Podle interních statistik Sdružení EPS ČR prodali výrobci pěnového polystyrenu během 1. pololetí 2013 zateplovacím firmám pěnový polystyren o průměrné tloušťce 12,1 cm. Přitom minimální doporučená tloušťka pro zajištění požadované energetické náročnosti budovy má podle odborníků činit alespoň 15 cm.
To platí při uvažování současných investičních nákladů a velmi malých změn cen energie. S ohledem na energetické požadavky domů reagující na pravděpodobný vývoj investičních nákladů a cen energie v příštích deseti letech je nákladově optimální tloušťka tepelné izolace cca 20 cm. Zjištění potvrdilo podezření výrobců a zpracovatelů této suroviny, že velká část provedených zateplení je v Česku stále nedostatečná. Náklady na energie, které kvalitní zateplení snižuje, přitom bývají jednou z největších položek domácích rozpočtů a jejich výše má také vliv na cenu nemovitosti.
„Zdrojem problémů s nedostatečnou tloušťkou pěnového polystyrenu bývá neznalost investorů ale také nesprávná doporučení některých zateplovacích firem a projektantů. Snaha ušetřit na počátečních investicích je šetřením na nesprávném místě. Zvýšením tloušťky pěnového polystyrenu z 12 na 20 cm znamená u průměrného rodinného domu zvýšení dílčích nákladů na zateplení stěn zhruba o 3 až 4 %. Úspora nákladů na vytápění se ale navýšením tloušťky izolantu zvýší zhruba o 10 % ročně, což umožní při souběžném zlepšení izolace střechy a oken a využití tepla z odpadního vzduchu ušetřit dokonce 70 až 80 % výdajů za energie ročně oproti nezateplenému domu,“ říká odborník na zateplení Ing. Jiří Šála, CSc.
Jeho slova potvrzuje i Ing. Pavel Zemene, Ph.D., předseda Sdružení EPS ČR: „Uvažovat o tloušťce 12 cm je naprosto neekonomické. Většina investorů se spoléhá na rady zateplovacích firem. Ty ve snaze získat zakázku často snižují náklady na minimum a šetří právě na izolačním materiálu. Jejich odborníci navíc často poskytující neúplné či přímo nepravdivé informace o účinnosti jejich zateplovacího systému. Investoři pak sice šetří, protože mají zatepleno, ale v dlouhodobém horizontu přicházejí o desítky tisíc dalších možných úspor. Proto je důležité, aby si sami investoři ohlídali komplexní proces zateplení již od výběru izolačního materiálu a jeho tloušťky.“
Zateplení výrazně snižuje výdaje za energie
Snížením tloušťky izolantu pod doporučenou hodnotu sice na počátku majitel domu ušetří zhruba
3 až 4 % nákladů na zateplení, ale na nákladech na vytápění nakonec v rámci životnosti domu výrazně prodělá. Současné propočty navíc kalkulují se stávajícími cenami energií. S jejich pravděpodobným budoucím růstem se výhodnost navýšení tloušťky polystyrenu dále zvyšuje. Tloušťka 15 cm je přitom minimální doporučená pro splnění požadované energetické náročnosti budovy. „Pokud chce někdo z investice do zateplení získat optimální účinek, může jít klidně třeba na 20 až 30 cm. Získá tím zároveň i lepší tepelně vlhkostní komfort bydlení,“ shrnuje interní výpočty Ing. Jiří Šála, CSc. Ke zvýšení povědomí o efektivních tloušťkách izolace pomáhají i dotační programy jako Zelená úsporám, Nová Zelená úsporám nebo Panel.
V Česku stále zbývá zateplit 145 milionů m2 obvodových stěn
Přestože je pěnový polystyren nejpopulárnějším izolačním materiálem (loni se ho spotřebovalo 56 400 tun) a o účinnosti zateplení pochybuje již málokdo, v Česku je stále téměř 145 milionů m2 nezateplených obvodových stěn. Největší podíl představují zejména staré nezateplené a nezrekonstruované budov. „Staré stavby vznikly v době, kdy byly výdaje na energie zanedbatelné,“ říká Zemene. Podle údajů společnosti PORSENNA nebylo v roce 2012 v Česku zatepleno celkem 77 procent všech obydlených bytových jednotek. A při současném tempu zateplování se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 procent. V roce 2030 tak podle odhadů odborníků nebude zateplen stále milion bytových jednotek, převážně v rodinných domech. V kombinaci se zanedbáním adekvátní tloušťky izolantu a zvyšujících se cenách za energie se mohou tisíce domácností v Česku ocitnout na prahu tzv. energetické chudoby.
Nejnovější komentáře