Zděné konstrukce patří mezi nejstarší a nejpoužívanější metody výstavby. Ceněny jsou především pro svou pevnost, trvanlivost, výborné tepelněizolační i akustické vlastnosti a vynikající požární odolnost. Obecně jsou cihly zatříděny do třídy reakce na oheň A1, tzn. jako nehořlavý stavební materiál. Zdivo z cihel Porotherm je tedy i při velmi malé tloušťce nehořlavé.
Zděné konstrukce musí pro zajištění obecné požární bezpečnosti při namáhání požárem splňovat základní funkce – nosnou a dělicí. Pro splnění nosné funkce musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby splňovaly kritéria únosnosti (kritérium R), případně též mechanické odolnosti (odolnost rázu – kritérium M) po celou požadovanou dobu požární odolnosti, případně po celou dobu trvání požáru. Splnění dělicí funkce znamená zabránění předčasnému zřícení konstrukce a zamezení šíření požáru (plameny, horké plyny, přebytečné teplo) mimo navržené prostory.
Požární odolností cihelných výrobků se zabýváme podle ČSN EN 1996-1-2 ed. 3 a dle klasifikace požární odolnosti na základě zkoušek. Například nosné zdivo z cihel Porotherm 30 Profi s oboustrannou omítkou má požární odolnost REI-M 90 DP1, REI 180 DP1 a R 180 DP1.
Co přesně znamenají hodnoty požární odolnosti? První část kódu popisuje kritéria, která plní dělicí konstrukce při požáru: R – nosnost,
E – celistvost a I – izolace. Pokud navíc je uvedeno kritériem M – mechanická odolnost (odolnost při požáru proti rázu „padající konstrukcí“), znamená to, že konstrukce je i odolná v případě, že do ní při požáru narazí jiná konstrukce, která již požáru neodolala. Důležitou částí je číselný údaj, který udává čas v minutách, jakou dobu odolává dělicí konstrukce požáru a plní veškerá definovaná kritéria. Poslední částí kódu je údaj o hořlavosti konstrukce, tedy DP1 (nezvyšují v požadované době intenzitu požáru) až DP3 – (zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru). Na základě umístění konstrukčních částí druhu DP1, DP2 a DP3 v požárně dělicích a nosných konstrukcích zajišťujících stabilitu objektu nebo jeho částí je definován konstrukční systém objektu z požárního hlediska:
● nehořlavý konstrukční systém (má veškeré svislé a vodorovné požárně dělicí nebo nosné konstrukce druhu DP1),
● smíšený konstrukční systém (je tvořen svislými nosnými a požárně dělicími konstrukcemi druhu DP1, vodorovné konstrukce mohou být druhu DP2, pokud se nejedná o jednopodlažní objekty),
● hořlavý konstrukční systém (zahrnuje všechny ostatní případy, tj. zejména při návrhu konstrukcí DP2 či DP3 ve svislých nosných či požárně dělicích konstrukcích).
Z výše uvedených hodnot vyplývá, že zděné cihelné konstrukce zaručují požární odolnost v řádech několika hodin, což je například u hořlavých nosných konstrukcí nedosažitelné. Kvalitně omítnutá příčka z pálených cihel tak zajistí dostatečný čas potřebný např. pro evakuaci osob.
Pokud plánujete stavbu moderní a zároveň trvanlivé a bezpečné stavby, určitě byste měli zvážit využití některé z variant zdiva Porotherm jako stavebního materiálu. Investice do tohoto materiálu se vám vrátí v podobě úspor energií a případně i nižších nároků na technologie. Současně vám zajistí dlouhodobou životnost stavby a vyhoví z hlediska udržitelnosti.
Podle objemu prodejů jednotlivých stavebních materiálů ve skupině DEK, která je ve svém oboru největší v ČR, jednoznačně vítězí pálený střep, tedy cihly – ovšem v provedeních, o nichž se stavebníkům dřív ani nesnilo. „Pálený střep je tradičním stavebním materiálem a jeho využití vidím kolem 50 %,“ říká Zdeněk Váňa ze společnosti Stavebniny DEK. Odhaduje, že dalších asi 30 % rodinných domů se dnes u nás staví z pórobetonu. Zhruba 5 % tvoří betonové prvky, zbytek připadá na dřevostavby. (Zdroj)
Více informací na www.wienerberger.cz.
ING. MICHAL ŠENKÝŘ,
produktový specialista navrhování staveb Wienerberger
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 5/2024
Nejnovější komentáře