Rekonstrukcí a nástavbou školy vznikl bytový dům s atraktivními prvky na fasádách. Zadáním investora bylo vytvořit architekturu, která v daném prostředí vynikne a bude snadno identifikovatelná. Stavební náklady a řešení bytů však byly značně racionální.
Z konstrukce staré stavby zůstal pouze skelet a stropy – řešení cenově atraktivních startovacích bytů vycházela ze značné míry z původního modulu. Autoři projektu tedy řešili dispozice plošně úsporných bytových jednotek (1–3 pokoje od 22 do 61 m²), často šlo o centimetry.
Bytový dům se nachází v heterogenním prostředí Trnávky v dosahu nákupního centra, v okolí jsou kromě dalších obytných domů provozovny služeb a obchody, hotely, kancelářské budovy a průmyslové areály. Na zadní stranu objektu bude v další etapě výstavby navazovat parkovací dům. Architektonicky bude druhá etapa identická s první, přibude 92 bytů.
Základní údaje o stavbě |
Stavebník: Ivanska cesta s.r.o. |
Řešení fasád
Dva různé přístupy k řešení hlavních fasád byly podmíněné orientací objektu ke světovým stranám; cílem autorů bylo maximalizovat oslunění interiérů na obou stranách dispozice. Na zadní, tedy severovýchodní straně domu proto navrhli vikýře obývacích pokojů, které vytvářejí atraktivní prvek fasády a místnosti zároveň dobře prosvětlují a opticky zvětšují.
Rekonstruovaná část objektu je zateplená polystyrenem, zateplení nových podlaží zabezpečuje minerální vlna.
Složitá rekonstrukce
Konstrukci původní školy se čtyřmi nadzemními podlažími tvoří s modulovou osnovou 6,0 x 3,0 x 6,0 m v příčném směru a 9,0 x 6,0 m ve směru podélném montovaný skelet. Příčný nosný systém má konzolové rámové příčle se styky uprostřed třímetrového středního modulu. Rámové příčle mají podélné konzoly na uložení dutinových stropních panelů o výšce 250 mm a šířce 1200 mm, respektive 600 mm. Na jejich krátké konzoly jsou na podélných stranách uložené nosníky s průřezem 250 x 500 mm. Sloupy o rozměrech 500 x 500 mm byly montované přes rohové výztuže a rámové příčle.
Se změnou stavby na bytový dům souvisely dispoziční změny, například použití těžkých dělicích stěn z důvodu zvukové neprůzvučnosti mezi jednotlivými byty. Mezibytové stěny nebylo možné položit na původní stropní panely, které na to nebyly dimenzované. U nástavby se řešil přechod stěn přes původní stropy tak, aby se vytvořil její nosný systém. Přechody nových stěn přes dutinové stropní panely se realizovaly vybouráním průřezů přes dutiny nebo vyřezáním a odstraněním celých pásů prefa desek, dále také osazením přechodových výztužných vložek a přebetonováním stěn. Původní obousměrný skeletový konstrukční systém byl doplněn podélnými a příčnými ztužujícími stěnami o tloušťce 200 mm, které jsou osazeny ve staré i nové modulové osnově. Autorům se tak podařilo otevřít nové dispoziční řešení.
Pod ztužující stěny byly dobetonované nové základové pásy a patky, takže bylo dosaženo přípustného přitížení původních základů a nebylo třeba je zesilovat. Vzhledem k tomu, že úroveň nových základových prvků byla přibližně stejná jako u původních patek, bylo třeba budování základů rozdělit do etap. Při obnažení patek ze všech stran by se totiž mohla překročit únosnost základové zeminy i při nezatížené konstrukci. Původní patky byly přisypané zhutněným materiálem alespoň ze dvou stran.
Ve spodní části domu je výška stropů 3,32 m, takže obyvatelé těchto bytů měli možnost vytvořit v interiérech neobvyklé možnosti řešení úložných prostor.
Řešení izolací |
Projekt Dornyk byl rozdělený do dvou fází. Při rekonstrukci byly použity cihly 250 + 100 mm, XPS a izolace Nobasil 100 mm na fasádě v požárních pásech a Nobasil 120 mm na vikýřích. Nástavba a dostavba byly postavené ze železobetonu. Zděné části obvodového pláště budovy mají v místě železobetonových stropů a sloupů organickou omítku s vláknem, která je odolná proti plísni a řasám. Pod ní je armovací hmota, izolační desky z fasádního polystyrenu tl. 100 mm a desky z extrudovaného polystyrenu tl. 50 mm. V místech výplňového zdiva byla použita pouze první část tepelné izolace, tedy desky z fasádního polystyrenu o tl. 100 mm. U požárních pásů jsou jako tepelná izolace desky z minerální čedičové vlny Nobasil FKD o tl. 100 mm. Skladba jednoplášťové střechy: násyp z kačírku; profilovaná fólie z polyetylenu s polypropylenovou geotextilií; netkaná vpichovaná textilie z polypropylenu; modifikovaný asfaltový pás odolný vůči prorůstání kořenů; modifikovaný asfaltový pás Elastobit GG 40 položený volně a v přesazích spojený; desky z pěnového expandovaného samozhášecího stabilizovaného polystyrenu Isover EPS Roof 200S; spádové desky z pěnového expandovaného samozhášecího stabilizovaného polystyrenu Isover EPS 200SV tl. 40 mm. |
Nástavba
Vzhledem k tomu, že nebylo možné zatížit původní konstrukci budovy, navrhli autoři projektu pro nástavbu nový nosný systém. Trojpodlažní nástavba nad celým půdorysem původní stavby konstrukčně navazuje na připravený stěnový nosný systém s horizontálním oddilatováním od původních obvodových konstrukcí. Dilatace byla vytvořená polystyrenem o tloušťce 20 mm. Desky nástavby jsou křížem armované, silné 150 a 180 mm, s využitím uložení na všechny nosné stěny. Z důvodu značné nepravidelnosti okenních a dveřních otvorů a malé statické výšky nadokenních částí jsou i podélné obvodové stěny řešené jako železobetonové, monolitické – působí tedy jako celek ve výšce všech tří podlaží. Všechny stěny mají tloušťku 200 mm, v dolních podlažích se obvodové stěny zdily z cihel o tloušťce 300 mm.
vis
Nejnovější komentáře