Průmysl a obchod

Některé učňovské stavební obory na Vysočině zůstanou bez žáků

O učební obory ze stavebnictví není na Vysočině zájem. Nižší počet dětí narozených před 14 a 15 lety je podle oslovených zástupců škol jen jedním z důvodů upadajícího zájmu. Pokud už žáci volí technické obory, zaměřují se podle nich na strojírenství a elektrotechniku. Od stavebnictví odrazují nižší výdělky, sezonnost prací i nutnost za nimi cestovat, uvedl Pavel Toman, ředitel jihlavské stavební školy.

Vůbec nejmenší zájem je o střechařské obory – klempíř, tesař a pokrývač. „Obor pokrývač ani otvírat nebudeme a ve vyšších ročnících máme jen jednoho nebo dva v každém ročníku a to ten obor vyučujeme na Vysočině jediní,“ zdůraznil Toman. S nezájmem se několik let potýká obor umělecký truhlář, nové žáky neměl už tři roky. „Tam nám to ale zase tak nevadí, máme ještě obor truhlář, o který prozatím zájem je, v novém školním roce bude asi 24 žáků,“ řekl Toman.

Střední průmyslová škola stavební v Havlíčkově Brodě má pět učebních oborů. V novém školním roce ale nabídne vyučení jen instalatérům, zedníkům a tesařům. „Obor malíř a montér suchých staveb neotevřeme, nejsme schopni výuku stavět na dvou lidech,“ řekl Josef Charamza, zástupce ředitele. Zedníků a tesařů bude po pěti, instalatérů zřejmě 15. Nezájem přičítá z velké části populační křivce. „Jinde v republice je možná situace jiná, u nás je to ale tak, že tento a příští rok je z hlediska počtu žáků, kteří opouštějí základní školu, asi vůbec nejhorší. Teprve za dva roky začne populační křivka zase trochu stoupat nahoru,“ řekl Charamza.

Obor montér suchých staveb a malíř neotevřela pro nadcházející školní rok ani třebíčská stavební škola. Fungující obory s málo studenty jsou pak podle ředitele Jiřího Kurky pro školu finančně náročné. Spojovat je do jedné třídy nelze při odborných předmětech, proto není možné snížit počty učitelů. Na jejich mzdy se ale nedostává, protože je škola financovaná podle počtu žáků. „Základní mzdy pak zvyšujeme na základě toho, že snížíme osobní ohodnocení, což je tvrdá realita, kterou teď máme skoro všichni,“ řekl Kurka. Řešením podle něj je jen slibovaná změna financování škol.

zpráva ČTK