Stavební výroba ČR i EU poklesla

Pozemní stavitelství se propadlo až o 11,7 procenta.
Inženýrské stavby ale naopak rostly o 16,4 procenta.
Čísla na tiskové konferenci oznámil Český statistický úřad.

Počet stavebních povolení se za pololetí snížil
o 7,7 procenta. Orientační hodnota stavebních povolení
byla od ledna do června meziročně menší o 4,9 procenta.
Ještě před rokem oba ukazatele rostly.

Pozemní stavitelství, které tvoří hlavně výstavba budov, tvoří
podle vrchního ředitele sekce produkčních statistik ČSÚ Josefa
Vláška většinu stavební produkce. Jeho pokles tak bude dál stahovat
dolů stavebnictví jako celek. Celoročně se stavebnictví
pravděpodobně nedostane do většího propadu než deset procent,
odhadl Vlášek.

Statistici dnes zveřejnili také čísla týkající se bytové
výstavby a stavebních povolení. Ve druhém čtvrtletí byla
v Česku zahájena výstavba 9736 bytů, což bylo meziročně
o 21,2 procenta méně. Stavební úřady vydaly ve stejném
období 29 638 povolení, meziročně o 9,7 procenta
méně. Orientační hodnota povolených staveb meziročně klesla
o šest procent na 100,4 miliardy korun.

Pokles nastal téměř ve všech kategoriích výstavby, výjimkou
jsou stavby na ochranu životního prostředí, jejichž výstavba
vzrostla o 26,3 procenta.

Sledované stavební podniky ve druhém čtvrtletí uzavřely 8983
nových stavebních zakázek, což představuje meziroční pokles
o 1,1 procenta. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební
zakázky klesla meziročně o 18,8 procenta na
5,5 miliónu korun.

Ke konci druhého čtvrtletí měly stavební podniky s 50
a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 10 600
zakázek, které představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních
prací v celkové hodnotě 195,3 miliardy korun. Z celkového
stavu tuzemských zakázek připadalo ke konci druhého čtvrtletí na
veřejné zakázky 140,7 miliardy Kč a na soukromé
43,4 miliardy Kč.

Ve druhém čtvrtletí byla zahájena výstavba 5055 bytů
v rodinných domech. Počet zahájených bytů v bytových
domech se snížil o 27,1 procenta. Největší vzestup proti
stejnému období loňského roku ČSÚ zaznamenal u přístaveb,
nástaveb a vestaveb k bytovým domům, a to
o 30,1 procenta. Meziročně vzrostl také počet zahájených
bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách
o 4,2 procenta.

Průměrná podlahová plocha jednoho zahájeného bytu v nové
bytové výstavbě byla 127,7 m² s orientační
hodnotou 21 600 korun za metr čtvereční.

Ve druhém čtvrtletí bylo dokončeno 7770 bytů, meziročně
o 5,6 procenta více. Nejvíce bylo dokončeno bytů
v rodinných domech, a to 3603. V meziročním
srovnání to znamená pokles o sedm procent. Bytových domů
bylo dokončeno 2986, meziročně o 39,9 procenta
více.

Vrchní ředitel sekce produkčních statistik z ČSÚ Josef
Vlášek považuje vyšší počet dokončených bytů za odraz situace,
v níž se stavitelé soustředí na dostavbu rozestavěných
projektů. Nové ale už nezahajují. „To samozřejmě nebude
pokračovat do nekonečna a narazí se v dalším období na
to, že zásoba rozestavěných domů bude vyčerpána,“ řekl na
tiskové konferenci. Developerské firmy jsou podle něj ve vážných
problémech.

 

Podle údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad
Eurostat klesla stavební výroba v Evropské unii v červnu
meziročně o 14,1 procenta, v eurozóně
o 8,8 procenta. Meziměsíčně produkce ve stavebnictví
v červnu propadla o 3,3 procenta v celé EU
a o 1,1 v zemích platících eurem. V květnu
meziměsíční propad činil dvě procenta u eurozóny
a 2,5 procenta u EU.

V ročním srovnání největší propad zažilo Švédsko
(–16,6 procenta) a Slovinsko (–15,8 procenta). Ze
zemí, u nichž mají evropští statistici data za letošní červen
k dispozici, stavební výroba stoupla pouze v Německu (o
1,2 procenta) a Polsku (o 0,6 procenta).

V Česku meziroční propad podle údajů Eurostatu činil
0,8 procenta a na Slovensku 2,4 procenta.