Mariánská Týnice na severu Plzeňska se pouští do jedinečného projektu. Podle 300 let staré vize Jana Blažeje Santiniho dostaví kapli při východní části Kostela Zvěstování Panny Marie, s níž se začalo už v 18. století.
Santiniho projekt tak bude realizován celý, a to i přesto, že už fakticky neexistuje originální plán. Kaple má být dokončena ještě letos, peníze poskytl Plzeňský kraj. ČTK o projektu řekla Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice. Vlastníkem památky je Plzeňský kraj, dostavba vyjde na necelé čtyři milióny korun.
„Mariánská Týnice je barokní proboštství, jež začal budovat v roce 1711 podle Santiniho projektu opat Evžen Tyttl. Letos v červenci to bylo 300 let od položení základního kamene. Je pozoruhodné, že se podařilo získat finanční prostředky zrovna v době tohoto magického výročí," uvedla. Podle ní jde o mimořádnou záležitost z hlediska památkové péče, Santiniho stavba dostává šanci být realizována jako autorské dílo, má šanci získat svoji ideální podobu.
Mariánská Týnice měla od 18. století sloužit jako poutní místo v návaznosti na klášter v Plasích. Plán počítal se čtyřmi částmi, a to kostelem Zvěstování Panny Marie, proboštstvím a dvěma ambity. Východní ambit ale nebyl nikdy dostavěn, neboť klášter neměl dost prostředků a sil. V místech se začaly stavět jen dvě kaple přiléhající ke kostelu, a to v severní a jižní části východní strany kostela. Dostavěny však nebyly.
„Severní kaple je součástí zdiva kostela, z ní by mělo vycházet další rameno východního ambitu. Tím, že ale nebyla dokončena, zůstalo obnažené vřetenové schodiště vedoucí na kruchtu kostela a zůstaly tam náběhy ve zdivu," uvedla Bukačová. Ve 20. století se objevily pokusy kapli dostavět, z různých důvodů k tomu ale nedošlo. Zůstala tak torzem, vymezen je její půdorys.
I když se nedochoval faktický, autentický, originální Santiniho projekt, kaple se postaví jako kopie stavby vybudované na západní straně kostela, jež podle Santiniho projektu stojí. Bude zrcadlově obrácená. Klenuta má být takzvanou „českou plackou" neboli širokou a plochou klenbou typickou pro baroko, má mít také mansardovou střechu. Podle Bukačové dostavbě nic nebrání, protože na místě nevznikly žádné novější stavby.
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře