Minulý rok jsme uveřejnili v čísle 5/2007 článek věnovaný obvodovým drenážím u staveb a na něj navazující průzkum výrobků pro liniové odvodnění. Uvedli jsme krátký exkurz do historie, důvody pro používání drenáží, zásady jejich navrhování. Zmínili jsme různé druhy drenážního potrubí a revizních šachet. V tomto čísle se k tématu vracíme a podrobněji se zabýváme svislými drenážními vrstvami. Opět se zaměřením na oblast běžných pozemních staveb v obvyklé expozici, například rekonstruované objekty.
Drenáž definuje ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb jako jeden z tzv. nepřímých hydro-izolačních principů, který může snížit namáhání spodní stavby vodou a ovlivnit návrh izolace. Požadavky na ochranu podzemních částí staveb specifikuje také DIN 4095 nebo směrnice WTA 4-6-98 Dodatečná izolace stavebních konstrukcí ve styku se zemním tělesem. Drenážní systém zahrnuje svislou drenážní vrstvu před svislou izolací a obvodovou drenáž podél stěn s revizními šachtami pro kontrolu a čištění. Svislá drenážní vrstva slouží pro rychlé odvedení vody přitékající k objektu a její nasměrování do obvodové drenáže. Brání vodě, aby působila tlakově na svislou izolaci. Jedná se tak o velmi důležitý prvek drenážního systému. Při jeho absenci či omezené funkci se výrazně snižuje účinnost obvodové drenáže.
Opatření v minulosti
Také v minulosti se kromě utěsňování zdiva, např. jílem, dříve jedním z mála dostupných izolačních materiálů, zřizovaly konstrukce s drenážním účinkem. Prováděly se např. štěrkové drenážní vrstvy podél stěn či zděné odvětrávané kanály postavené z vnější strany zdi. Ty měly více funkcí. Kanál bránil přístupu podpovrchové vody k objektu a odváděl ji spádovaným dnem, zároveň separoval zapuštěné zdivo od vlhké zeminy. Vzduch proudící v kanálu přispíval k odpařování vlhkosti z neizolovaného zdiva. Kanály mohly být zaklopené nebo otevřené, ve formě anglických dvorků (obr. 1).
![Obr. 1: Vzduchový kanál s drenážním systémem vytvářel svislou separační vrstvu u historického objektu Obr. 1: Vzduchový kanál s drenážním systémem vytvářel svislou separační vrstvu u historického objektu](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-01-588f64fb88e15_370x493.jpg)
Obdobná opatření se používají i v současné době, především u památkově chráněných objektů, kde by provádění klasických svislých izolací nebylo z technického nebo památkového hlediska vhodné. Při zásazích nedochází k narušení zdiva budov a zároveň je umožněno vysychání zdiva. Svislý drenážní zásyp výkopu podél stěn se provádí pórovitým zásypem, který umožní snadný odvod vody k drenáži. Pro zásyp se používá štěrk, který je od zeminy oddělen geotextilií. Vhodné jsou říční valouny, mezi nimiž vzniknou větší vzduchové mezery a je tak umožněn lepší odtok vody i vysychání přilehlého zdiva (obr. 2).
![Obr. 2a: Separace zdiva krypty gotického kostela pomocí drenážního zásypu. Výkop je odvodněn drenáží s revizními šachtam Obr. 2a: Separace zdiva krypty gotického kostela pomocí drenážního zásypu. Výkop je odvodněn drenáží s revizními šachtam](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-02a-588f6500646f7_387x430.jpg)
![Obr. 2b: Separace zdiva krypty gotického kostela pomocí drenážního zásypu. Výkop je odvodněn drenáží s revizními šachtam Obr. 2b: Separace zdiva krypty gotického kostela pomocí drenážního zásypu. Výkop je odvodněn drenáží s revizními šachtam](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-02b-588f65067a7c4_322x430.jpg)
Kanály je možno vyzdít nebo použít betonové prefabrikáty. Důležitá je důkladná izolace záklopu, aby dovnitř nezatékalo, a také bezpečné odvodnění dna.
V dnešní době hodně rozšířené používání nopových fólií u neizolovaných objektů je problematické. Izolaci nemohou nahradit a zmiňovanou odvětrávací funkci fólie je většinou obtížné zajistit z důvodu úzké vzduchové mezery a těžko realizovatelného proudění vzduchu (obr. 3).
![Obr. 3: Nopová fólie nebude nikdy náhradou svislé izolace, zasypání lišty sutí se často povede i na stavb Obr. 3: Nopová fólie nebude nikdy náhradou svislé izolace, zasypání lišty sutí se často povede i na stavb](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-03-588f650aaa73f_378x487.jpg)
Novodobé drenážní vrstvy jako ochrana izolací
Proti bočnímu pronikání vlhkosti se zapuštěné zdivo budov opatřuje hydroizolací, nejčastěji povlakovou. Plošná drenážní vrstva pak omezuje zatížení izolace hydrostatickým tlakem a zároveň slouží jako její ochrana před mechanickým poškozením, např. při zásypu výkopu. Drenážní část systému se odděluje od zeminy separační vrstvou, nejčastěji geotextilií, která brání zanesení částečkami zeminy (obr. 4).
![Obr. 4: Zámek Troja – rozpracovaná drenáž při izolaci rozšířené části ohradní zdi pod chodníkem. Stěrkové izolace jsou chráněny profilovanou fólií, u terénu kotvenou pomocí lišty. Obr. 4: Zámek Troja – rozpracovaná drenáž při izolaci rozšířené části ohradní zdi pod chodníkem. Stěrkové izolace jsou chráněny profilovanou fólií, u terénu kotvenou pomocí lišty.](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-04-588f650eebf2b_378x512.jpg)
Jako drenážní vrstvu lze samozřejmě používat i výše zmíněný štěrkový zásyp. Byly také vyvinuty speciální silně vodopropustné drenážní betony s vlastnostmi omezujícími kapilární vzlínavost vody. Realizačně jednodušší jsou však tenké drenážní vrstvy z různých fólií a desek, které zároveň omezují množství vody přiváděné k izolaci – hydrostatický tlak působící na izolaci závisí totiž na výšce vodního sloupce, nikoliv na množství vody. Tato vlastnost je zvlášť důležitá v podmínkách, kde se špatně zajišťuje odvod nebo likvidace proniklé vody, např. při odčerpávání z jímek.
Kromě plastových fólií s distančními nopy patří mezi rozšířené způsoby ochrany izolace i nenasákavé drenážní polystyreny. Vyrábějí se rovněž desky z polystyrenových kuliček fixovaných navzájem bitumenovou živicí (např. firma Fränkische). U nich drenážní funkci zajišťuje celá hmota desky. Jako jednoduchá drenážní vrstva může sloužit i samotná geotextilie vyšší gramáže, její drenážní kapacita a mechanická odolnost jsou ale nižší. Někteří výrobci geotextilií (např. firma Juta) nabízejí geosyntetika ve formě vícevrstvých drenážních sendvičů.
Snahou by tedy mělo být minimalizovat množství povrchové a podpovrchové vody, která bude stékat podél izolace stěn. Přilehlý terén by měl být proto dobře spádován od objektu a odvodněn, dešťové svody zaústěny do kanalizace. Zásyp výkopu (stavební jámy) je třeba kromě drenážního tělesa provádět z málo propustného materiálu, který omezí množství vsakující se vody. Výhodou je, pokud lze pro zásyp použít původní výkopek, který se vytřídí a posléze hutní po vrstvách.
Vlastní hydroizolační systém objektu se doporučuje dimenzovat na vyšší hydrostatické namáhání, než by vyplývalo z charakteru přilehlé zeminy a použití drenáže. O něco zvýšené náklady se pozitivně projeví např. při krátkodobém zahlcení drénu za přívalových srážek, při zanesení drenážního potrubí apod. Pouze zemní vlhkost se v podzákladí většiny našich staveb v průběhu roku nevyskytuje. Vždy je lépe uvažovat s výskytem průsakové či nadržené vody s lokálním tlakovým účinkem.
Nopové drenážní fólie
Vyrábějí se nejčastěji z polyetylenu vysoké hustoty (HDPE), který má dobré mechanické vlastnosti, je odolný vůči většině chemických látek obsažených v zemině a je rezistentní i vůči biologickým vlivům, jako jsou bakterie a plísně. Způsob profilace, tvar a velikost nopů se liší dle různých výrobců. Pokud je na zdi osazena hydroizolace, je vždy třeba použít fólii s nopy obrácenými směrem k zemině. Výhodné jsou sendviče, kde je geotextilie (z PE nebo PP) vymezující drenážní vrstvu přichycena k fólii již z výroby. Někdy je zde ještě jedna kluzná vrstva, která se opře o izolaci. Umožňuje pohyb nopové fólie při zásypu výkopu i později a zmenšuje se tak riziko porušení izolace. U některých výrobků jsou ve styku s izolací dokonce dvě vrstvy, které slouží pro zmenšení zemního tlaku a pro odvod vody z rubové části drenážního sendviče. Samozřejmě lze také použít jednoduchou nopovou fólii a k ní přiložit geotextilii až na objektu. Prefabrikované řešení je však vhodnější z důvodů větší pevnosti a stability drenážní vrstvy a i práce na stavbě je jednodušší. Pokud se zapuštěné zdivo zatepluje nenasákavým polystyrenem, osazuje se nopová fólie před tepelný izolant směrem k výkopu.
Drenážní fólie se kotví ke zdivu speciální uchycovací lištou, která bývá v plastovém provedení součástí sortimentu výrobce. Lze také použít individuálně vyrobené lišty z různých materiálů odolných vůči korozi, zvláště u atypických detailů ukončení fólie u terénu. Samotná fólie by neměla být volně umístěna v exteriéru, kromě estetických důvodů i kvůli působení UV záření. Kotvení se provádí v úrovni terénu, někdy se doporučuje umístit lištu pod okapovým chodníkem, aby k fólii nezatékala srážková voda z fasády a terénu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat kotvení lišty v případě, že je pod drenážní fólií osazen zateplovací systém.
Pro běžného stavebníka bývá matoucí, že informace některých výrobců ohledně použití drenážních fólií se občas velmi liší a někdy jsou vyloženě zavádějící. Například pokyny, zda orientovat nopy směrem k zemině či k izolaci. Riziko vtlačení nopů do izolace (bitumenových stěrek i asfaltových pásů) je v druhém případě velké a v naší praxi se s ním občas setkáváme (obr. 5). Někdy mohou poskytnuté údaje vzbudit dojem, že drenážní fólie má vlastnosti plnohodnotné hydroizolace. Nopovou fólii však nelze za izolaci považovat, nesplňuje podmínky normy pro izolace a nelze ji takto navrhovat a používat. A to ani v případě, že se jednotlivé pásy k sobě slepují.
![Obr. 5a: Příčinou prosakování nadržené srážkové vody do interiéru byly mimo jiné defekty izolace a drenážního systému. Např. neprůchodné potrubí, svislá izolace poškozená protlačením nopů a chybné detaily napojení izolací. Obr. 5a: Příčinou prosakování nadržené srážkové vody do interiéru byly mimo jiné defekty izolace a drenážního systému. Např. neprůchodné potrubí, svislá izolace poškozená protlačením nopů a chybné detaily napojení izolací.](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-05a-588f6519c87bf_351x470.jpg)
![Obr. 5b: Příčinou prosakování nadržené srážkové vody do interiéru byly mimo jiné defekty izolace a drenážního systému. Např. neprůchodné potrubí, svislá izolace poškozená protlačením nopů a chybné detaily napojení izolací. Obr. 5b: Příčinou prosakování nadržené srážkové vody do interiéru byly mimo jiné defekty izolace a drenážního systému. Např. neprůchodné potrubí, svislá izolace poškozená protlačením nopů a chybné detaily napojení izolací.](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-05b-588f651e40d63_351x470.jpg)
Polystyreny s drenážní funkcí
Pokud se objekt či jeho zapuštěná část zároveň zateplují, lze použít nenasákavé polystyreny, speciálně upravené pro drenážní funkci. Na vnější straně desek jsou umístěny drážky (svislé nebo v rastru) pro odvod vody, drenážní vrstva je vymezena přichycenou geotextilií. Desky mají hrany opracované na polodrážku, kladou se tak, aby geotextilie na jednotlivých deskách na sebe s přesahem navazovaly.
![Obr. 6: Tepelná izolace s integrovaným odvodněním – foto z firemního prospektu Rigips Obr. 6: Tepelná izolace s integrovaným odvodněním – foto z firemního prospektu Rigips](https://imaterialy.cz//wp-content/uploads/obrazky/imat_101453/drenaze-06-588f65224b3d6_351x354.jpg)
Závěr
Podle některých názorů se u nás v současnosti snižuje význam drenáží kvůli dosažení úspor materiálů a zjednodušení konstrukcí hydroizolací, ale drenáže se podobně jako jinde ve vyspělých státech Evropy stávají důležitým pojistným prvkem ochrany spodní stavby [2]. Významnou roli pak mají při opravách a rekonstrukcích budov. Nelze je však považovat za plnohodnotnou náhradu tradičních izolací.
ROBERT GILL, PAVEL FÁRA
foto archiv firmy Cubus
Literatura:
1) ČSN P 73 0600: Hydroizolace staveb. Základní ustanovení.
2) Bozděch, Z.: Revize ČSN 73 0600 a výklad některých ustanovení této normy, https://imaterialy.cz//clanky/normy/.
3) DIN 4095: Dränung zum Schutz baulicher Anlagen.
4) Směrnice WTA 4-6-98: Dodatečná izolace stavebních konstrukcí ve styku se zemním tělesem (český překlad).
5) Sborník semináře: Odvodnění stavebních památek, STOP, Praha, 2006.
6) Fára, P.: Příklady sanace sklepních prostor proti vlhkosti, Stavební ročenka 2007, JAGA, Bratislava 2006.
7) Fára, P. – Gill, R.: Drenáže jako součást sanace staveb proti vlhkosti, Materiály pro stavbu, 5/2007.
8) Informační materiály výrobců systémů pro svislou drenáž
Ing. Robert Gill (*1963)
je absolventem Stavební fakulty ČVUT Praha (1985), obor pozemní stavby. Do r. 1988 pracoval ve VHMP, v l. 1988–1992 jako projektant v SÚRPMO Praha. Od r. 1992 je jednatelem projekčního ateliéru CUBUS, kde se specializuje na dodatečné hydroizolace. Je autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby.
Ing. Pavel Fára (*1963)
je absolventem Stavební fakulty ČVUT Praha (1986), obor tepelně vlhkostní analýza konstrukcí. V l. 1986–1991 byl zaměstnán v SÚRPMO Praha jako projektant. V r. 1992 založil ateliér CUBUS. Je místopředsedou STOP, specializuje se na problematiku technologií povrchové ochrany staveb a sanace objektů z hlediska vlhkosti. Je autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby.