Střecha patří k nejdůležitějším částem stavby a je nutné k ní takto i přistupovat. Levnější materiály ani řešení se rozhodně nevyplatí, stejně jako výběr nejlevnější prováděcí firmy. Vše se vždy časem projeví a náprava bývá dosti nákladná. Článek popisuje opravu střechy bungalovu, která nebyla provedena podle všech pravidel. Po 14 letech ji musel majitel nechat kompletně zrekonstruovat.
Střecha může působit nepoškozeně při pohledu zvenčí, a to i při bližším zkoumání. Jinak tomu však může být při pohledu zevnitř. Jako příklad lze uvést střechu bungalovu na Vysočině v okrese Pelhřimov, který patří mezi mnoho podobných případů, jež jsme řešili. Navzdory tomu, že 14 let stará střecha vypadala zvenčí bez problémů, v půdním prostoru se objevilo vlhko, které proniklo i do tepelné izolace na stropě. To vedlo k degradaci krytiny a dalších vrstev, a majitel musel situaci řešit. Na základě žádosti majitele provedla pokrývačská firma kontrolu stavu střechy a zjistila následující:
– Střecha rodinného domu, který je první stavbou v obci, je valbová s jedním vikýřem a sklonem 23°. Střešní krytina je tvořena pálenými taškami Samba 11 s engobovaným povrchem v černé barvě. Ty jsou uloženy na latích a kontralatích o průřezu 2,6 × 4,5 cm. Dále je použita difuzní fólie, která je volně napnutá, avšak chybí její popis, přelepení přesahů a podtěsnění kontralatí. Strop nad obytnou částí je zateplen minerální izolací, pod kterou se nachází parotěsná fólie a sádrokartonový podhled.
– V oblasti okapu je použita ochranná páska proti vnikání ptáků pod tašky, která je však zanesena pilinami. Fólie je ukončena plechovou okapničkou.
– V oblasti hřebene jsou ve druhé řadě od hřebene umístěny větrací tašky v celkovém počtu 18 ks. Podél nároží větrací tašky chybí.
Stav střechy před rekonstrukcí
Protože byla střecha postavena v roce 2010, musí být hodnocena podle norem, pravidel a technických podmínek platných v té době, konkrétně podle specifikací výrobce TONDACH.
V té době platila norma ČSN 73 1901 z roku 1999 a Pravidla pro navrhování a provádění střech z roku 2000. Podle těchto norem a pravidel by měl být návrh a provedení střechy následující:
Návrh PHI (pojistné hydroizolace)
Správný návrh by neměl zohledňovat pouze sklon střechy, ale především tzv. zvýšené požadavky. Na danou střechu působí následující faktory (viz tabulka č. 1).
Celková hodnota vychází tři, sklon je bezpečný. Dle tehdy platných pravidel nám vychází PHI, které v podstatě odpovídá dnešní DHV 2. stupně (viz tabulka č. 2).
Podle tehdejších technických podmínek výrobce bylo nutné zbudovat tzv. těsné podstřeší.
Těsné podstřeší je řešeno bedněním a fólií vhodnou na bednění, bez přelepovaných přesahů (PHI 2. stupně, třída A), eventuálně s přesahy slepovanými dle počtu zvýšených požadavků např. v klimaticky náročných podmínkách.
Větrání krytiny:
Návrh a provedení větrání krytiny dle podmínek v roce 2010:
Samba 11 větrací průřez 25 cm2
Požadavek – 0,5 ‰ příslušné plochy 20 ks / 100 m2
Střecha má 240 m2 = 48 ks
Na střeše je ale pouze 18 ks větracích tašek – tedy pouze cca 40 % minima.
Další problém se vyskytl u okapu, kde byla sice správně použita ochranná větrací páska proti vnikání ptáků, ale ta zároveň snížila větrací průřez o polovinu. Tím pádem byl skutečný větrací průřez u okapu nedostatečný, neboť činil pouze 130 cm2, zatímco tehdejší norma požadovala minimálně 200 cm2.
Nová střecha, návrh a provedení
Protože střecha nebyla provedena ani v souladu s tehdejšími podmínkami z roku 2010, bylo nutné ji kompletně rekonstruovat a posoudit podle aktuálních norem a pravidel, konkrétně podle normy ČSN 73 1901 z roku 2020 a Pravidel pro navrhování a provádění střech z roku 2014. Změna se netýkala pouze terminologie, kdy byl termín „pojistná hydroizolace“ (PHI) nahrazen termínem „doplňková hydroizolační vrstva“ (DHV), ale také zpřísnění kritérií. Použití tepelné izolace v konstrukci střechy je nyní automaticky považováno za navýšení na dva zvýšené požadavky (viz tabulka č. 3).
Střecha je tedy vystavena čtyřem zvýšeným požadavkům při bezpečném sklonu, avšak tabulka uvádí jen tři zvýšené požadavky. Možným řešením by bylo se posunout o řádek níže. Definice třídy těsnosti 4 je následující:
Definice třídy těsnosti 4 nám přesně říká, jaká lze použít minimální opatření při dodržení bezpečného sklonu. Na střechu nepůsobí více jak tři zvýšené požadavky. Je tedy nutné použít minimálně DHV třídy těsnosti 3, tedy přísnější požadavky:
Pro rychlejší určení třídy těsnosti DHV je vhodné využít program, který je součástí Mobilní technické příručky TONDACH. Zadáním sklonu střechy, typu tašky a počtu zvýšených požadavků lze pomocí tohoto programu snadno zjistit požadovanou třídu těsnosti.
Dále je nutné stanovit počet větracích tašek
podle současných podmínek.
Podmínky pro větrání v roce 2024:
– Sensaton 11 (Samba 11) větrací má větrací průřez 25 cm2,
– se zvyšující se délkou krove se zvětšuje větrací průřez,
– výsledek – každá třetí větrací taška ve druhé řadě podél hřebene a nároží.
Pro tašku Sensaton 11 platí:
Jsme přesvědčeni, že takto správně opravená střecha splní svou funkci a bude investorovi spolehlivě sloužit. Je však důležité zmínit, že náklady na tuto opravu byly téměř čtyřikrát vyšší než náklady na první realizaci.
RUDOLF PRUS
technický poradce pro střešní tašky Tondach
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu č. 3/2025.
