V posledních letech se na stavbách setkávají projektanti a dodavatelé stále častěji s požadavkem na splnění certifikace LEED. Přesto se řada z nich s touto certifikací osobně nesetkala. Co certifikace LEED obnáší? Podíváme se na certifikaci z pohledu materiálů a povinnosti dodavatele na stavbě.
Co je LEED
LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je dobrovolný certifikační program budov, ať nových, nebo již existujících, který má za cíl ochránit během výstavby a následně v rámci provozu životní prostředí a zajistit kvalitní životní podmínky pro uživatele budovy. Kromě toho má významný vliv na provozní náklady objektů i na zdraví a produktivitu jejich uživatelů. Snaží se vést projektanty, dodavatele a majitele budov k využívání nových úsporných technologií a materiálů a tím výrazně snižovat spotřeby energií v budovách. Prostřednictvím certifikace LEED přetváří řídící orgán U. S. Green Building Council (USGBC) celosvětově životní prostředí a pomáhá řešit takové významné otázky, jako je globální oteplování, kácení stromů v deštných pralesech a chráněných územích, závislost na neobnovitelných zdrojích energií a ohrožení zdraví obyvatelstva naší planety.
Co znamená pro dodavatele, když obdrží v rámci tendrové dokumentace či ke smlouvě požadavek na splnění požadavků LEED? Certifikace probíhá na základě předem stanoveného výběru kreditů a povinných předpokladů, který sestaví investor ve spolupráci s architekty a konzultantem LEED. Ten na základě svých zkušeností doporučí vhodný výběr kreditů tak, aby bylo dosaženo cílené úrovně (certifikováno, stříbro, zlato, platinum) s co nejvyšším počtem bodů a s co nejnižšími náklady. Kromě kreditů je nutné splnit tzv. povinné předpoklady, což jsou požadavky, bez jejichž splnění není certifikace budovy vůbec možná. Za splnění těchto požadavků nejsou žádné body. Velká část kreditů a povinných předpokladů se týká architekta a projektantů (profesantů) nebo je zpracovává na základě podkladů a dokumentace konzultant LEED. Některé kredity však nelze splnit bez součinnosti dodavatelů. V řadě případů přebírá odpovědnost za dokumentaci LEED generální dodavatel. V některých případech, kdy je stavba řízena formou „construction managementu“, je třeba zapojit při zpracování některých kreditů všechny dodavatele.
V současné době probíhá převážná většina certifikací podle verze v3 z roku 2009 Core and Shell nebo New Construction. Každý typ certifikace, ať už nové budovy New Construction (NC), Core and Shell (CS), fit-outů tedy Commercial Interiors (CI), existující budovy (EBOM), má svou vlastní verzi certifikace, avšak některé kredity a postupy jsou shodné. Níže popsané kredity se týkají zejména certifikace LEED 2009 for Core and Shell Development (CS). Obvykle jsou takto certifikovány administrativní budovy a obchodní centra bez nájemců. Druhým nejrozšířenějším systémem je LEED 2009 for New Construction and Major Renovation (NC), což jsou obvykle skladové haly, továrny apod.
Pravidla pro staveniště
Prvním povinným předpokladem pro dodavatele je kredit z kategorie Sustainable sites (udržitelná staveniště). Jde o kredit SSp1, který řeší ochranu spodních vod, ovzduší a prevenci eroze půdy. Na staveništi je třeba vytvořit taková opatření, která zabrání kontaminaci zeminy, zabrání vsakování vody ze staveniště do kanalizace a spodních vod prostřednictvím drenáží do vsakovacích jímek, zabrání vyvážení zeminy na kolech vozidel ze stavby (např. pomocí myček a oklepových vrstev geotextilie a štěrku či betonových desek na výjezdu ze stavby a podobně) a sníží prašnost na stavbě zejména v letních měsících kropením zpevněných staveništních cest. Opatření je celá řada, řídí se předem zpracovaným Plánem kontroly spodních vod a eroze půdy a dodržování plánu je na stavbě pravidelně kontrolováno. Pokud je na stavbě zapojen konzultant LEED, poskytne doporučení na zpracování plánu a optimální řešení všech opatření dle typu a umístění staveniště, kontroluje dodržování opatření a odstranění závad a pořizuje fotografickou dokumentaci, která je nutná k doložení kreditu. Odpovědným za úspěšnost kreditu však zůstává generální dodavatel. Pokud je na stavbě více dodavatelů v jedné fázi výstavby, pak určí investor či projektový manažer dodavatele odpovědného za zpracování plánu a ostatní dodavatelé jsou povinni hotová opatření dodržovat, nepoškozovat a proškolit své zaměstnance v jejich používání.
Nakládání s odpady
Dalším kreditem, který se týká dodavatelů, je zpracování, třídění, recyklace a dokladování odpadu. Kredit vyžaduje, aby minimálně 50 % veškerého odpadu na stavbě (za 1 bod) či 75 % (za 2 body) bylo zrecyklováno či jinak znovu využito. Důležité je také minimalizovat potenciální odpad na stavbě omezením obalových a nevyužitých materiálů. Některé stavby, zejména v centru města, nemají prostor na umístění kontejnerů pro každého dodavatele. Projekt pak obvykle řeší třídění a zpracování odpadu hromadně a investor rozúčtovává náklady na jednotlivé dodavatele. To je jednodušší způsob zpracování kreditu. Doklady pak zpracovává pouze generální dodavatel, případně ostatní dodavatelé předávají dokumentaci svého odvozu a recyklace odpadu zástupci generálního dodavatele, který je odpovědný za LEED na stavbě. V opačném případě je zodpovědný za zpracování dokumentace každý dodavatel a subdodavatel. Pak je třeba vědět, že odpady se na stavbě řídí Plánem odpadového hospodářství (Waste Management Plan), který je zpracován pro celou stavbu, avšak jednotliví dodavatelé jej musí akceptovat a řídit se jím. Odpady musí předávat společnosti, která může prokázat oprávnění k třídění a recyklaci odpadu, což je nutno předem ověřit. Likvidace odpadu ve spalovně není považována za způsob recyklace. Odpad, např. z demolice, je možné využít na zpevnění staveništních cest a vykázat jako znovu využitý. Ke každému odvozu odpadu je třeba zajistit potvrzení zpracovatele odpadu, ze kterého bude vyplývat, kolik odpadu bylo odvezeno a kolik z tohoto množství bylo znovu využito či zrecyklováno. A pozor, certifikace LEED je americká certifikace a veškeré doklady musí být odevzdány do systému LEED on-line v anglickém jazyce nebo alespoň s částečným překladem. Nelze proto odevzdat například vážní lístek. Zde můžete narazit na problém, že ne každý zpracovatel odpadu umí vytvořit vhodný doklad.
Stavební materiály
Důležitou součástí certifikace jsou zabudované materiály. LEED požaduje, aby byly na stavbu dodávány materiály s obsahem recyklátu – kredit MRc4 (10 % = 1 bod, 20 %= 2 body) – a ze vzdálenosti maximálně 500 mil (806 km) od stavby – kredit MRc5 (10 % = 1 bod, 20 % = 2 body). Pro Českou republiku to znamená, že dodavatel nakoupí přednostně materiál, který byl vyroben a jehož komponenty a výrobní materiál byly vytěženy v okruhu širší střední Evropy, tedy v zemích jako Německo, Polsko, Nizozemí, Rakousko, Maďarsko a další (viz obr. s vyznačeným rádiem 500 mil). U obsahu recyklátu je třeba prověřit a nechat od výrobce doložit, zda materiál obsahuje recyklát s tzv. post-consumer content, vyrobený z odpadu ze spotřebitelského řetězce, například šrot z výkupu, nebo pre-consumer content, odpad získaný přímo z výroby. Zde je však háček – odpad nesmí být přímo z vlastní výroby daného produktu, což je často problém u skla. Aby to nebylo tak jednoduché, je třeba provést hmotnostní procentuální rozbor materiálů.
Například u betonu je třeba uvést jaký procentuální podíl na jedné tuně má cement, kamenivo, písek atd. Je pak možné doložit, zda 100 % nebo pouze část materiálu je vyrobena a vytěžena v požadované vzdálenosti.
Obě výše uvedená kritéria (kredity MRc4 a MRc5) je třeba doložit potvrzením – například technickým listem, prohlášením výrobce (opět v anglickém jazyce). Ke zpracování těchto i dalších kreditů musí dodavatel vytvořit soupis všech zabudovaných materiálů s uvedením cen bez práce, avšak včetně dopravy na stavbu, přičemž se požadavek netýká technologií a jejich rozvodů. Kredity obvykle v rámci celého projektu v ČR nebývá problém splnit minimálně v rozsahu 10 %. Základem většiny staveb je železobetonová konstrukce, betony, sádrokartony, fasáda ze skla a hliníku a všechny tyto materiály je možné nakoupit ve stanoveném okruhu 500 mil, přičemž většina jejich komponentů vyhovuje i místem těžby. Pro doložení obsahu recyklátu je důležitou položkou ocel, která obvykle vykazuje minimálně 25 % post-consumer recyklátu a činí velkou položku v celkovém rozpočtu stavby stejně jako betony, které zase velice přispívají splnění kreditu MRc5 Regional materials, přičemž často i malá složka pre-consumer recyklátu v cementu ve formě popílku může ve velkém dodaném množství přispět ke kreditu MRc4 Recycled content.
Jedním z nejhůře dosažitelných kreditů je Certified wood, týkající se dřeva a materiálů obsahujících dřevo (kredit MRc6). Pro tento kredit musí 50 % veškerého dřeva a materiálů obsahujících dřevo na stavbě mít certifikát FSC-CoC (1 bod). Pokud by 90 % dřevěného materiálu mělo certifikát, pak lze docílit 2 bodů. Doložení těchto kreditů však vyžaduje nejen předložení certifikátu na konkrétní dodávku dřevěného materiálu, ale musí být prodejcem dřeva doloženo, zda se jedná o FSC Virgin, FSC Mixed nebo FSC Recycled včetně procentuálního údaje, a tento údaj musí být uveden také na faktuře (která opět musí být přeložena do angličtiny a převedena na USD). Důležitou skutečností je, že dřevěný materiál s tímto certifikátem je obvykle dražší než dřevo bez certifikátu a tudíž je třeba s tím počítat již v tendru. Pokud se nejedná o 100% FSC Virgin (například lamino, dřevotříska), pak je navíc potřeba od výrobce vyžádat hmotnostní procen-tuální rozbor materiálu, ze kterého vyplyne skutečný podíl FSC dřeva na ceně výrobku. Často se u tohoto kreditu potýkáme s nepochopením a neschopností doložit požadované údaje, protože faktury jsou běžně vydávány v českém jazyce, například dodavatel dřevěných dveří nemůže od výrobce získat potřebné informace, z faktury je třeba odečíst kování a další komponenty a kredit, i když se většinou jedná pouze o několik položek, je pak téměř nedosažitelný.
Vnitřní ovzduší budov
Samostatnou kapitolou jsou kredity, které se zabývají vnitřním ovzduším. Základem pro plnění kreditů je Plán vnitřního ovzduší (Indoor Air Quality Plan). Tento plán popisuje, jak bude v průběhu výstavby dodržováno čisté ovzduší v zakryté a uzavřené části stavby a opět je zde řada opatření, která musí být dodržována. Je to například skladování chemických materiálů ve větraných skladech, správný výběr nátěrů, laků, lepidel, silikonů atd. s nízkým obsahem VOC (volatil organic compound – volné těkavé látky), utěsnění veškerých otvorů VZT, vytápění apod. proti vniku prachu. Dále je nutné zajistit skladování nasákavých materiálů, určených pro vnitřní prostředí, pod střechou a v suchém prostředí, aby nevznikaly plísně, a důkladný a pravidelný úklid – například ke konci výstavby úklid na mokro, otření veškerého potrubí nad podhledy atd. Tento kredit se týká hlavně dodavatelů technologií, zejména VZT, ale dodržování pravidel platí pro všechny dodavatele.
Několik kreditů se týká použitých barev, tmelů a jiných chemických materiálů. Je třeba zdůraznit, že se jedná pouze o nátěry, které jsou určeny pro vnitřní prostředí a byly aplikovány na stavbě, nikoli ve výrobě mimo stavbu. Před aplikací je třeba nechat odsouhlasit typ barev a lepidel předložením bezpečnostních listů nebo jiných dokumentů, které dokládají obsah VOC v g/l. Preferovány jsou barvy a lepidla ředitelná vodou, která obvykle vyhovují stanoveným limitům. Pro plošné vnitřní malby, lepení koberců a jiných podlahových krytin je například limit VOC 50 g/l. Běžné české výrobky tedy vyhovují a ani s dalšími produkty pro malby nebývá problém.
Menší výběr vyhovujících výrobků je u antikorozních nátěrů, penetrací, speciálních laků, přičemž každý typ nátěru či tmelu má jiný limit. Stanovené limity by dodavatelé měli obdržet v rámci tendru. Doložení VOC bývá obvykle zádrhelem, protože tento údaj není v České republice vyžadován zákonem, a proto se v bezpečnostních a technických listech výrobců objevuje jen zřídka a pokud je uveden, pak často v procentech, což auditoři LEED neakceptují. Pak je třeba zajistit od výrobce prohlášení o obsahu VOC v g/l. Proto doporučujeme dodavatelům nejprve ověřit u výrobce, zda vybraný produkt splňuje požadavky LEED, a vyžádat si příslušný doklad. Do přehledu použitých barev a tmelů je třeba uvést kompletní soupis použitých materiálů a žádný z nich nesmí překročit stanovený limit. Pokud by přesto některý materiál limit překročil, je zde ještě možnost přepočtení veškerých použitých materiálů na použité množství a hodnotu VOC v g/l, což je administrativně náročné, není to považováno za standardní řešení kreditu a může to investorovi způsobit vícenáklady za zpracování kreditu.
Jedním z kritérií je také dodržení nulového obsahu přidaného urea formaldehydu ve všech výrobcích obsahujících dřevo, jako jsou lamina, dýhy, dřevotřísky atd. Kredit se dokládá technickým listem nebo prohlášením výrobce. I tento požadavek obvykle navýší náklady na materiál, protože například zdvojená podlaha bez přidaného urea formaldehydu je podstatně dražší než běžná podlaha. Na českém trhu však již obvykle není problém při navýšených nákladech požadavek splnit.
Rekonstrukce budov
U rekonstrukcí může projekt usilovat o kredity týkající se znovuvyužití materiálů. V tom případě může být dodavatel požádán o citlivou repasi či přemístění některých částí interiérů stavby do nových prostor. Zejména u rekonstrukcí památkově chráněných objektů hraje pro získání kreditu roli zachování celých částí stavby, včetně nosných stěn, střechy, podlah, oken apod. V tom případě jsou však požadavky LEED zapracovány do dokumentace a jsou součástí tendru.
TZB
Pro dodavatele vzduchotechniky, silnoproudu, osvětlení, měření a regulace je důležité počítat s požadavky tzv. commissioningu (uvádění energetických systémů budov do provozu). V českém prostředí jsou celkem běžné průběžné zkoušky technologií a závěrečné technické přejímky včetně řádné předávací dokumentace. Commissioning Agent pověřený kontrolou dokumentace a dozorem nad prováděním instalací, by měl dodavatelům včas oznámit požadavky na dokumentaci LEED. Ta kromě běžné požadované dokumentace ke kolaudaci předpokládá předání harmonogramu přejímacích zkoušek, speciální kontrolní listy zkoušek jednotlivých zařízení, soupis vad a nedodělků včetně jejich odstranění a podobně. Commissioning se týká také obnovitelných zdrojů energií – například solárních panelů. V případě rozšířeného commissioningu je vyžadována konzultace příslušného odborníka již během rané projekční fáze a prokazatelné proškolení nejen obsluhy, ale také uživatelů budovy, vydání publikace s popisy všech systémů atd.
Od dodavatele ZTI bude požadováno doložení technických listů koncových prvků ZTI – umývadlových baterií, splachování WC a pisoárů, sprch, baterií u dřezů. K těmto prvkům jsou již v projektové části certifikace stanoveny maximální průtoky a objemy splachování a ty nesmí být překročeny. Z technických listů musí být patrné průtoky, resp. objem splachovacího cyklu, výrobce, typ výrobku a další parametry. Jakoukoli změnu oproti zadání je třeba konzultovat s konzultantem LEED nebo s projektantem. Snižování spotřeb vody v budově je jak povinný předpoklad, tak i kredit, a je proto třeba důsledně dodržovat stanovené limity.
Plánování s ohledem na certifikaci
Jak je zřejmé, může každý materiál či výrobek významně přispět – nebo také uškodit – certifikaci LEED.
U kreditů MRc4, MRc5 a MRc6 je směrodatné zejména zabudované množství a cena. Samozřejmě mají u těchto kreditů největší význam drahé položky nakoupené ve velkém množství.
U technologií a VOC je důležité důsledné dodržování parametrů z technického zadání stavby. Přesné požadavky LEED by měly být součástí Požadavků pro dodavatele, které budou jasně popisovat požadavky pro jednotlivé obchodní skupiny či dodavatelské celky.
Dalším důležitým faktorem úspěšnosti splnění výše zmíněných kreditů je včasný výběr vhodných materiálů. V zahraničí je běžné, že projektový tým přizve konzultanta LEED již ve fázi přípravy dokumentace ke stavebnímu povolení, a to nejen kvůli splnění designových kreditů, jako je výběr systémů vzduchotechniky, řešení energetické náročnosti budovy, vytápění, koncových prvků ZTI za účelem snížení spotřeb vody, využití obnovitelných zdrojů energií a vhodného výběru zeleně. Již v rané fázi projektu se projednává výběr vhodných materiálů, který usnadní certifikaci a pomůže k získání maximálního počtu bodů.
Ve střední Evropě nebývá například problém zajištění výrobků ze vzdálenosti do 500 mil. Pokud se však investor a architekt rozhodnou pro obložení fasády kamenem dovezeným například z Číny, pak materiál nesplní požadavek kreditu MRc5, protože je vytěžen v Číně – a to i v případě, že byl následně zpracován v české firmě – a nesplní pochopitelně ani požadavek na obsah recyklátu, protože se jedná o přírodní materiál. Je tedy také věcí přístupu investora a architekta, aby uvážili, jak přispět k certifikaci (a hlavně udržitelnosti) vhodným výběrem výrobků ze střední Evropy či dodržením výše uvedených limitů na výrobky. Pokud dodavatel zjistí, že s předepsaným materiálem nemá šanci požadavky LEED splnit, měl by na tuto skutečnost upozornit již před podpisem smlouvy a architekt, potažmo investor, by měli vznést dotaz na konzultanta LEED jak lze problém řešit a jaký bude mít dopad, pokud velká část materiálu nesplní požadavky vybraného kreditu.
Totéž platí pro výběr nátěrů a tmelů, které často určuje (alespoň pro velké a viditelné plochy) architekt. Již ve fázi výběru materiálů by měl architekt projednat s konzultantem LEED, jaké jsou limity například pro nátěr vnitřních ocelových konstrukcí či penetraci a nátěr betonových podlah v garážích. Pokud je již nátěr aplikován, je těžké kredity týkající se VOC splnit, pokud překračují povolený limit. V českých podmínkách bohužel k výběru materiálu dochází často až v průběhu stavby, přes veškerá upozornění někteří dodavatelé ani architekt předem výběr materiálu z hlediska LEED nekonzultují a je pak jen otázkou náhody, zda vybrané materiály splní či nesplní stanovený limit. Pokud tato situace nastane, je pak třeba, jak je uvedeno výše, přepočítat veškeré použité barvy z hlediska aplikovaného objemu a VOC. Pokud se jedná o velkoplošný nátěr například garáží, může nevyhovující materiál zapříčinit nesplnění kreditu, protože byl aplikován ve velkém množství a ostatní materiály již nevyrovnají splnění kreditu.
Další krok – LEED v4
Certifikace LEED, BREEAM, EU Green Building, DGNB, HQE a řada dalších se staly během posledních let součástí většiny velkých projektů. Dodatečnými certifikacemi již existujících budov (LEED EBOM, BIU) prochází řada budov. Je to celosvětový trend, který se stále vyvíjí.
Již nyní existuje nová verze certifikace LEED v4, která přinese řadu zásadních změn pro certifikaci budov. Zatím je stále ještě možné certifikovat a registrovat budovy v rámci předchozí certifikace LEED v3 2009 a pokud se někomu zdála tato certifikace náročná, můžeme již nyní říct, že verze LEED v4 bude pro řadu kreditů téměř nesplnitelná. Cílem sdružení USGBC, které vytváří a stanovuje pravidla pro nové verze, je vytvořit certifikaci, která bude výrazně odlišovat budovy, které certifikát získají, od ostatních budov. Limity jsou tudíž stále vyšší, protože některé standardy, které byly před několika lety náročné, jsou dnes již běžné i u budov, jejichž majitelé si certifikaci nepředsevzali.
Protože prokousat se všemi požadavky LEED není zpočátku pro dodavatele jednoduché, pomáhají s certifikacemi specializované konzultační společnosti, které v oblasti certifikace LEED (a dalších typů certifikací) pomáhají nejen investorům a architektům, ale také dodavatelům, a to od generálního dodavatele až po drobné subdodavatele. Taková spolupráce usnadní a urychlí dodavateli splnění požadavků LEED a pomůže mu vyhnout se zbytečně vysokým vícenákladům, vznikajícím kvůli neznalosti systému certifikace a jeho aplikaci v praxi.
Seznam budov, které v ČR získaly certifikaci LEED, se sice rozrůstá (např. Florentinum, Quadrio, ART a Gen Office, CITY WEST Budova C1 + C2, Na Příkopě 14, Jungmanova 15, Jindřišská 16, Aviatica, City Green Court, ale také průmyslové haly PVI Česká Lípa, Ingersoll Rand Ovčáry), ale stále máme z pohledu zelených budov určitě ještě na čem pracovat. Projektové týmy by měly začít brát ekologické požadavky na budovy vážně a zodpovědně, neboť tím mohou výrazně přispět k zachování naší planety a ke zlepšení všeobecného zdraví lidstva. V budovách, zejména v těch administrativních či ve výrobních a skladových halách tráví lidé většinu dne a pak se přemísťují do svých domovů. Pokud se pohybují v nezdravém prostředí, má to časem fatální dopad na jejich zdraví, psychiku a následně i výkonnost. Certifikace se zdají být zatím pro projektový tým spíše přítěží, něčím, co mají jiné budovy, co žádá budoucí nájemce a tudíž musí být v rámci požadavků trhu a investora splněno. Máme zde ještě veliké rezervy zejména z hlediska přístupu a myšlení na českém stavebním trhu. Avšak na řadě projektů, na kterých jsme již certifikace zajišťovali, vidíme, že každým rokem se informovanost a přístup k certifikacím zlepšuje, a proto věříme, že jsme na dobré cestě a jsme přesvědčeni, že certifikace smysl mají, protože nabízejí vodítko, jak využít nových technologií a materiálů, které se stále vyvíjejí a nutí projektové týmy k zamyšlení, jak bude jejich projekt posuzován veřejností a nájemci, jak je možné pro budoucí provoz snížit náklady budovy, jaký bude životní cyklus budovy, jak jejich stavba zatíží životní prostředí a zda bude odezva budoucích uživatelů pozitivní.
IVETA LAMACZOVÁ
foto archiv autorky
Iveta Lamaczová (*1964)
pracuje jako sustainability consultant ve firmě Arcadis CZ, a. s., Divize Buildings. Certifikacemi LEED se zabývá již od roku 2009. Specializuje se na zejména na tzv. construction credits (kredity, týkající se dodavatelů v průběhu a po dokončení výstavby) a certifikace LEED CI (Commercial Interiors)
Nejnovější komentáře