Vývoj cen cihlářského průmyslu v letošním roce

V České republice reálně hrozí stagflace – stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost. Co na to Cihlářský svaz Čech a Moravy? Čtěte dál.

Souběh hned několika faktorů, od globální hospodářské situace ovlivněné Covid-19 přes inflaci až po lokální silnou poptávku, stojí za bezprecedentním růstem cen stavebních materiálů. Poslední indikace nasvědčuje, že i když se cena některých komodit ustálila nebo mírně klesla, v souhrnu bude růst cen pokračovat i v dalším období. To má dopad jak na stavby již realizované, připravované i ty, u nichž již byl vybrán zhotovitel. Všichni vypisovatelé i dodavatelé se budou muset se stále vyššími cenami stavebních materiálů vypořádat.

Koncem loňského roku inflace zrychlila na 5,8 procenta, což je nejvíce od roku 2008. Odborníci počítají s tím, že začátkem letošního roku inflace překročí hranici šesti procent a poroste dál ještě několik let. To je sice dobrá zpráva pro dlužníky, protože inflace je nejjednodušší forma snižování dluhové zátěže, jak osobní, tak i státní, ale špatná pro nezadlužené firmy a občany. Ti budou v letošním roce čelit nejen zvyšování cen zboží a služeb z důvodu zvyšování cen energií a rozkladu mezinárodního obchodu, ale rovněž zvyšování úrokových sazeb z hypoték a dluhů obecně. Důvodem je zvednutí základní úrokové sazby z nuly na 3,75 procenta během několika měsíců Českou národní bankou. Tento smrtící koktejl ekonomických restrikcí a represí navíc na pozadí stále probíhající pandemie a snahy o snižování emisí ze strany Evropské komise naznačuje, že krize bude mít mnohem delší trvání, než jak jsme byli doposud zvyklí.

Zástupcům firem z Cihlářského svazu Čech a Moravy jsme položili následující otázky:
1. O kolik vám vzrostly za uplynulý rok fixní a variabilní náklady?
2. Kam směřovaly vaše investice a jak byly vysoké?
3. Kopírovaly ceny vašich výrobků růst nákladů?
4. Jakou cenovou politiku budete letos uplatňovat?

Odpovídali:
Jan Smola, generální ředitel společnosti HELUZ,
Kamil Jeřábek, generálním ředitelem společnosti Wienerberger ČR
Jan Fiala, marketingový ředitel společnosti Cihelna Šterboholy
Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta

1. O kolik vám vzrostly za uplynulý rok fixní a variabilní náklady?

Jan Smola: Fixní náklady nám vzrostly v řádu jednotek procent, co se týká variabilních, tak zde se jedná řádově o 10 – 15%. V případě cen energií to však neplatí, jak všichni víme energie vzrostly o stovky procent a čím déle tento stav potrvá, tím větší dopad do nákladů to bude přirozeně mít. Vzhledem k výraznému podílu energií na výrobních nákladech je logické, že se růst jejich cen bude muset projevit i v cenách hotových výrobků.

Kamil Jeřábek: Meziročně nám výrobní náklad při započítání fixních i variabilních výrobních nákladů vyrostl dvojciferným procentem.

Jan Fiala: Fixní náklady vzrostly v jednotkách procent. To bylo způsobeno nárůstem cen vstupů a mzdových nákladů. Variabilní náklady také vzrostly, ale prozatím nijak dramaticky.

Marek Žídek: Naše celkové náklady meziročně vzrostly o více než 20 % a to zejména v jejich variabilní složce například celkové náklady na energie nám vzrostli o více než 50 %.

2. Kam směřovaly vaše investice a jak byly vysoké?

Jan Smola: Jako každý rok, i v roce 2021 jsme investovali především do modernizace výrobního zařízení. Významnou nevýrobní investicí bylo vybudování nové administrativní budovy a nových laboratoří, které nám umožní zefektivnit vývoj a certifikaci výrobků. Celkové investice roku 2021 se pohybovaly v řádech stovek miliónů Kč.

Kamil Jeřábek: Naše investice směřovaly v roce 2021 hlavně do udržení kapacity, zlepšení kvality a výrobních procesů a digitalizaci. Pohybovaly se v řádu stovek milionů korun.

Jan Fiala: Investice směřují k plánované modernizaci. Dobrá cihla vychází ze správně zpracované suroviny, a proto jsme naplánovali modernizaci mechanické rozpojování a mletí suroviny. Jak se v letošním roce ukázalo, musíme investovat do nákupu náhradních dílů, které jsou pro závod nepostradatelné. Naši dodavatelé strojních dílů a zařízení se potýkají s podobnými problémy jako. Proto je nutné předvídat a problémům předcházet. To bude výzva do dalších let. Jelikož situace, které je nyní v ČR i v Evropě se jen tak nezmění.

Marek Žídek: Většina našich investic směrovala do nových technologií pro zvýšení kvality a efektivity výroby. Také jsme učinili první kroky pro přípravu solární elektrárny na střeše našeho výrobního závodu.

3. Kopírovaly ceny vašich výrobků růst nákladů?

Jan Smola: Ano, ale s jistým zpožděním, ceny se zvýšily nad úroveň srovnatelného období předchozího roku až ve 2. pololetí. Musíme reagovat na vývoj v cenách energií, dopravy, práce a některých dalších vstupních materiálů. Nicméně vzhledem k tomu, že vždy respektujeme závazky k zákazníkům, museli jsme vyrábět již objednané zboží se zvýšenými náklady, ale prodávat jej za ceny potvrzené v objednávkách. Tento časový posun uznamená, že zvýšení nákladů jde vždy po určitou dobu na konto výrobců.

Kamil Jeřábek: S ohledem na některé dlouhodobé kontrakty se dá říci, že se nám teprve na konci 3. čtvrtletí podařilo realizovat zvýšení cen, jako reakci na nárůst cen energií, PHM, surovin a doprav.

Jan Fiala: V loňském roce jsme upravovali ceny pouze jednou, a to bylo prozatím dostačující.

Marek Žídek: Prodejní ceny našich výrobků v podstatě kopírovali růst našich nákladů. Z důvodu našich smluvních závazků byl růst prodejních cen poměrně výrazně zpožděný za růstem nákladů.

4. Jakou cenovou politiku budete letos uplatňovat?

Jan Smola: Přirozeně budeme muset i nadále kopírovat vývoj cen vstupů. Nechceme současné situace nijak zneužívat, a naopak se snažíme do cen promítat jen to nutné minimum, neboť si jsme vědomi toho, že aktuální růst a nestabilita cen stavebních materiálů jsou trhem jen těžko akceptovatelné a mohly by zpomalit slibně se rozvíjející stavební aktivity. Dříve dohodnuté a nasmlouvané zakázky stavebních firem jsou u HELUZu vždy za staré ceny, i když jen částečně absorbují nárůsty výrobních nákladů.

Kamil Jeřábek: Samozřejmě sledujeme pozorně vývoj cen energií a dalších vstupů a svou cenovou politiku budeme tomuto vývoji přizpůsobovat. Dalším faktorem, který vstupuje do hry je také vývoj poptávky. Ta ani v zimních měsících nepolevila a dá se tak očekávat, že rok 2022 bude pokračovat ve velké tenzi mezi potřebou trhu a výrobními kapacitami.

Jan Fiala: Vlivem extrémního růstu vstupů pro rok 22, budeme nucení promítnout jak vstupní náklady energií, tak mzdové náklady do ceny výrobků.

Marek Žídek: Naše cenová politika se bude odvíjet zejména od cen energií. Stejně jako v minulých letech se budeme snažit držet cenově dostupné zboží.

Tisková zpráva, www.cscm.cz