Jak se bude podle SPS vyvíjet české stavebnictví

 

Rok 2009 ihned od svého počátku zcela zřetelně ukázal, že
dopad ekonomické krize na stavebnictví bude hlubší, nežli byl
původní předpoklad. Zatímco od roku 2000 vykazovala stavební
produkce meziroční nárůst 5 % a více, rok 2008 zaznamenal
snížení tempa růstu a závěr naznačil, že v roce 2009
dojde ke skutečným problémům. Propad stavební výroby je za
letošních prvních 7 měsíců citelný. Od počátku roku je produkce
stavebnictví meziročně nižší o 4,2 % (posuzováno ve
stálých cenách).

 

Nejpodstatněji se propad projevuje u objektů pozemního
stavitelství.

 

Významnou součást pozemního stavitelství tvoří bytová
výstavba.

Za první pololetí bylo dokončeno 17 084 bytů, což představuje
meziroční přírůstek 6,0 %.

Z toho nelze vyvozovat mylný názor, že se krize bytové
výstavby nedotkla. Jedná se o byty, které byly rozestavěné
v minulých letech a volná kapacita stavebních firem je
dokonalou příležitostí k jejich urychlenému dokončování.

U zahajovaných bytů situace vykazuje trvale klesající
tendenci.

V 1. čtvrtletí bylo zahájeno o 8,9 % bytů méně
a ve 2. čtvrtletí již o 21,2 %.

V 1. pololetí bylo zahájena výstavba 18 457 bytů, což
znamená meziroční pokles 15,9 %.

Jsou to čísla dosti varující a dopad se projeví především
v příštím roce a následujících letech.

 

 

Vláda na svém zasedání v minulém týdnu projednala
a odsouhlasila Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro rok
2010 rekordní výdaje ve výši 96 miliard korun. Zasluhuje ocenění,
že vláda při současném deficitu státního rozpočtu nehledá nejsnazší
řešení pro jeho snížení v radikálním omezení investic do
dopravní infrastruktury, ale vydává se složitější cestou úspor.
I v prohlubující se krizi postupuje v duchu programu
vyhlášených protikrizových opatření. Je pravda, že ani částka
blížící se 100 miliardám korun nepokrývá všechny potřeby. Některé
stavby budou omezeny, některé možná i zastaveny a nové
nebudou bezpochyby prozatím zahajovány.

Aby postup výstavby mohl pokračovat s co nejmenším
zpožděním, bylo by zapotřebí pro příští rok zajistit ještě dalších
20 miliard korun. Jak sdělil ministr Slamečka, bylo zahájeno
jednání s Evropskou investiční bankou o prodloužení úvěru
do roku 2015. V současné situaci vnímám výsledek jednání
jako maximum možného.

Stavební zakázky

Varujícím signálem vývoje v nejbližších měsících je
propad objemu nových zakázek.

V 1. čtvrtletí byly uzavřeny zakázky v celkové
hodnotě nižší o jednu třetinu nežli ve srovnatelném období
roku 2008. Ve 2. čtvrtletí to bylo o jednu pětinu
méně.

 

Objem nové zakázky vykazuje značný propad daný velmi nízkou
poptávkou, která se bude stále zřetelněji projevovat při postupném
dokončování rozpracovaných zakázek a značně zmenšeném rozsahu
nových.

Za poslední roky tvořila veřejná zakázka dlouhodobě asi
polovinu veškerých stavebních prací, druhou polovinu zakázka
privátní. Změnu poměru může způsobit omezení investic ve státním
rozpočtu i ve státních fondech (dopravní infrastruktury,
rozvoje bydlení, životního prostředí). Projevuje se to již nyní.
Stejný úbytek nastává ale i u privátních investorů, takže
nelze odhadnout, zda bude hlubší propad veřejného nebo soukromého
sektoru.

 

Slabý zájem a jen zhruba dvě stovky podaných žádostí
přinutily Ministerstvo životního prostředí se Státním fondem
životního prostředí necelé čtyři měsíce po startu programu Zelená
úsporám zcela změnit jeho podmínky. Reaguje tak na obavy lidí,
kteří se nechtěli do zateplování pouštět kvůli vysoké finanční
náročnosti a obavám ze zadlužení. Převratnou změnou je možnost
získat dotaci na zateplení také pro panelové domy.

Změna, která je velmi pozitivní a vstřícná vůči majitelům
domů, dosud nepřinesla stavebním firmám žádný příliv zákazníků.
Lidé zřejmě prozatím váhají, zkoumají podmínky, ale také možná
opatřují projekt a tepelný audit. Také ale jistě kalkulují,
jestli vložená investice dokáže v době životnosti objektu
zajistit reálnou návratnost. Stavební firmy proto nejsou zavaleny
zájmem, jde spíše o ojedinělé případy. Přesto doufáme, že se
program projeví pozitivně ve stavební zakázce v příštím
období.

Realizaci tohoto program v garanci Státního fondu
Životního prostředí považuje SPS za nesystémové. S ohledem na
svůj charakter měl být zařazen do portfolia programů Státního fondu
rozvoje bydlení.

 

Propad zakázky se projevuje již ve všech segmentech. Lze
očekávat, že negativní vývoj, který je prozatím závažnější
v pozemním stavitelství, se začne v nejbližším období
projevovat i v inženýrském stavitelství, zejména pokud se
nepodaří udržet přislíbené finanční zdroje do dopravní
infrastruktury, eventuelně získat další z jiných zdrojů.
Výraznější by měl být segment oprav, údržby a rekonstrukcí.
Každopádně to ale propad v ostatních oblastech
neovlivní.

 

Scénář vývoje, který má SPS zpracovaný ve třech variantách, je
součástí Strategie SPS pro
krizové období 2009–2012. Jsou to varianty
optimisticko-realistická, restriktivní a katastrofická. Každá
z těchto variant, i ta první s nejmenšími
destruktivními účinky krize, bude znamenat likvidaci některých
firem, nezaměstnanost a prohlubující se dopady ve státním
rozpočtu.

Stavebnictví musí udržet co nejvíce svých kapacit, protože
zásoba práce je v naší republice obrovská a návrat
k dalšímu oživení musí přijít. Je jen otázka, zda to nastane
podle optimistické varianty vývoje již v průběhu příštího
roku, nebo podle katastrofické až po roce 2012.