Dům v centru Liberce byl inspirován americkými vzory – sloužil nejen pro kino, v horní části se nacházela také autodílna. Před třemi lety vznikl spolek Zachraňme kino Varšava, kterému se podařilo opravit první část budovy, foyer kina se proměnilo na kavárnu. Tato rekonstrukce získala cenu Grand Prix Obce architektů v kategorii Architektonický design, drobná stavba a umělecké dílo v architektuře.
„Dík patří všem lidem, kteří se na této práci podílejí. Nejde zde jen o architekturu, ale o celé klima ve městě, které se tímto počinem snažíme zlepšit,“ řekl architekt Ondřej Pleštil při slavnostním vyhlášení výsledků letošní Grand Prix architektů. Rekonstrukce foyer na kavárnu je první etapou celého projektu. První část obnovy stála 3,2 milionu korun, následovat by měly další práce včetně rekonstrukce kina.
Z průběhu rekonstrukce |
„Výroba vlysů je dodnes tajemstvím a předmětem sporů. Naštěstí zůstaly docela dobře zachované. Jejich obnova spočívala v barevnosti, kdy tmavší barva dává více vyniknout stínům a jejich plasticitě. Původní repasovaná světla již nezaslepují diváka jako předchozí zářivky, ale naopak svítí na obloučky, takže rozehrávají jejich reliéf,“ říká architekt Jiří Žid ze studia re:architekti a dodává: „Kamenná mozaika na podlaze z šedesátých let minulého století byla jednou z mála věcí, která má z tehdejší rekonstrukce svoji kvalitu. Nebyla však jednolitá v celém prostoru. Pod ní je ukryta původní terazová podlaha s barevnými motivy, která prostor členila obdobně jako strop. Pro nedostatek financí jsme podlahu ponechali a tam, kde bylo třeba, ji znovu poskládali.“ Kulatá okna do anglických dvorků byla zazděna, stejně jako velké okno na schodišti. K velkému překvapení autorů rekonstrukce se za zazděním nacházela okna v původním stavu, včetně kliček a skel. Při rekonstrukci je bylo nutné pouze repasovat, nechat vyschnout a vyměnit jen některé malé části. Dnes fungují tak, jak byla navržena, tedy k větrání vlhkosti do anglických dvorků, které ústí do ulice Mariánská o dvě patra výš. |
Jak to bylo
Kino Varšava bylo zavřeno v roce 2008, přesně sto let po prvním promítání. O tři roky později se město rozhodlo, že budovu prodá. „Hrozilo, že se zbourá a postaví se tu další obchoďák,“ vzpomíná Petr Hubáček, vnuk známého architekta. Proto se Petr Hubáček spojil se třemi mladými architekty a společně založili sdružení Zachraňme kino Varšava. Podařilo se jim získat podporu občanů, takže po dlouhém vyjednávání byla podepsána smlouva na provozování alternativního prostoru. Dotace od města nestačila ani na rekonstrukci foyer, spolku však vyšla vstříc řada firem a také Liberecký kraj. Třista tisíc korun se vybralo při veřejné sbírce, členové spolku do rekonstrukce dávali i vlastní peníze. „To všechno ale probíhalo už během stavby, takže jsme často museli práce objednat, aniž bychom věděli, že na ně budeme mít,“ říká architekt Jiří Žid. Mnoho úprav dělal spolek sám, bez stavebních firem, s pomocí dobrovolníků: „K původnímu interiéru jsme přistupovali citlivě, nové prvky jsme ale navrhovali sebevědomé a solidní, aby vytvořily vyrovnaný celek se stylem art-deco,“ dodává Zuzana Koňasová.
Ve foyer se letos v únoru otevřela kavárna, kde se konají jazzové koncerty a přednášky, prostor slouží také lidové škole umění. Spolek ale v obnově posledního kamenného kina v Liberci pokračuje, měl by tu vzniknout spolkový dům.
Z historie
Stavbu navrhli v roce 1922 místní architekti Effenberger a Noppes ve stylu art-deco, investorem byl osvícený podnikatel Franz Sieber. Třípatrová částečně podsklepená budova kopíruje svah ulice Frýdlantské a zároveň důmyslně propojuje o dvě podlaží rozdílné výškové úrovně ulic Mariánská a Frýdlantská. První dvě patra sloužila kinu, v podkroví byla autodílna. Tento progresivní funkční model byl inspirován americkým vzorem. V průběhu 20. století byl dům několikrát rekonstruován, naposledy v 60. letech 20. století. Zmizely zdobné prvky na fasádě, zazděny byly systémy přirozeného odvětrávání, došlo k dalším často nevratným škodám. Výsledkem byl nelichotivý stavebně technický stav, podtržený uzavřením kina v roce 2008, kdy město přestalo jeho provoz dotovat, protože neobstálo v konkurenci s novými multiplexy. V roce 2012 byl založen spolek Zachraňme kino Varšava – prodeji se už nepodařilo zabránit, město prodalo vrchní část budovy. Ale kinosál, foyer a balkon si spolek od města pronajal a začal připravovat obnovu. Tři z pěti členů spolku jsou praktikujícími architekty, takže připravili plány rekonstrukce foyer na kavárnu. Jejich projekt byl postaven na snaze propojit staré s novým, k meziválečné struktuře přidat novou, kvalitativně odpovídající vrstvu.
Kinokavárna – rekonstrukce foyer kina Varšava v Liberci |
Místo: Frýdlantská 285/1, Liberec Investor: Statutární město Liberec, Liberecký kraj, Autoři: Spolek Zachraňme kino Varšava – Petr Hubáček/Oftis Opta; Barevné řešení: Rudolf Hůlka Statika: Ing. Karel Otřísal TZB: Milan Klogner, Martin Pelc; vytápění – Ing. Jiří Plánička Požární řešení: Ing. Petr Kohout Rozpočet: Ing. Antonín Buchar/Propos Hlavní dodavatel: E11 s.r.o, spolek Zachraňme kino Varšava Na realizaci se podíleli při dobrovolných brigádách: |
Postup při rekonstrukci
V domě se netopilo, rozvody sítí technické infrastruktury byly v havarijním stavu a veškeré dřevěné konstrukce v sále napadla dřevokazná houba. Necitlivé stavební nánosy z minulosti se odstranily. Záměrem autorů rekonstrukce bylo zachovat všechno cenné a ke stavebnímu dílu přidat prvky zcela současné.
Zbouraly se stěny, které bránily větrání do anglických dvorků, obnovovaly se vlysy na stěnách.
Jemnou hru obloučků na podhledu stropu korunovala původní repasovaná svítidla, která se našla pod pódiem. Dominantou prostoru kavárny je nyní bar s deskou z osmicentimetrové liberecké žuly. K uličnímu parteru nastavily kolemjdoucím vlídnou tvář nové dubové dveře s mosaznými prvky a skleněnými fasetkami. Veškeré práce se prováděly s maximálním zřetelem na ducha stavby, který prostupuje celek i její jednotlivé detaily.
Snahou bylo poučení z historie – ne její adorace, ale ani její popření. Rekonstrukce tak obohatila historické stavební dílo o současné prvky a snažila se vyhnout pokleslým stavebním zásahům, kterých jsme dnes tak často svědky jak na rovině stavební, tak architektonicko-výtvarné.
Velká část prací byla dokončena díky obrovskému úsilí desítek dobrovolníků. Svým nasazením pro věc potvrzují občanskou poptávku po smysluplnosti existence spolkového domu ve městě, ve kterém žijí.
Plány do budoucna
„Aby se Varšava proměnila v moderní produkční dům, bude potřeba zrekonstruovat také první patro, v němž je nyní improvizovaná galerie. Ale hlavně velký sál, kde už nejsou dřevěné sedačky a obložení, na zemi je jen udusaná hlína. Plátno však zůstalo, takže se tu občas konají projekce nebo koncerty,“ říká Petr Hubáček. Přesto není ještě jisté, že všechno dopadne podle plánů. Obyvatelé města už si zvykli na obchodní centra, která v Liberci vznikla… Vyjednávání o financích s městem i krajem teď čtveřici zaměstnává nejvíc. „Musíme vytrvat až do fáze, kdy z Varšavy bude plnohodnotný fungující dům a všichni si uvědomí, že je pro město nenahraditelný,“ dodává Petr Hubáček. Spolek odhaduje, že by další fáze přestavby měly vyjít až na 55 mil. Kč. 5
Hana Vinšová ve spolupráci s architektem Jiřím Židem
Foto: Aleš Jungmann, Roman Dobeš, Jiří Žid
Nejnovější komentáře