Počet nově dokončených dřevostaveb v Česku loni meziročně vzrostl o sedm až deset procent. V rozhovoru s ČTK to sdělil předseda Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Vratislav Blaha. Jde zatím o odhad, přesné údaje ještě nejsou k dispozici.
V roce 2015 bylo dokončeno 1791 dřevostaveb, podíl na všech dokončených rodinných domech se zvýšil na 13,35 procenta. Nejvíce dřevostaveb podle Blahy připadá na Prahu a Středočeský kraj. K výrobě se používá hlavně smrkové dřevo.
V roce 1998, od kdy ADMD spolu s Českým statistickým úřadem počet dřevostaveb eviduje, jich bylo v Česku postaveno 123. Jejich podíl na dokončených rodinných domech činil 1,5 procenta. V roce 2015 už byl počet tedy téměř 15krát vyšší. „Trend dokončených dřevostaveb je trvale rostoucí. Jejich úspěch má více důvodů. Jedním z nich je změna myšlení a postojů zákazníků. Skepse široké veřejnosti k této technologii z 90. let minulého století, která byla způsobena hlavně neznalostí dřevostaveb a konzervativním myšlením investorů, už je minulostí,“ uvedl Blaha.
Mezi hlavní výhody dřevostaveb podle něj patří kvalita, tepelněizolační vlastnosti, rychlost výstavby a příznivý poměr ceny a kvality. „Dřevostavby jsou většinou vyráběny v moderních krytých halách bez negativních povětrnostních vlivů. Téměř všechny se dnes již staví v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu. A průměrná doba výstavby při stavbě domu na klíč je zhruba pět až šest týdnů od dokončení základové desky,“ doplnil Blaha.
Za nevýhodu označil nízkou tepelněakumulační schopnost oproti zděnému domu. Požární riziko je u moderních dřevostaveb spíše předsudkem. „Konstrukce jsou certifikované na požární odolnost,“ dodal.
Ceny dřevostaveb jsou podle Blahy srovnatelné se zděnými domy. Průměrná cena dřevostavby na klíč loni byla 2,89 miliónu korun bez DPH, nedokončené stavby byly zhruba o 40 procent levnější. Domů na klíč byla postavena většina, téměř tři čtvrtiny. Poměr mezi jednopodlažními a dvoupodlažními domy byl stejně jako v roce 2015 vyrovnaný.
Podle Blahy jsou dřevostavby v drtivé většiny využívány u rodinných domů. „Ale bytové domy, mateřské školy a stavby občanské vybavenosti se u nás začínají také stavět více. V roce 2014 jich bylo 40, o rok později 53,“ uvedl dále předseda asociace. Nejvíce jsou podle něj dřevostavby zastoupeny v Praze a Středočeském kraji, kde je jich dohromady téměř polovina z celkového počtu. Dále je to severní a jižní Morava.
V České republice je výška dřevostavby zákonem limitována 12 metry. „Je to z požárních důvodů. V zahraničí je to více. Snažíme se v Česku upravit předpisy, abychom mohli stavět domy vyšší,“ sdělil Blaha. Například v Austrálii je maximální povolená výška 25 metrů.
Konstrukce dřevostaveb je podle Blahy nejčastěji z takzvaných KVH hranolů. „To je smrkové dřevo lepené z několika lamel, aby se nedeformovalo. Je vysušené na 14 procent vlhkosti. Sušením jsou eliminovány případné zárodky škůdců, plísní a hub,“ doplnil Blaha. Největšími výrobci v Česku jsou podle něj RD Rýmařov, HAAS Fertigbau a Atrium Horažďovice.
Z osmi evropských zemí, ze kterých jsou údaje o dokončených dřevostavbách z roku 2015 k dispozici, mělo největší podíl Švédsko, 90 procent. V sousedním Rakousku to byla necelá třetina, absolutní počet byl v porovnání s ČR asi třikrát vyšší. V Německu to bylo 17 procent, na Slovensku deset procent. Nejméně v Bulharsku, pouze 3,5 procenta. Jde o podíl dřevostaveb na celkovém počtu dokončených rodinných domů.
zpráva ČTK
