailů, aby vyhovovaly řemeslně, technicky i esteticky. I díky tomu dům působí tak pozitivně. Zajímavé bylo řešení parapetů ze dřeva, dále provedení obrovské, skládané břidlicové krytiny v rozsahu 450 m2 a kombinace dřevěné nosné konstrukce s monolitickou betonovou konstrukcí. Na této stavbě byl i enormně vysoký počet těžkých spojů dřevěných konstrukcí,“ doplňuje Jaroslav Peroutka ze společnosti 3AE. |
MgA. Ing. arch. Michal Fišer
– vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a AVU, Školu architektury prof. Emila Přikryla. Praxe: One architecture Amsterodam, Müller-Reimann Architekten Berlín, AP atelier Praha, Atelier M1, Alt atelier. V roce 2002 se spolupodílel na založení atelieru – platformy třiarchitekti
Ing. arch. Tomáš Zdvihal
– vystudoval Fakultu umění a architektury TU v Liberci. V současnosti pracuje v atelieru třiarchitekti a v rámci platformy CBArchitektura se věnuje organizaci architektonických soutěží. Na projektu horské usedlosti působil jako hlavní inženýr projektu (HIP)
Nejnovější komentáře