Výstava v Plzni představuje obsáhlé dílo architekta Adolfa Loose. Probíhá od 12. 10. 2011 do 8. 1. 2012 ve výstavní síni Masné krámy, Pražská 18, Plzeň.
Obsáhlé dílo jednoho z nejvýraznějších mistrů moderní architektury Adolfa Loose vzniklé v období od roku 1890 do roku 1933 v českých zemích představuje nová výstava v plzeňských Masných krámech. Součástí expozice jsou reprodukce vzácných archivních dokumentů, snímky Loosových staveb, unikátní fotografie interiérů, ale například i několik modelů objektů, mimo jiné slavné pražské Müllerovy vily. Expozice, jež je od počátku koncipována jako putovní, se do Plzně dostává z Londýna, kde vzbudila velký ohlas. Vůbec poprvé byla představena roku 2008 v Praze.
„Adolfu Loosovi chceme věnovat dvě výstavy, protože právě Plzeň patří mezi města, která se pyšní největším počtem interiérových realizací od tohoto autora. První se týká jeho díla v českých zemích obecně a bude v Masných krámech až do 8. ledna, druhou zahájíme 8. listopadu a zaměří se na zkoumání Loosových vazeb k Plzni," řekl ČTK Roman Musil, ředitel Západočeské galerie.
Výstava v Masných krámech, kterou galerie pořádá ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy, představuje chronologicky Loosovy projekty a návrhy. Součástí jsou i ty, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů nebo architektů. „Zastoupeny jsou rovněž projekty, u nichž je Loosovo autorství nepotvrzené," uvedla autorka výstavy Maria Szadkowska. Návštěvníci se dozvědí o realizovaných, ale i o nerealizovaných projektech Loose, jenž patří mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka L. Wrighta, Le Corbusiera a Miese van der Rohe.
„Expozici doplňuje i několik kusů nábytku z vybavení rodinného domu Jana Brummela v Plzni. Z modelů je kromě Müllerovy vily představena i vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna a vila Konstandt v Olomouci," doplnila kurátorka Petra Kočová.
Shromažďování informací pro výstavu, jež byla poprvé uvedena před třemi lety v Praze, začalo už v roce 2002. Tým odborníků navštívil téměř všechny Loosovy realizace v ČR. „Přitom se ukázalo, že stupeň jejich poničení je značný, minimálně pět bylo zničeno. V Plzni zcela zmizely interiéry, o jejichž dochování a stavu ještě v 70. letech 20. století svědčí inventární karty a fotodokumentace zpracovaná v letech 1967–1968," uvedla Szadkowska.
V Plzni Loos vytvořil zhruba kolem deseti bytových interiérů na konci prvního a poté na konci třetího desetiletí 20. století. Šest z nich je v různém rozsahu zachováno dosud. Neexistují už ale interiéry bytu Viléma Hirsche v Plachého ulici, ordinace zubního lékaře Samuela Teichnera na náměstí Republiky, bytu Josefa Eisnera v Šafaříkových sadech ani Huga Naschauera v Husově ulici. „V Karlových Varech byl zcela odstraněn interiér jídelny a vstupní haly hotelu Esplanade. Z pozoruhodné a zcela unikátní kolonie dělnických domků v Náchodě-Babí zůstal v poměrně akceptovatelném stavu pouze poslední domek," dodala autorka výstavy.
Podle Musila je Loos aktuálním tématem i z pohledu Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015. Město jedná s krajem o možném zrekonstruování některých dochovaných Loosových interiérů, což by umožnilo jejich zpřístupnění veřejnosti.
Adolf Loos (1870–1933) byl jedním z nejvýraznějších mistrů moderní architektury. Na přelomu století svou kritikou současné kultury „literárně“ zboural zastaralé stavby historismu. Jeho životní styl, svobodný a přijímající podněty z celého světa, neustále překvapoval svými názory bigotní vídeňskou společnost té doby.
Výstava představuje dosud nepublikované archivní dokumenty, snímky Loosových staveb a unikátní fotografie interiérů. Autorům výstavy se podařilo shromáždit informace o všech realizovaných a nerealizovaných dílech, a to včetně návrhů, na nichž se Loos podílel pouhými konzultacemi. Výstava je koncipována jako chronologický přehled, obsahuje tedy i projekty, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů či architektů, včetně staveb, u nichž Loosovo autorství nebylo potvrzeno.
Internetová prezentace výstavy je na webu Západočeské galerie.
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře