Podle článku z měsíčníku ČSÚ byl počet nově dokončených dřevostaveb v Česku loni rekordní, meziročně vzrostl o 12,4 procenta na 2013. Z velké většiny šlo o rodinné domy. Jejich podíl na celkovém počtu dokončených rodinných domů se zvýšil zhruba o procentní bod na 14,4 procenta. Nejvíce jich vyrostlo ve Středočeském kraji.
„Počet rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí v jednotlivých letech plynule narůstá. V letech 2013 a 2014 nedosáhl v souvislosti s celkovým poklesem dokončené bytové výstavby počet dřevostaveb úrovně z roku 2012, ale stále se pohyboval nad hranicí tisíce dokončených rodinných domů,“ uvádí autorka článku, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
Tisíc a více dřevostaveb za rok bylo poprvé dokončeno v roce 2008. Od roku 2005 jich vzniklo 16 526. V roce 2000 byl jejich podíl na celkovém počtu rodinných domů 1,4 procenta.
„Loňský meziroční nárůst rodinných domů s dřevěnou konstrukcí o 12,4 procenta byl podstatně rychlejší než v případě všech rodinných domů bez ohledu na konstrukci,“ píše Cuřínová. Celkový počet dokončených rodinných domů loni meziročně vzrostl o zhruba pět procent.
Nejvíce dřevostaveb bylo loni dokončeno ve Středočeském kraji (528). Následovaly Moravskoslezský (278) a Jihomoravský kraj (233). Naopak nejméně jich vzniklo v Praze (31) a Karlovarském kraji (42).
„Relativně málo dřevostaveb se dlouhodobě staví v Jihočeském kraji. Loňský rok nebyl výjimkou, když dřevěné rodinné domy činily 8,5 procent z celku. Menší podíl dřevostaveb byl už jenom v Praze se šesti procenty,“ uvedla Cuřínová.
Náklady na výstavbu dřevěných domů loni dosáhly 5,8 miliardy korun, což je osm procent nákladů na stavbu všech rodinných domů. Podle Cuřínové vychází dřevostavba levněji než u běžného rodinného domu – je to zhruba 2,9 miliónu ku 3,3 miliónu korun. „Průměrná doba výstavby se u dřevostaveb pohybuje kolem dvou let, což je výrazně méně než u běžných rodinných domů, které se v průměru stavějí tři a půl roku,“ dodává Cuřínová.
Podle předsedy Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Vratislava Blahy mezi hlavní výhody dřevostaveb patří tepelněizolační vlastnosti, rychlost výstavby a příznivý poměr ceny a kvality. Za nevýhodu označil nízkou tepelněakumulační schopnost proti zděnému domu. „U moderních dřevostaveb se není třeba obávat, že dům shoří. Konstrukce jsou certifikované na požární odolnost,“ dodal.
Z osmi evropských zemí, ze kterých jsou k dispozici údaje o dokončených dřevostavbách z roku 2015, mělo největší podíl Švédsko, 90 procent. V Rakousku to byla necelá třetina, absolutní počet byl v porovnání s ČR asi třikrát vyšší. V Německu to bylo 17 procent, na Slovensku deset procent. Nejméně v Bulharsku, 3,5 procenta. Jde o podíl dřevostaveb na celkovém počtu dokončených rodinných domů.
zpráva ČTK, wd
