Od 31. 5. do 6. 6. si mohou milovníci moderní architektury přijít prohlédnout méně známou pražskou stavbu architekta Adolfa Loose. Smíchovská Winternitzova vila v ulici Na Cihlářce bude otevřena od 12 do 18 h a kromě samotných interiérů si mohou návštěvníci prohlédnout výstavu dvacítky současných českých umělců.
Smíchovská vila nese jméno advokáta Josefa Winternitze, který ji nechal postavit. Počátkem 30. let minulého století koupil stavební parcelu nedaleko Bertramky a za architekta si zvolil Adolfa Loose, který měl právě za sebou stavbu Müllerovy vily. Loos pak na návrhu pracoval s Karlem Lhotou. Podle Stanislava Cysaře, vnuka Josefa Winternitze a jednoho z majitelů vily, byl už Loos tehdy nemocný; vymyslel filosofii domu, ale stavěl pak Lhota. Loos v jeho domě stejně jako v Müllerově vile uplatnil koncept takzvaného raumplanu.
Někteří odborníci Loosovo autorství dříve zpochybňovali, vila totiž byla dokončena až po Loosově smrti. „Můžeme o ní ale určitě mluvit jako o Loosově vile, Lhota na ní spolupracoval, stejně jako na Müllerově vile," řekl ČTK historik architektury Zdeněk Lukeš.
V roce 1943 vilu zabavili Němci a vzápětí ji prodali Praze. Winternitz zemřel v koncentračním táboře. Město ve vile ještě za války zřídilo školku a ta v ní přetrvala až do roku 1997. V roce 1991 rodina Cysařových požádala o vilu v restituci a pak se o ní šest let soudila s radnicí Prahy 5. Cysařovi vilu pietně zrekonstruovali, od roku 2002 ji pronajímají. Podle Lukeše o vilu pečují způsobem, který domu jistě neškodí.
Adolf Loos byl v mnohém inspirován dílem amerického architekta F. L. Wrighta, který se zabýval spojením architektury a životního stylu. Loos převedl tyto myšlenky do interiérů domů. Jeho koncepce vnitřního uspořádání se v mnohém lišila od zavedené formy výstavby. Raumplan spočívá v odstupňování výšek jednotlivých místností podle jejich funkce i symbolického významu. Sám říkal, že nenavrhuje žádné půdorysy či fasády, ale prostory, které je třeba poskládat tak, aby byly účelné a úsporné.
Instalovaná výstava navazuje na akci Díra nedíra, která se konala v roce 1999 v tenkrát ještě zdevastované vile. Nyní se v kompletně zrekonstruovaném objektu prezentuje také mnoho z minulých účastníků výstavy. Vystavují zde mimo jiné Josef Abrhám, Pavel Berkovič, Michal Cimala, David Cysař, Roman Dietrich, René Dubovský, Dan Gregor, Jan Grimm, Denisa Grimmová Abrhámová, Jan Kaláb, Libor Pisklák, Tomáš Souček či Jiří Thýn.
zpráva ČTK
Nejnovější komentáře