Veletrhy a výstavy

V brněnské vile Stiassni začala výstava prací architekta Rullera

Retrospektivní výstava k devadesátinám architekta Ivana Rullera je úterka k vidění v brněnské vile Stiassni. Mezi jeho nejznámější práce patří například brněnská hala Rondo. Výstava potrvá do 19. února 2017.

Ruller patří k nejvýznamnějším žijícím českým architektům. „Výstava ve vile Stiassni prezentuje na 60 panelech a několika modelech výběr z jeho prací. Jde o projekty realizované i soutěžní nerealizované,“ uvedl ředitel Metodického centra moderní architektury v Brně Petr Svoboda.

Zmínil například soutěžní návrh budovy radnice v Amsterdamu, projekt budovy radnice v Torontu, budovu opery v Bagdádu nebo soutěžní návrh Nového egyptského muzea v Káhiře. „Pochopitelně nemohou chybět ani ikonické brněnské stavby, jako je budova Janáčkovy opery či hala Rondo,“ uvedl Svoboda.

Stavby navržené Rullerem stojí mimo Brna například v Bratislavě, na vodním díle Dalešice, v Kroměříži, Hodoníně, v Praze a jinde. Soupis děl, kterými obohatil fond moderní české architektury, zahrnuje přes 500 položek.

Ruller studoval u předních brněnských architektů, mimo jiné u Bohuslava Fuchse a především Bedřicha Rozehnala, u nějž byl už za studií asistentem. Pět let pracoval ve škole u profesora Miroslava Kopřivy, ale v roce 1959 musel nedobrovolně odejít. Vystřídal pak několik projekčních ústavů, v letech 1968 až 1979 působil v Útvaru hlavního architekta, pak se živil jako samostatný architekt.

Na jeho díle je patrný vliv funkcionalismu 30. let a moderny. Zúčastňoval se i mezinárodních soutěží. Mezi jeho oceněnými návrhy byl třeba projekt Náměstí národů v Ženevě (1957), studie radnice v Torontu (1958), český pavilon v Ósace (1968), spolupracoval na památníku v Osvětimi či na vybudování muzea historie v libyjském Tripolisu.

V komunistickém Československu byl pro své postoje v nelibosti. Po roce 1989 byl čtyři roky děkanem Fakulty architektury, v roce 1994 se stal profesorem. V roce 2003 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění. O rok později získal cenu Obce architektů za celoživotní dílo.

zpráva ČTK

Více o výstavě zde.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*