Umělci a architekti oživují veřejný prostor na trase od Florence přes Žižkov až do Malešic
Pláž na Krenovce, nové herní prvky pro děti v Žerotínově ulici, altán na Jarově, dřevěná pergola s posezením nebo skateboardová rampa za Nákladovým nádražím, obří kladina na radničním dvorku Prahy 3, ale i s dalšími dvěma desítkami site-specific architektonických intervencí a uměleckých instalací se od dnešního dne setkají obyvatelé i návštěvníci Prahy v rámci Landscape festivalu na Žižkově i v části Malešic. Nejen na krajinu zaměřený Landscape festival se po dvou letech vrací do Prahy, aby opět oživil městskou krajinu a nabídl nejrůznější možností využití veřejného prostoru nebo upozornil na problémy konkrétních lokalit.
Jeho hlavní centrum bude stejně jako v předchozích letech na Nákladovém nádraží Žižkov, které leží na festivalové trase mezi „dolním Žižkovem“ a Malešickým lesem. Letošní ročník nese podtitul Cesta z města a zapojili se do něj přední architekti i výtvarní umělci. Například na civilizační odpad upozorňuje dvojice umělců Aleš Hnízdil a Aleš Kurz, z recyklovaného materiálu vytvořil monumentální objekt Jan Zdvořák. Od architektů Mjölk najdeme na festivalové mapě k hrám i sportu určenou dvanáctimetrovou kladinu a stejně tak i dřevěnou pergolu, jež bude naopak sloužit odpočinku. Elhl & Koumar architekti jsou autory dočasného altánu na Jarově. Nami Ňami studio připravili instalaci, která bude sloužit dětským hrám, a Jan Tyrpekl nabízí pojízdný pavilon umístěný na kolejišti bývalé vlečky. Mostu za Nákladovým nádražím vdechla poetiku Anna Beata Háblová a kolemjdoucí k posezení láká křeslo od Zdeňka Ruffera. Do festivalu se letos dále zapojili známí umělci Dagmar Šubrtová či Epos 257, ateliéry MOD architekti nebo zerozero a již tradičně skupina Prague Idiots. Své vize nabídnou také studenti AVU z ateliérů intermedia I a intermedia II. Landscape festival připravil kurátorský tým Anna Borovská, Lada Kolaříková a Dan Merta. Festival se věnuje širším souvislostem architektury, krajiny, veřejného prostoru a umění a jeho hlavní program doplní doprovodné výstavy, přednášky a diskuse.
13. června festival odstartuje symbolicky na Nákladovém nádraží Žižkov zdarma přístupný open air koncert Vladimira 518 a DJ Mika Trafika a kapely WWW Neurobeat. Festival potrvá až do 30. září 2024 a jako vždy jsou všechny akce přístupné zdarma.
Tříměsíční mezinárodní projekt je připravován ve spolupráci s hlavním městem Praha, Městskou částí Praha 3 a IPR Praha. Koná se pod záštitou náměstka primátora hl. m. Prahy Petra Hlaváčka a místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše. Landscape festival pořádá Architectura, z.s. v čele s Danem Mertou. Více informací je k dispozici na www.landscape-festival.cz.
Ideou letošního ročníku je zahájení procesu „taktického urbanismu“ a „dočasného využití území“ místními obyvateli a komunitami. Fenomén dočasného využití hraje významnou roli jak při hledání budoucí podoby veřejných prostranství, tak i části areálu funkcionalistické památky Nákladové nádraží Žižkov. Proto do něj bude touto cestou zapojena kromě architektů, urbanistů, umělců a krajinářů i široká veřejnost. „Může tak vzniknout neformální městská laboratoř a experimenty prověřující úspěšnost různých způsobů využití, které propojí urbanismus, developerskou sféru, umění, aktivistické skupiny a nejširší veřejnost. Navíc nabízíme možnost navštívit a zažít ojedinělou pražskou divočinu netradiční formou,“ vysvětluje Dan Merta, zakladatel a ředitel Landscape festivalu. To ostatně potvrzuje například dočasná instalace dřevěného schodiště s názvem Žižkovská Highline od studia Archwerk u divadla Ponec, které díky Landscape festivalu svému účelu slouží od roku 2018 a nedávno prošla rekonstrukcí.
Festival naznačuje zelenou linii, která se s revitalizací brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov, stane cestou propojující ve stopě bývalé železniční trati oblast Krenovky (Florenc), vrchu sv. Kříže a sérii neurbanizovaných zalesněných ploch kolem Malešického lesa, táhnoucích se k přírodnímu parkům Smetanka a Klánovice–Čihadla s vazbami až do otevřené́ krajiny za hranicí metropole. Cesta nabídne jiný pohled na urbanismus a topografii Žižkova a části Malešic, setkání města a krajiny i hledání jejich rovnováhy. Dočasnými uměleckými a architektonickými intervencemi, ale také performancemi, divadlem, pohybovým uměním nebo jinými formami participativního umění zprostředkuje hlubší zážitek z přírody a iniciuje proces objevování městské krajiny a potenciálu veřejného prostoru.
Evropská kulturní centra z bývalých továren a skladišť – konference a výstava
Hned v úterý 18. června se uskuteční přímo na Nákladovém nádraží Žižkov konference doprovázející večerní zahájení výstavy na téma proměny opuštěných industriálních areálů na živá kulturní a společenská centra – Industriální topografie / Kulturní klastry / Česko–Evropa. Konference se zúčastní architekti, historici architektury nebo ředitelé galerií sídlících v takto specifických budovách: Michiel Riedijk z rotterdamského ateliéru Neutelings Riedijk Architects představí největší realizaci z CLT panelů v Evropě – oceňovanou konverzi obrovského nákladového nádraží v Bruselu Gare Maritime/Tour and Taxis. Islandský ateliér Studio Granda, podepsané pod konverzí přístavního betonového skladiště z třicátých let na Reykjavík Art Museum, bude zastupovat Steve Christer. Dagur Eggertsson z osloského ateliéru Rintala Eggertsson je jedním z autorů monumentálního vstupu ke kunsthalle v Arendale, galerii sídlící v bývalé textilce v důlní oblasti. Jak se v takovém centru daří kultuře a jak ji vnímají umělci i návštěvníci přiblíží ředitelé dvou nedávno otevřených realizací z ČR, které vzbudily zájem i v mezinárodním měřítku: Marek Pokorný (PLATO Ostrava, bývalá jatka) a Jan Kunze (EPo1 v Trutnově, bývalá elektrárna). Jan Zikmund (Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze) a Martin Strakoš (Národní památkový ústav Ostrava) jsou historiky architektury a naši přední znalci tematiky konverzí nevyužívaných průmyslových objektů či celých brownfieldů; dlouhodobě monitorují jejich udržitelnost, úspěšnost a ekonomický i společenský dopad na lokalitu. Jiří Havran je norský fotograf a nakladatel, který se specializuje na dějiny norské architektury, od vikinské doby až po současné trendy včetně konverzí staveb i celých lokalit, například skandinávských přístavních měst.
Výstavy Landscape festivalu
Jednou z tradičních a významných výstav Landscape festivalu je prezentace vítězů a finalistů Evropské ceny za městský veřejný prostor, která nabídne výběr nejzajímavějších počinů v oblasti revitalizace veřejného prostoru v letech 2020-2022. Soutěž pořádá každé dva roky Centrum současné kultury v Barceloně. Další z výstav se zaměří na inspirativní skateboardové parky v ČR a Evropě nebo na projekty inspirativních dětských hřišť. Festival nabídne i unikátní kolekci fotografií veřejných toalet v tokijské čtvrti Shibuya.
Landscape festival a Praha 3
Některé z akcí se zaměří přímo na rozvoji městské části Prahy 3, na jejímž území se bude festival převážně odehrávat. „Praha 3 podporuje Landscape festival mimo jiné pro jeho schopnost otevírat diskuzi o budoucnosti veřejného prostoru. Festival neustrnul v minulosti, ani nesetrvává v prezentování současnosti, ale řeší i budoucí podobu jednotlivých lokalit. Dobře je to vidět například na proměnách Krenovky nebo Tachovského náměstí, o nichž Ladscape festival před lety otevíral diskuzi a dnes jsou již dokončené. Hodně se mluvilo také o vrchu Vítkov, kde už dnes probíhá první etapa rozsáhlé rekonstrukce,“ vysvětluje místostarosty Prahy 3 Pavel Dobeš a dodává: „u letošního ročníku vnímám jako zásadní téma rozvoj brownfieldu na bývalém Nákladovém nádraží Žižkov, především pak budoucnost historické budovy. Mým cílem je, aby se z této kulturní památky stalo kulturní a společenské srdce budoucí městské čtvrti. Budeme se bavit o tom, jak by toto centrum mohlo vypadat, budeme hledat inspiraci v zahraničí a řešit, proč má do této jedinečné industriální památky investovat hlavní město.“ Součástí festivalu bude mimo jiné výstava Nový Žižkov, na které veřejnosti představí architekta Eva Jiřičná svůj největší rezidenční projekt Centrum Nového Žižkova s unikátní rozvlněnou věží. Se svým návrhem zvítězila architektka Jiřičná ve velké mezinárodní architektonické soutěži v konkurenci 98 ateliérů z 30 zemí světa. Následně pět let probíhaly úpravy vítězného projektu podle požadavků řady různých institucí, aby bylo dosaženo shody na výškách a celkovém řešení zástavby.
