Se svým bytovým fondem není spokojeno 69 % samospráv a zároveň ho 72 % chce rozšiřovat nebo rekonstruovat. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu, který provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR. Více než polovina obcí s rozšířenou působností má zájem zřídit kontaktní místa pro bydlení, se kterými počítá návrh zákona o podpoře v bydlení. MMR také na financování výstavby pro obce připravilo nebo chystá řadu investičních nástrojů.
„Šetření Obecní bydlení spolehlivě prokázalo to, co z rozhovorů se starosty a starostkami víme už dlouho. Samosprávy mají zájem rozšiřovat nebo opravovat svůj bytový fond, ale chybí jim k tomu peníze a často i potřebné know-how. Obojí jim MMR nabízí v rámci reformy Bydlení pro život. Je to právě dlouhodobá spolupráce s obcemi, na kterou sázíme při zvyšování dostupnosti bydlení v Česku,“ okomentoval výsledky studie místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Ze zúčastněných obcí jich 69 % považuje svůj bytový fond za nedostatečný, přičemž častěji toto hodnocení zaznělo u nejmenších samospráv do 3 tisíc obyvatel. Zhruba stejný podíl obcí (72 %) má zájem počty svých bytů navýšit, a to celkem o 14 tisíc. Přes 60 % z nich plánuje výstavbu pro běžné nájemné, 57 % vznik sociálních bytů, bydlení pro seniory 43 % samospráv a zhruba čtvrtina chce také startovací byty pro mladé. Nejčastěji obce volí kombinaci dvou a více typů. „Prostřednictvím Státního fondu podpory investic jsme letos v programu Nájemní bydlení podpořili výstavbu hlavně obecních bytů více než miliardou korun. Počet žádostí byl velký, v dalších letech proto chceme do dostupného bydlení dostat zhruba 8 miliard z Národního plánu obnovy a na tyto prostředky navázat i soukromé peníze. Celkem by tak mohlo jít až o 20 miliard korun, které nastartují dlouhodobé rozšiřování obecních bytových fondů,” uvedl Bartoš.
Účel plánované výstavby (bylo možné označit více odpovědí)
Navzdory vysokému zájmu o výstavbu bytů s ní v posledních osmi letech mělo nějakou zkušenost jen 37 % dotazovaných samospráv. Aktuálně mají celkem 38 projektů bytové výstavby s platným územním rozhodnutím nebo stavebním povolení. MMR proto zřídí síť expertů v regionech, kteří samosprávám nabídnou poradenství ohledně bytových projektů. Pomůžou například s tím, jak nastavit spolupráci s developerem nebo bankou. „Jedna věc jsou náklady na samotnou stavbu, pak je tady ale také otázka projektové přípravy. Především pro malé obce s omezeným rozpočtem je to velká zátěž, v rámci Národního plánu obnovy jsme proto už vyhlásili první výzvu ve výši 150 milionů korun, která obcím a krajům pomůže se zpracováním projektové dokumentace. Na příští rok už máme připravenou další výzvu s více než dvojnásobným objemem peněz,” dodal Bartoš.
Šetření sledovalo také, jak obce své byty pronajímají. Necelých 60 % z nich uvedlo, že používá krátkodobé nájemní smlouvy. Jako důvod uvedly potenciální problémy s platební morálkou nových nájemníků, obavy z poškození bytu nebo narušování soužití v domě. Po různě dlouhém zkušebním období samosprávy často nabízejí delší nájemní smlouvu. Celkem 80 % obcí eviduje dluh na nájemném v souhrnné výši 1,2 miliardy korun– medián dosahuje 600 tisíc korun. Lidé v bytové nouzi se na celkové dlužné částce podílejí pouze z 10 %.
Nějaké poradenství v oblasti bydlení poskytuje obyvatelům 81 % obcí, v naprosté většině se ale jedná o součást jiné sociální práce. Jen 13 % obcí s rozšířenou působností poskytuje přímo poradenství specializované na bydlení, navíc se zpravidla jedná o časově omezené projekty. Návrh zákona o podpoře v bydlení počítá se zřízením kontaktních míst, která by poskytovala poradenství i podporu v bydlení. Vzniknout by měla na všech obcích s rozšířenou působností, přičemž financování pokryje příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti. Více než polovina dotčených samospráv uvedla, že má o kontaktní místo zájem, pokud bude mít zajištěné peníze na provoz a konkrétní nástroje pomoci. „Některá velká města v Česku už kontaktní místa pro bydlení zřídila sama a osvědčila se jim. Jsme přesvědčeni, že tato podpora musí být systémová a dostupná po celé zemi. Určitě není správné, aby v jednom místě se člověku dostalo pomoci s bydlením a o pár desítek kilometrů dál už ne. Pokud podporu nenastavíme plošně, může dojít k přetížení obcí, které ji už dnes nabízejí,” prohlásil Bartoš.
Zájem o zřízení kontaktního místa bydlení v ORP
Průzkumu se v závěru letošního března zúčastnilo více než 60 % všech obcí s rozšířenou působností nebo pověřeným úřadem. Celkem to bylo 242 samospráv, které vlastní necelých 150 tisíc bytů. Jde o reprezentativní vzorek z hlediska velikosti i regionálního rozložení.„Ať už je to příprava zákonů nebo investičních programů, je třeba vycházet z kvalitních dat. Ta nám v případě politiky bydlení dosud citelně chyběla. Studie Obecní bydlení je součástí naší snahy co nejdříve splatit tento dlouhodobý dluh. Díky patří našim analytikům na ministerstvu i Svazu měst a obcí ČR, který se na šetření podílel,“ uvedl Bartoš.
Celou studii Obecní bydlení je možné najít na stránkách MMR zde.
