Zastupitelé Jihomoravského kraje podpořili stavbu brněnského vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. Podle nich ho lze začít stavět dřív než v centru a ještě za peníze z Evropské unie. Druhou variantou je stavba ve středu města pod Petrovem poblíž současného nádraží. Rozhodnutí kraje je pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze rozhodne. Doporučení vydá i Brno, které zatím ještě nerozhodlo.
Pro odsun hlasovalo 53 zastupitelů, jeden byl proti a tři zastupitelé se zdrželi. Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.
Proti byla Jana Drápalová (Zelení a Piráti), která je i zastupitelkou Brna za Zelené, zdrželi se Jiří Hlavenka a Ivo Vašíček (oba Zelení a Piráti) i hejtmanův náměstek Jan Vitula (TOP 09 s Žít Brno). Přítomný nebyl primátor Brna Petr Vokřál (ANO), který je také krajským zastupitelem. U hlasování chyběl kvůli jiným povinnostem, dosud se k variantám nevyjadřoval. ČTK ale řekl, že podporuje odsunutou variantu, která umožní dřívější stavbu a s přispěním evropských peněz.
Podpořit variantu odsunu doporučili zastupitelstvu radní. Hlavní výhodu vidí v procesních záležitostech. Odsunuté nádraží se připravuje dlouho, je v územním plánu, a proto je reálné dřívější zahájení stavby. Tím pádem by se na to mohly čerpat ještě peníze z Evropské unie, což je u varianty v centru pod Petrovem méně pravděpodobné. Výhodou odsunutého nádraží by mělo být i pozdější snazší a levnější zaústění vysokorychlostních tratí.
Lidé, kteří před jednáním zastupitelstva proti odsunuté verzi protestovali, poukazovali na to, že takové nádraží prodlouží dobu cestování lidí a bude se tam hůř napojovat městská hromadná doprava.
Konečné rozhodnutí vydá vláda, rozhodnutí kraje a Brna, které se ještě k podpoře některé z variant nevyjádřilo, budou pouze doporučující. Pro odsun se nedávno vyjádřila i Kancelář architekta města Brna.
Opoziční zastupitel Hlavenka navrhl, aby kraj nechal zpracovat průzkum mezi lidmi, kteří do Brna denně dojíždějí. „Není dobré nic uspěchat. Průzkum navíc nezabere moc času. Měli bychom se zeptat těch 30 000 lidí, kteří do Brna denně dojíždějí, ale nikdo se jich zatím neptal,“ uvedl Hlavenka. Zastupitelé ho ale nepodpořili. Zelení upozornili na to, že pokud vznikne odsunuté nádraží, nebude dostatečně obsloužené městskou hromadnou dopravou a doba cestování se o několik minut prodlouží.
Koaliční zastupitel, bývalý hejtman Michal Hašek (ČSSD) připomněl, že se o novém nádraží diskutuje už od 20. let 20. století, takže není čas na další diskuse. Řekl, že výstavba u řeky je připravenější, u Petrova se riskuje, že nebude možné čerpat evropské dotace. U Petrova by se musely dělat tunely, což by stavbu prodražilo, práce pod Petrovem by výrazně zkomplikovaly dopravu, řekl. Při stavbě odsunutého nádraží může být současné v obvyklém provozu, v opačném případě by fungovalo šestileté provizorium a vlaky by využívaly dolní nádraží a další brněnská nádraží.
Opoziční zastupitel Antonín Tesařík (KDU-ČSL) uvedl, že pokud Brno nezačne nádraží stavět, mohlo by zmizet z železniční mapy. Stanislav Navrkal za opoziční KSČM řekl, že na počátku tisíciletí by odsun stál 27 miliard a nyní je to o 20 miliard dražší, takže jakékoliv posouvání termínu bude znamenat další prodražení.
zpráva ČTK
O studiích proveditelnosti přesunu nádraží jsme psali také zde, další informace najdete zde.
