Exteriérová výstava ode dneška představuje na křížení ulic Jindřišská a Jiřího z Poděbrad na Karlovině v Pardubicích příběh čtyř místních sídlišť – Dukla, Polabiny, Karlovina a Dašická. Výběr doplňuje sídliště Komenského Náměstí v Litomyšli. Lidé se mohou seznámit s hromadnou bytovou výstavbou až do 19. dubna. ČTK to řekl hlavní kurátor Uměleckoprůmyslového musea v Praze David Vondráček.
„Mapujeme architektonické dědictví posledních 50. let. Na tvorbě sídlišť se často podíleli zajímaví urbanisté a architekti. Tento projekt by měl přispět k tomu, aby lidé opět nalézali vztah k místům, kde bydlí,“ řekl.
Autoři výstavy vybrali v Pardubicích sídliště, která reprezentují určitý typ sídlištní výstavby, od té nejranější po experimentální modernější fázi budování panelových sídlišť. Sídliště Karlovina představuje častý případ, kdy se moderní architektura začlenila do historického centra města.
Sídliště Dukla se začalo stavět hned po druhé světové válce, jeho podobu ovlivnila doktrína socialistického realismu. Cihlové domy jsou typizovanou výstavbou, která předcházela panelovým sídlištím. „Po válce bylo nutné obnovit ve velice krátké době bytový fond. Rodí se poměrně rychle myšlenka typizace, prefabrikace stavebních materiálů a půdorysů,“ řekl Vondráček.
Současný trend zateplovat nejstarší domy ze 40. a 50. let podle některých odborníků ničí původnost architektonického rázu sídliště. „Zaniká tím duch místa, zaniká jednota komplexu. Zateplování mění fasádu, každý dům je pak jiný, domy přicházejí o původní výzdobu,“ řekla Michaela Janečková, která v Pardubicích mapovala sídliště Dukla a Dašická.
Rozsáhlé Polabiny jsou ukázkou urbanistického řešení výstavby na principu okrsků. Autoři výstavy se zaměřili na první dva soubory, které vznikaly v 60. letech. Nejmladším prezentovaným celkem je malé sídliště Dašická, které navrhl architekt Pavel Maleř. Použil neobvyklé stavební konstrukce složené z lichoběžníkových panelů a cihelné dozdívky.
„Architekt si zajistil výrobu atypických panelů a dokázal je seskládat do zajímavé kompozice,“ řekla Janečková. Fasády tvoří bílý a modrošedý keramický obklad. Kontrastem jsou okna s červenými rámy.
Podle autorů výstavy je litomyšlské sídliště Komenského Náměstí původním řešením po architektonické i urbanistické stránce poměrně banální, zajímavou však shledávají úpravu, jakou mu v letech na počátku milénia vtiskl ateliér architekta Josefa Pleskota.
Pořadatelem výstavy je Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
zpráva ČTK, mi
Nejnovější komentáře