Kancelář veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy pod vedením architektky Pavly Melkové vypracovala Manuál tvorby veřejných prostranství. Materiál 24. 6. 2014 schválili pražští radní.
První pražská „kuchařka“ kvalitních veřejných prostranství pomůže tomu, aby pražské parky a náměstí kolemjdoucí neodrazovaly, ale lákaly je k pobytu. „Chceme, aby Pražané v ulicích nenaráželi na bariéry, ale aby si veřejný prostor užívali. Ode dneška mají městské organizace, městské části a investoři k dispozici návod, jak taková místa vytvářet. Konkrétní výsledky budou zřetelné během jednoho, dvou let,“ vysvětluje primátor Tomáš Hudeček.
Manuál je závazný pro městské organizace a správce, provozovatele a nájemce majetku hl. m. Prahy. Pro investory a městské části má manuál zatím informativní charakter. Pomůže zlepšit koordinaci zmíněných aktérů, aby například jedna ulice nebyla zbytečně opravována několikrát do roka. Vedle přívětivějších veřejných prostranství tedy zajistí také finanční a časové úspory při jejich budování.
Manuál obsahuje jednoduchá pravidla a doporučení, jak toho dosáhnout a popisuje optimální průběh přípravy a realizace investic. Pro zvýšení srozumitelnosti jsou součástí textu také fotky pozitivních a negativních příkladů z tuzemské i zahraniční praxe a názorné ilustrace.
Jedním z doporučení manuálu je budovat přechody na úkor nadchodů a podchodů, které jsou těžce přístupné vozíčkářům, důchodcům i rodičům s kočárky. Navíc se v nich chodci často necítí bezpečně. Manuál také popisuje, jak mají vypadat chodníky, na kterých se lidé budou cítit pohodlně a bezpečně. Kvalitní chodník má mít dostatečný prostor pro volný průchod i pro předzahrádky kaváren a restaurací. Pás pro parkování automobilů je vhodné prostřídat se stromy nebo třeba cyklostojany a dalšími prvky tak, aby se nezúžil prostor pro chodce.
Pro vznik přívětivých ulic je klíčové sdružovat sloupy veřejného osvětlení, semaforů a tramvajového vedení tak, aby netvořily bariéru při volném průchodu. Ideálním stavem je pak jejich umístění přímo na budovy nebo co nejblíže k hraně obrubníku.
Jedním z doporučení Manuálu je sdružovat více funkcí do jednoho prvku mobiliáře. Například fontána, schody či opěrná zeď mohou zároveň fungovat jako lavička. Dnes takto fungují třeba schody k pomníku T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí. Manuál také například doporučuje, aby měly lavičky krytá záda a byly orientovány čelem do veřejného prostoru. Kolemjdoucí tak budou více lákat k posezení.
Na procesu tvorby manuálu se podílelo na 70 odborníků z různých oblastí, organizací a městských částí. Většina z nich se shodla, že takový dokument je pro Prahu nezbytný. Praze podobný materiál, který je ve vyspělých světových metropolích běžnou praxí, dosud chyběl. Pro autorský tým byla inspirativní především města jako New York, Londýn nebo například Curych.
„Vytvoření manuálu je prvním nezbytným krokem a impulsem. Rozhodující nicméně teď bude, aby byl skutečně používán zejména městskými investorskými a správcovskými organizacemi, ale ideálně i městskými částmi či soukromými investory,“ říká Pavla Melková, vedoucí projektu z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).
Manuál tvorby veřejných prostranství je otevřený a živý dokument, který bude průběžně doplňován a aktualizován na základě zkušeností městských částí, městských organizací a dalších aktérů při používání v praxi. Je to jeden z prvních nástrojů pro zkvalitňování veřejných prostranství v Praze.
Manuál je k dispozici na www.iprpraha.cz/manual.
tisková zpráva IPR
