Články

Orientační ceny rozpočtových ukazatelů stavebních objektů dle měrných jednotek objektů pro rok 2009 – I. pololetí

Pro potřeby hrubého ocenění stavebních objektů ve fázi
investičního záměru, územního rozhodnutí, popř. stavebního
povolení, kdy nejsou obvykle k dispozici potřebné údaje pro
podrobné ocenění, lze použít orientační ukazatele vybraných objektů
klasifikovaných dle JKSO (Jednotná klasifikace stavebních objektů).
JKSO je klasifikace, která není závazná.

Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona
č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění
pozdějších předpisů zavedl s účinností od 1. ledna 2004
Klasifikace stavebních děl CZ-CC (dále jen „Klasifikace CZ-CC“).
Klasifikace CZ-CC obsahově vychází z mezinárodního standardu
Klasifikace stavebních děl (Classification of Types of
Constructions – CC), který vydal Eurostat v říjnu
1997. Zkratka CZ v názvu klasifikace vyjadřuje národní
verzi mezinárodního standardu. Předmětem Klasifikace CZ-CC je
třídění všech místně a prostorově ucelených stavebních děl.
Klasifikace CZ-CC nahradila stávající Klasifikaci stavebních děl –
KSD (oddíl 46), která byla vydána opatřením Českého statistického
úřadu z roku 1993, vyhlášeným v částce 69/1993 Sb. jako
příloha Standardní klasifikace produkce. Opatření, jímž byla tato
klasifikace vydána v souladu se zákonem č. 309/1999 Sb.,
o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,
pozbylo platnosti dnem 31. prosince 2003. Klasifikace
CZ-CC obsahuje pět částí: normativní, metodickou, systematickou,
vysvětlivky a převodníky. Klasifikace CZ-CC je závazná pro
statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb.,
o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů
a dále v případech, kdy tak stanoví zvláštní právní
předpis.
Jestliže srovnáme klasifikaci CZ-CC s JKSO, vidíme, že
CZ-CC neobsahuje velice důležitý klasifikační znak, a to
technologický soubor, který udává typ nosné konstrukce, hlavního
materiálu atd. Bez doplnění tohoto znaku do národní verze CZ-CC je
klasifikace pro naše potřeby jen těžko využitelná. Proto budeme
i nadále prezentovat orientační hodnoty ukazatelů stavebních
objektů na měrné a účelové jednotky dle JKSO, přepočítané na
aktuální cenovou hladinu, tj. cenovou hladinu Cú 2009/I. Ceny
uvedené v jednotlivých tabulkách jsou v úrovni základních
rozpočtových nákladů (cenová úroveň 2009/I) povýšené
o průměrné ostatní rozpočtové náklady (ve výši cca 4 % ze
základních rozpočtových nákladů). Každá tabulka je označena oborem
dle JKSO a v jednotlivých řádcích jsou uvedeny
technologické soubory – Ts (šesté místo JKSO).
Toto místo udává např. typ svislé nosné konstrukce (obor 801–817),
vodorovné nosné konstrukce (obor 821), materiál konstrukce krytu
(obor 822) atd. Ceny za měrné jednotky jsou odvozeny
z aktualizované báze technicko-hospodářských ukazatelů
stavebních objektů firmy PORINGS, s. r. o., která
obsahuje reprezentativní vzorek cca 1200 objektů. Firma PORINGS
využívá tuto databázi v software WinRozuk pro sestavování
rozpočtů stavebních objektů, provozních souborů, mimoglobálů
zařízení staveniště a staveb.
  
Obor 801 – Budovy občanské výstavby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
5900,–
m3 OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
7090,–
m3 OP
monolitická betonová tyčová
3
7780,–
m3 OP
monolitická betonová plošná
4
6300,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
5520,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. plošných
6
5500,–
m3 OP
montovaná z prostorových buněk
7
6230,–
m3 OP
kovová
8
5880,–
m3 OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 802 – Haly občanské výstavby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
4500,–
m3 OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
4370,–
m3 OP
monolitická betonová tyčová
3
4790,–
m3 OP
monolitická betonová plošná
4
4900,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
4970,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. plošných
6
4070,–
m3 OP
montovaná z prostorových buněk
7
5400,–
m3 OP
kovová
8
4000,–
m3 OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 803 – Budovy pro bydlení
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
5750,–
m3 OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
6840,–
m3 OP
monolitická betonová tyčová
3
6280,–
m3 OP
monolitická betonová plošná
5
6700,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. plošných
8
5690,–
m3 OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 811 – Haly pro výrobu a služby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
6190,–
m3 OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
4
5650,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
6720,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. plošných
7
4000,–
m3 OP
kovová
8
3150,–
m3 OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 812 – Budovy pro výrobu a služby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
5230,–
m3 OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
6340,–
m3 OP
monolitická betonová tyčová
3
5590,–
m3 OP
monolitická betonová plošná
4
5770,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
6130,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. plošných
7
5300,–
m3 OP
kovová
 
Obor 813 – Věže, stožáry, komíny
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
3
12 380,–
m3 OP
monolitická betonová plošná
6
13 280,–
m3 OP
montovaná z prostorových buněk
7
10 750,–
m3 OP
kovová
 
Obor 814 – Nádrže a jímky ČOV a ostatní pozemní
nádrže, jímky, zásobníky, jámy
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
12 000,–
m3 OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
3
6350,–
m3 OP
monolitická betonová plošná
4
5440,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
5230,–
m3 OP
montovaná z dílců beton. plošných
7
13 900,–
m3 OP
kovová
8
4870,–
m3 OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
9
3550,–
m3 OP
zemina – vegetační
 
Obor 815 – Objekty pozemní zvláštní – Oplocení
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
1
4680,–
m DO
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
16 070,–
m DO
monolitická betonová
4
5660,–
m DO
montovaná z dílců
7
3900,–
m DO
kovová
8
930,–
m DO
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 815 – Objekty pozemní zvláštní – Zdi a valy
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná
konstrukce
2
13 130,–
m3 OP
monolitická betonová
4
13 700,–
m3 OP
montovaná z dílců
7
9640,–
m3 OP
kovová
 
Obor 821 – Mosty
Ts
Měr. jedn.
Vodorovná nosná
konstrukce
2
43 430,–
m2 PuP
monolitická betonová nepředpjatá
3
48 060,–
m2 PuP
monolitická betonová předpjatá
4
53 060,–
m2 PuP
montovaná z dílců beton. nepředpjatých.
5
57 020,–
m2 PuP
montovaná z dílců beton. předpjatých
7
54 680,–
m2 PuP
kovová
 
Obor 822 – Komunikace pozemní a letiště
Ts
Měr. jedn.
Kryt, materiál konstrukce
krytu
3
1600,–
m2 PK
dlážděný bez ohledu na materiál
4
2260,–
m2 PK
monolitický betonový
5
3060,–
m2 PK
montovaný betonový
6
3250,–
m2 PK
z kameniva prolévaného živicí
7
3010,–
m2 PK
z kameniva obalovaného živicí
 
Obor 823 – Plochy a úpravy území (nástupiště
a rampy)
Ts
Měr. jedn.
Kryt, materiál konstrukce
krytu
1
810,–
m2 UpP
vegetační
3
10 330,–
m2 UpP
dlážděný bez ohledu na materiál
7
7100,–
m2 ZpP
z kameniva obalovaného živicí
 
Obor 824 – Dráhy kolejové
Ts
Měr. jedn.
Pražce nebo jiné
podpory
1
17 080,–
m DT
pražce dřevěné
3
15 550,–
m DT
pražce betonové
4
22 400,–
m DT
desky a podélné prahy monolit. betonové.
5
35 900,–
m DT
desky a podélné prahy montované. betonové
 
Obor 827 – Vedení trubní dálková a přípojná
Ts
Měr. jedn.
Druh potrubí
1
9730,–
m DT
z trub z plast. hmot a sklolaminátových
2
11 350,–
m DT
z trub ocelových
3
12 040,–
m DT
z trub litinových
4
17 070,–
m DT
z trub železobetonových
5
12 700,–
m DT
z trub kameninových
 
Obor 828 – Vedení elektrická a dráhy visuté
Ts
Měr. jedn.
Umístění
vedení
1
2400,–
m DT
v zemní rýze na upravený podklad
2
3890,–
m DT
v zemní rýze do tvárnicové tratě
3
2880,–
m DT
v kolektoru, štole, tunelu
4
22 560,–
m DT
nad zemí na stožárech, sloupech
5
18 170,–
m DT
nad zemí na rámové konstrukci
 
Obor 833 – Nádrže na tocích, úpravy toků a kanály
Ts
Měr. jedn.
Opevnění břehů
a dna
1
16 180,–
m DU
ze zemin a kameniva stabilizovaného
2
870,–
m2 UpP
z kamene a kameniva
3
27 720,–
m DU
monolitické betonové
4
24 960,–
m DU
montované betonové
5
12 480,–
m DU
vegetací
 
Zkratky uvedené v měrných
jednotkách:
m3 OP – metr kubický obestavěného prostoru
m DO – metr délky oplocení
m DU – metr délky úseku
m DT – metr délky trasy
m2 PuP – metr čtvereční půdorysné plochy
m2 PK – metr čtvereční plochy komunikace
m2 ZpP – metr čtvereční zpevněné plochy
m2 UpP – metr čtvereční upravené plochy
m2 PU – metr čtvereční plochy území
  
PAVEL FIKAR
 
Ing. Pavel Fikar (*1941)
absolvoval Stavební fakultu ČVUT (1963), pracoval
v n. p. IPS Praha a poté v ÚRS Praha. Od roku 1991
je spolumajitelem a současně technickým ředitelem firmy
PORINGS, s. r. o.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*