Dva týdny po své smrti se německý architekt Frei Otto zapsal mezi nositele nejprestižnějšího ocenění ve svém oboru. Odborná porota udělila autorovi proslulé střešní konstrukce olympijského stadionu v Mnichově letošní Pritzkerovu cenu. Ottovo jméno porota vybrala již začátkem března krátce předtím, než architekt zemřel, a dnes cenu formálně in memoriam předala.
„Porota měla jasno v tom, že podle jejich názoru byla práce Freie Otta vzorem pro generace architektů a jeho vliv bude znát i nadále,“ uvedl v prohlášení prezident nadace udělující cenu Tom Pritzker. Ocenění si prý čerstvý laureát zasloužil za „vizionářské ideje, zvídavou mysl či víru ve sdílení znalostí a nápadů“.
Jméno devětaosmdesátiletého architekta bylo podle něj vybráno ve chvíli, kdy byl ještě naživu, a porota se poté shodla na tom, že ji poprvé ve čtyřicetileté historii získá architekt, který v den předávání již nežije.
Otto, který zemřel 9. března, podle Pritzkera krátce před smrtí přijal členy výboru ve svém ateliéru. „Nikdy jsem neudělal nic s úmyslem získat tuto cenu. V architektuře mě poháněla snaha navrhovat nové typy budov na pomoc chudým lidem zvláště po přírodních neštěstích a katastrofách,“ reagoval podle prohlášení nadace Otto na zprávu o zisku ceny.
Architekt, který se proslavil zvláště svými odvážnými střešními konstrukcemi, vešel ve známost širší veřejnosti poprvé v 60. letech návrhem německého pavilonu pro světovou výstavu v Montrealu. Jeho zřejmě nejznámějším dílem se stala zavěšená střecha mnichovského stadionu, který byl postaven pro olympiádu v roce 1972. Na svém kontě má rovněž multifunkční halu v Mannheimu, Tuwaik Palace v Saúdské Arábii či střechu japonského pavilonu pro Expo v Hannoveru roku 2000. Navrhoval také stavby pro chudé oblasti rozvojového světa, takovou proslulost jako výše zmíněná díla však nezískaly.
zpráva ČTK, mi
