V úterý 27. 6. představila dánská kancelář Gehl Architects svou vizi proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí: součástí jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní.
„Důležitou kvalitou návrhu je to, že jejich vize nepočítá s žádným radikálním omezováním automobilové dopravy – klíčem k proměně je zlepšení přilehlých veřejných prostranství,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.
Architekti z Kodaně se zabývali tříkilometrovým úsekem Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí mnoho významných institucí: Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy.
„Magistrála by se měla stát živým městským bulvárem s širokými chodníky, aktivním parterem a stromořadím. Víme, že k tomu povede ještě dlouhá cesta, ale díky Gehl Architects víme, od čeho začít a jak postupně budovat konsenzus o budoucí podobě magistrály,“ uvedla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská.
Historie a současnost
Současná podoba Magistrály existuje docela krátkou dobu. V průběhu historie se tato oblast mnohokrát proměnila. Středověké hradby vystřídalo barokní opevnění, zbořené v polovině 19. století. Na jejich místě začaly vznikat parky a velké kulturní instituce, na které v hustě zastavěném historickém jádru nebyl prostor. Lidé tehdy chodili hlavně pěšky, rozvíjela se železnice a začaly jezdit první tramvaje; automobilismus byl tehdy v plenkách. Až v 70. letech 20. století pak město proťala dálnice. Ve své době ochránila nejcennější historické centrum města od automobilové dopravy, zlepšila obslužnost a podpořila ekonomický rozvoj města. Za půl století její existence se však ukázaly i její negativní dopady. Nejde jen o hluk a o znečištěné prostředí: přejít magistrálu napříč znamená velké zacházky, dlouhé čekání u hlučné silnice na krátkou zelenou anebo návštěvu nepříjemných podchodů. Nejlukrativnější centrální lokality města navíc zabírají příjezdové komunikace a nájezdové rampy, případně zanedbaná a nepříjemná místa pod magistrálou.
Leckterá světová metropole má svou „magistrálu“. Důraz se ovšem dnes přesouvá na zdraví obyvatel, schopnost čelit klimatickým změnám a přehřívání měst, bezpečnost chodců a s ní spojenou péči o veřejná prostranství. Ke stejným důrazům se přihlásila i Praha. Vize magistrály je tedy vize živé městské třídy, která propojuje kvalitní náměstí a parky a nabízí vyvážený prostor pro všechny druhy dopravy.
Klíčové principy: prostředí, lidé, mobilita
„Na magistrálu je potřeba se dívat ze tří úhlů pohledu: prostředí, lidé a mobilita,“ říká architektka Henriette Vamberg, výkonná ředitelka Gehl Architects a šéfka projektu. „Debata o silničních tazích, jako je magistrála, se často zužuje jen na její dopravní význam. Je ale potřeba brát v potaz i další aspekty.“
Prostředí
Magistrála propojuje množství parků, významných budov a náměstí – a zároveň se okolo ní koncentrují problematická místa. Parkoviště a tmavá zákoutí pod estakádou nad Masarykovým nádražím, nepříjemné podchody, zanedbané parky a neudržované kusy zeleně. Díky budovám jako je Hlavní nádraží či Národní muzeum má však magistrála i velký potenciál: architektonické skvosty jsou však dnes těžko dostupné a odříznuté od zbytku města.
● Propojit veřejné budovy s prostorem města
● Učinit z Národního muzea jednu z pražských ikon a propojit jej s Václavským náměstím
● Zlepšit kvalitu parků okolo magistrály
● Osadit přilehlé ulice stromořadím a propojit magistrálu s okolními parky skrze „zelené koridory“
Lidé
Magistrála prochází živým a hustě obydleným územím. Řada lidí v okolí pracuje, pohybuje se zde i řada turistů. Chodit v okolí magistrály pěšky je však nepříjemné a nebezpečné: nedostatek přechodů, překážky pro chodce, dlouhá čekací doba na semaforech, podchody a nadchody, do kterých chodce směřují červenobílá zábradlí – právě proto jsou ulice v okolí magistrály mrtvé. Zdejší obchody navíc mají problém se zásobováním, protože se zde nedá zaparkovat – auta tak mnohdy postávají na chodníku a vytvářejí další bariéru.
Mezi Nuselským mostem a Muzeem přitom podle dat Technické správy komunikací magistrálu překročí zhruba 104 200 lidí denně. Aut tudy projede asi 81 600, což při průměrné obsazenosti aut 1,3 člověka to činí stejný počet cestujících. I přesto není prostor rozdělen rovnoměrně – vše se podřizuje automobilové dopravě.
● Přidat přechody a prodloužit „zelené“ pro chodce
● Vytvořit jasný orientační systém, který chodce provede komplikovaným územím (např. U Bulhara)
● Upravit veřejná prostranství, kde se lidé již nyní zdržují (kupř. I. P. Pavlova)
● Zastavět mezery ve struktuře města: jasně vymezit hranu ulice novými budovami s živým parterem
● Podpořit živé využívání území skrze nabídku nových aktivit (hřiště, městský mobiliář atd.)
Mobilita
Cílem projektu není razantně omezovat automobilovou dopravu, jde spíše o lepší vyvážení jednotlivých funkcí, které má plnit významná ulice. Okolí magistrály dnes neumožňuje svobodnou volbu způsobu dopravy: není možné se po ní pohybovat pěšky, na kole, ani povrchovou veřejnou dopravou. To vede k přetížení zdejších stanic metra, které jsou lidé nuceni používat i na krátké přesuny. Nedostatek sjezdů i bohatá nabídka parkovacích kapacit v garážích a na náměstích láká řidiče k cestě autem, zatímco chodci jsou směřováni do podchodů.
Přitom pouze 22 % dopravy na magistrále tvoří tranzitní doprava, zbylých 78 % zajišťuje obslužnost centrálních čtvrtí. „Pokud automobilistům nabídnete jiné způsoby, jak se pohodlně dopravovat po vnitřním městě, magistrála se může zklidnit. Zároveň se tím zlepší podmínky pro ty řidiče, kteří nemají jinou volbu, než cestu po magistrále,“ říká Henriette Vamberg. Na magistrále zároveň leží významná nádraží a stanice veřejné dopravy, které každý den použije 400 tisíc lidí. Z vlaků a dalších dopravních prostředků ovšem vystupují chodci – a prostředí, do kterého se dostanou, je pro ně nepříjemné a nebezpečné.
● Podpořit pěší a cyklistickou dopravu v okolí příznivějšími intervaly na semaforech a novými přechody
● Otevřít magistrálu veřejné dopravě – zřídit autobusovou linku či tramvaje, vyhradit jim jízdní pruh
● Namísto jednosměrných komunikací, které generují více dopravy, udělat dopravu obousměrnou
● Zrušit parkoviště v centru města a nahradit je P+R po okraji městského centra
O projektu
Spolupráci s kanceláří Gehl Architects schválili pražští radní na jednání v říjnu 2016, kdy Jan Gehl osobně prezentoval principy budoucího projektu. „Naše práce se soustředí na lidský rozměr, zaměřujeme se na to, jak je zastavěné prostředí spojeno s každodenním životem lidí,“ říká o své práci Gehl. Na projektu koncepce veřejného prostoru magistrály úzce spolupracuje s Institutem plánování a rozvoje Prahy (IPR Praha), který se tématem veřejných prostranství a dopravy dlouhodobě zabývá.
Dánský urbanista Jan Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor a život v něm. Jeho přístup je založen na podrobném výzkumu, jak se lidé ve veřejném prostoru chovají a co přispívá k tomu, aby se v něm cítili dobře. Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi. Metropolím po celém světě Gehl radí, jak vytvářet příjemná městská prostranství. Jeho služeb využívá Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva, New York, Los Angeles, San Francisco, Sydney, Melbourne a další.
tisková zpráva IPR Praha
Magistrála v číslech (grafika zde)
● 7 miliónů návštěvníků a turistů v Praze v roce 2016
● 76 125 pasažérů na Hlavním nádraží denně
● 365 164 návštěvníků Národního muzea
● 136 282 návštěvníků nové budovy Národního muzea
● 135 240 návštěvníků Státní opery
Veřejná doprava
Obraty cestujících v metru (za rok 2008):
● I. P. Pavlova: 118 600 cestujících/den
● Muzeum: 57 000 (C) + 17 800 (A)
● Hlavní nádraží: 59 000
● Florenc: 65 400 (C) + 29 000 (B)
Obraty cestujících na zastávkách tramvaje (za rok 2014):
● I. P. Pavlova: 53 000 + 10 100 (zastávka v Bělehradské)
● Muzeum: 7800
● Hlavní nádraží: 22 500
● Florenc: 19 600
Automobilová doprava – počet vozidel za den
● Hlávkův most: 68 800
● Těšnov/Florenc: 86 000
● kolem Muzea: 44 700 (směr jih) + 47 200 (směr sever)
● I. P. P – Rumunská: 41 200 (směr jih) + 37 300 (směr sever)
● Nuselský most: 72 500
Chodci
Z průzkumu, který si nechala zpracovat TSK v roce 2013, vyplývá, že na Praze 1 a 2 (od Státní opery k Nuselskému mostu) komunikaci denně příčně překonává cca 106 000 lidí. (zdroj: Ročenka dopravy, TSK 2014)
● přechod Václavské náměstí – Muzeum: 13 500 lidí/den
● podchod Muzeum – Vinohradská: 20 700 lidí/den
● přechod I. P. Pavlova – Ječná: 20 500 (tedy ten přechod, kde je zelená pouze 6 sekund)
● ostatní přechody přes obě ramena Magistrály na I. P. Pavlova mají 8–10 tis. lidí denně
● Fügnerovo náměstí: 3100
