Horizontální linie jsou pro areál nové centrály ČSOB v Radlicích zásadní. Autoři návrhu vytvořili několik nižších, propojených a do svahu zasazených domů, které s okolní přírodou splynou i díky zeleným střechám. Osázeny byly především rostlinami, které jsou na Dívčích hradech doma. Konstrukční význam nosných stropních desek akcentují výrazné betonové římsy. Je to ojedinělý výtvarný prvek, který dává čistým proskleným plochám na fasádách téměř antický výraz, podobají se hrubě opracovanému kameni. Pevné římsy s ručně štípaným povrchem budovu horizontálně frázují a dokládají tak princip vrstvení jednotlivých podlaží odkazující na vrstevnatost terénu.
V místech kontaktu uživatelů, tedy v prostorech mezi stropy s římsami, je fasáda vypracována dokonale a jemně. Prvky, které vytvářejí rozhraní pracovního prostředí s prostředím venkovním, jsou lehké dřevěné lamely, subtilní rámy velkoformátových oken a dřevěné perforované akustické panely z vnitřní strany meziokenních vložek. Tyto části pláště s přirozeně stárnoucími betonovými římsami kontrastují.
Železobetonové stropní desky jsou nejen zásadním konstrukčním prvkem, ale díky jejich tepelné aktivaci slouží jejich velké plochy jako sálavé systémy pro vytápění a chlazení (BKT). Díky akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti stropních desek jde o výhodný systém s malým tepelným spádem. Energie pro vytápění a chlazení je získávána tepelnými čerpadly ze systému zemních vrtů, v budově tak není ani konvenční kotelna. Díky automatickému systému otvíravých částí fasády lze vnitřní spojitý otevřený prostor po většinu roku příčně, či komínovým efektem vertikálně, přirozeně větrat.
Architektonický koncept
„Cílili jsme na co nejtěsnější zapojení nového areálu do radlického údolí, které má unikátní přírodní charakter. Budovu s relativně velkým stavebním programem jsme do svahu Dívčích hradů koncipovali jako soubor menších pavilonů o velikosti blížící se domům ve městě. Aby nepůsobil příliš mohutně a zapojil se co nejvíce do svahu, kladli jsme jeho podélně protáhlé nízké články po vrstevnicích a sestupně je řadili po spádnici. Stejně jako profil svahu jsou na sebe vrstvena i jednotlivá podlaží s výraznými plastickými římsami. Charakter budovy sleduje přirozené atributy krajiny, která není pravidelná ani statická a přirozeně stárne. Tyto principy se do domu obtiskují. Římsy i fasády v jednotlivých úrovních jsme vrstvili volně tak, aby jejich skladba nebyla strnulá a přísná. Krajinu s budovou propojují i terasovité střešní zahrady a zahrada na terénu. Charakter zahrad je na všech úrovních v základě stejný – organizovali jsme je volně, se vzrostlými stromy a keři. Střešní zahrady jsou koncipovány jako soubory venkovních místností k využití jako alternativní pracoviště. Zahrada na střeše severního pavilonu slouží pro sportovní odreagování zaměstnanců banky,“ uvádí architekt Marek Chalupa.
Přirozeným středem budovy se stala dvorana, prostorová pauza mezi pavilony, odkud se komunikace paprskovitě rozvíjí do pavilonů. Většina z nich má nad terénem pouze dvě nebo tři podlaží, takže do jakéhokoli místa se dojde převážně horizontálním pohybem, s omezenou potřebou vertikální komunikace. Místo výtahů se přednostně využívají otevřená schodiště. Intenzita využití budovy má od hlavní dvorany klesají tendenci až ke klidným pracovištím podél fasád. Vnímání sdíleného prostoru domu je analogické k městu: veřejný prostor kvazi náměstí uprostřed budovy přechází přes polosoukromé haly až k soukromým pracovním místům. Rozeklaný půdorys zajistil dostatek klidných neprůchozích pracovních ploch v koncových polohách.
Střechy a zahrady
Návrh zahrad byl založen tak, aby se budova plynule začlenila do okolní krajiny a co nejlépe se přiblížila jejímu přírodnímu obrazu. To je společné pro parter i pro všech sedm střech. Terén je všude mírně zvlněný, pokrytý výlučně loukou s nepravidelně vysázenými stromy. Zahrady na střechách mají o řád menší měřítko oproti zahradě na terénu, jsou ale také osázeny rozsáhlými porosty keřů.
Druhově jsou stromy a keře naše domácí, které by nakonec měly být nápadné spíše svojí normálností a přirozeností. Na střechách mají k dispozici souvislou vrstvu zeminy od 0,4 do 1,4 m natvarovanou v ladných terénních vlnách. Na každé z pěti pobytových střech běží travnatá pěšina, vysekávaná v louce, která plyne jako příběh. Jednotlivé porosty oddělují kopečky porostlé loukou, keři a stromy. Některá místa jsou přímo pod korunami stromů, jiná na výsluní s výhledem do okolí. Nikdy ale nevidí na sebe vzájemně ani do přilehlých oken kanceláří. Palouky stíní subtilní kruhová stínítka s plachtou napnutou v rámu. Šestá střecha nabízí 150 m dlouhý běžecký okruh, hřiště na streetball a jiné míčové hry a outdoor fitness prvky.
V parteru je u hlavního vstupu v chodníku vysazen platan jako důležitý, tzv. vítací strom. Je to jeden z mála cizokrajných druhů, zvolený pro svůj výrazný vzhled, velikost, rychlost růstu a schopnost snášet zpevněné povrchy a městské prostředí.
Louka na terénních vlnách zabíhá i mezi budovy a přirozeně navazuje na okolí. Louky doplnila výsadba alejových a vícekmenných stromů, převážně domácích druhů. Keře byly použity pouze pro odclonění mol u jídelny a tréninkového centra.
Východiska projektu
„Při pohledu zvenku nám šlo o co nejtěsnější napojení budovy do jejího prostředí, uvnitř jsme chtěli vytvořit soudobé pracovní prostředí. Výsledkem je otevřený kontinuální spojitý prostor, skládající se z různě velikostně a charakterově modulovaných, avšak měřítkově úměrných vnitřních i venkovních podprostorů. Budova je transparentní, není uzavřená vnitřními příčkami, aby skrz ni bylo vidět a vnitřní prostory se spojily s venkovní krajinou. Krajina domem prochází. Dům je součástí krajiny a má i svoji vnitřní krajinu. Investor přitom kladl důraz na střídmost a neokázalost, to nám naprosto konvenovalo,“ říká Štěpán Chalupa a dodává: „Při hledání řešení odpovídajících představám klienta jsme přinášeli množství návrhů, aby řešení z hlediska dodavatelského bylo co nejpřijatelnější a zároveň, aby si architektonický návrh udržel svoji původní celistvost a vnitřní integritu. Byl to složitý proces hledání a nalézání, kterého se intenzivně účastnily obě strany. Pevným zadáním ale byly například kapacity či představa o domovních technologiích. Banka navíc měla vlastní sbor odborných konzultantů každé profese jako oponenty.“
Architekt Ivo Koukol z ČSOB dodává: „V této budově jsme se dopracovali k prolínání urbanismuw a architektury, tedy k použití urbanistických nástrojů ve strukturování objektu, což není vzhledem ke kapacitám budov v řádu tisíců pracovníků vůbec nesmyslné. Pracovní prostředí je zde důsledně nehomogenní a hierarchicky vystavěné kolem nejživější zóny v centru, jakéhosi symbolického náměstí. Pracovním prostorem již v žádném případě nejsou donekonečna seřazené kanceláře či pracovní místa. Důležitou součástí našeho zadání tedy byly i psychologické a sociální aspekty.“
Orientace na životní prostředí
Nová budova ČSOB byla koncipována jako progresivní a ohleduplná k životnímu prostředí. Tento koncept podpořila i volba místa u stanice metra. Staveniště bylo vlastně brownfieldem, jeho plocha byla stavbou metra silně poznamenaná. Orientace na životní prostředí je zakódována už v prostorové koncepci objektu. Jedním z negativních faktorů srovnatelných budov bývají tepelné zisky z velkých prosklených ploch. K jejich eliminaci přispěla orientace pavilonů, jež využívá jako dominující severní a jižní fasády (východní a západní fasády vzhledem k úhlu dopadu slunečních paprsků přinášejí téměř třikrát vyšší tepelné zisky). V radlickém údolí také výrazně převládají západní větry. Proto bylo hlavní atrium orientováno tak, aby se proudění venkovního vzduchu využilo za pomoci systému klapek k odvětrání teplého a odpadního vzduchu.
Energii pro vytápění a chlazení budovy zajišťují tepelná čerpadla ze systému zemních vrtů. Rozsah tohoto pole nemá v ČR srovnání. Je dostatečně velký pro to, aby technologický koncept nemusel počítat s klasickou kotelnou. Objekt zahrnuje důslednou rekuperaci tepla – kromě tepla daného přítomností osob, kancelářské techniky a zisků ze slunečního záření využívá také přebytečnou energii z kuchyní a serveroven. Množství energie získávané ze zemního masivu dostačuje i pro letní chlazení. Pouze pro dobu tropických teplot se počítá s tím, že chladicí výkon podpoří nevelký hybridní chladicí agregát. Koncovými jednotkami pro přenos tepla nebo chladu do interiérů jsou sálavé systémy vytápění a chlazení, zabudované ve stropní konstrukci (BKT). V exponovaných místech je doplnily zavěšené sálavé panely. Teplem a chladem jsou zásobovány také výměníky vzduchotechnických zařízení.
Budova má i vlastní systém využívání dešťové vody a v maximální míře šetří pitnou vodu. Byla certifikována na LEED Platinum. Komplex tak navazuje na první objekt banky v Praze-Radlicích s certifikací LEED Gold, který před více než deseti lety projektoval architekt Josef Pleskot.
Tunelomost
Pro pěší propojení budov NHQ a SHQ centrály ČSOB slouží tunelomost, který překonává jejich výškový rozdíl. Tunel podchází Výmolovu ulici, most nadchází ulici Radlickou. Kombinace rozdílných charakterů obou částí – tunelu a mostu – činí cestu tímto prostorem zajímavější, proměnlivost jejího profilu jí dodává dynamický charakter. Most, vystupující ze zeleného svahu jako stvol, byl koncipovaný jako otevřený visutý chodník navlečený do lehkého rukávce síťové treláže porostlé popínavou vegetací. Díky svému měkkému tvarování se připojuje k charakteru radlického údolí. Vegetace se u lávky pne po spodní straně, střeše i bocích, rukávec zeleně tak vytváří povrch, kterým lávka navazuje na zelený svah.
Ocelová konstrukce visutého chodníku má rozpon 52 m. Nosnou část mostovky a střechy tvoří vždy dva silnostěnné svařované krabicové ocelové nosníky, jejich osa prochází polovinou vzdálenosti mezi okrajem lávky a okrajem středového chodníku. K vnějším bokům podélných průběžných nosníků jsou připojeny ocelové bočnice, rozšiřující profil lávky i střechy. Toto rozšíření zvyšuje pocit bezpečí chodců a zároveň je chrání před deštěm. Mostovku a střechu spojují nepravidelně rozmístěné a různě nakloněné ocelové sloupky několika různých průměrů.
Centrála ČSOB – SHQ
Místo: Výmolova 353/3, 150 00 Praha 5 – Radlice
Investor: Radlice Rozvojová, a. s. – Ivo Koukol, Jan Vlačiha
Autoři: Chalupa architekti – Marek a Štěpán Chalupové; spolupráce Jakub Chuchlík, Vojtěch Jeřábek, Jiří Kryl, Jan Ptáček, Michal Rosický, Matej Ruščák, Marek Šilar
Zahradní a sadové úpravy: Terra Florida v. o. s. – Lucie Vogelová, Radka Šimková, Jan Sulzer; Ateliér zahradní a krajinářské architektury – Zdeněk Sendler, Lýdia Šušlíková
Informační systém: Side2 s. r. o., graphic design – Tomáš Machek, Magdaléna Lindaurová
Inženýrská kancelář: AED project, a. s.
Konstrukční řešení budovy: NĚMEC POLÁK spol. s r. o.
Konstrukční řešení skleněných konstrukcí: RECOC, spol. s r. o.
Konstrukční řešení lávky: EXCON, a. s., Link projekt s.r.o., Mott MacDonald CZ, spol. s r. o.
Fasáda: TPF s. r. o.
Zemní vrty: GEROtop spol. s r. o.
Vytápění, chlazení, větrání: Jiří Cajthaml – PBA International Prague spol. s r. o.
Zdravotní technika: Tepros s. r. o.
Silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace, MaR/BMS: TECHNISERV, s. r. o., MINET ELEKTRO spol. s r. o.
Bludné proudy: JEKU, s. r. o.
Stavební akustika: AKUSTPROJEKT s. r. o.
Prostorová akustika: Ekola group, spol. s r. o., AKON
Denní a umělé osvětlení: JH-Projekt
Požárněbezpečnostní řešení, SHZ, SOZ, civilní obrana: AMPeng s. r. o.
Gastro technologie: G-Team projektová kancelář s. r. o.
Dopravní řešení: Atelier LUCIDA, s. r. o., Atelier PROMIKA, s. r. o., Ateliér DUA, s. r. o.
Vliv stavby na životní prostředí: Ekola group, spol. s r. o.
Průkaz energetické náročnosti budovy a Certifikace LEED: EkoWATT CZ s. r. o.
Zásady organizace výstavby: Luboš Drofa
Dodavatel stavby: HOCHTIEF CZ a. s.
Projekt: 2013–2019
Realizace: 2016–2019
Hrubá podlažní plocha všech podlaží: 65 220 m2
Plocha střešních zahrad: 13 470 m2
Zastavěná plocha: 17 182 m2
Energetické bilance
Soustavu tepelných čerpadel tvoří 177 zemních vrtů o hloubce 150 metrů a celkové délce přes 26 kilometrů. Vrtné pole slouží nejen pro čerpání energie, ale také pro její ukládání: v letním období se ukládá tepelná energie, v zimním naopak chlad. Zemní masiv, jenž systém ohřeje v létě, lze využívat pro vytápění při nástupu zimy a naopak – ochlazená hmota z období zimních měsíců se využívá pro chlazení v létě. Na rozdíl od klasických chladicích systémů, které odvádějí přebytečné teplo do ovzduší, je jeho ukládání v letních dnech do země daleko ohleduplnější k okolnímu prostředí. Podobně se využívá cyklu den/noc, a to prostřednictvím akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti vnitřních konstrukcí, zejména železobetonových stropních desek, a spolu s nimi také veškerých hmot uvnitř objektu. V kancelářské budově se vnitřní prostory chladí na příznivou teplotu až devět měsíců v roce. Po většinu tohoto období je k dispozici dostatek venkovního chladu v noci, neboť jen výjimečně noční teploty neklesají pod 20 °C. Jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení. Řízeným otevíráním pláště, většinou vybraných oken, je možno zdarma předchladit objem vnitřního vzduchu a veškeré povrchy v interiéru. Vedle toho je možno aktivně chladit médiem také hmotu masivních stropních desek tak, aby následující den mohly radiací a konvekcí udržovat příznivé nižší teploty prostředí po celou pracovní dobu. Kromě toho budova využívá také nerovnosti tepelných zisků a ztrát mezi protilehlými, k opačným světovým stranám orientovanými průčelími a prostory. V přechodném období je totiž třeba za slunného dne prostory u jižních fasád chladit, zatímco prostory u fasád severních je nutno dotápět. Pomocí tepelných čerpadel se proto přebytečná energie z místností u jižních fasád odvádí do prostor severních. Vzhledem k prakticky celoročním přebytkům tepla v nové budově se připravuje jejich další využití. Bude jím energetické propojení nové budovy SHQ se stávající budovou NHQ, což umožní poskytnout zimní dodávky levnější zemní energie k vytápění budovy NHQ a redukovat tak odběr z plynové kotelny. Propojení dovolí aplikovat celoroční cyklus ukládání a pozdějšího čerpání energie na obě budovy. Optimalizace spočívá v tom, že se k podzimnímu předehřátí zemního masivu využije také teplo z NHQ, což zvýší jeho kapacitu pro zimní vytápění obou budov. Toto propojení bude mimo jiné zajímavé i pro snížení provozních rizik, neboť přináší zálohování chlazení a vytápění obou budov a současnou diverzifikaci zdrojů energie. Kromě zvláště chladných či teplých období roku se tak může případný výpadek topení nebo chlazení v jedné z budov nahradit zásobováním z budovy druhé.
Hana Vinšová
Foto: Filip Šlapal a archiv ČSOB, nadhledové foto Marie Šandová
Nejnovější komentáře