Zlínská galerie představuje sakrální architekturu pro firmu Baťa

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje ve 14|15 Baťově institutu sakrální architekturu vytvořenou pro firmu Baťa. Návštěvníci v grafickém kabinetu ve druhém podlaží 14. budovy bývalého továrního areálu uvidí originální plány, archivní fotodokumentaci a také fotografie. Výstava bude otevřena až do 20. dubna, řekla ČTK mluvčí Baťova institutu Michaela Mitáčková.

„Sakrální stavby pro firmu Baťa byly často projektovány v kombinacích jednoduchých kubických tvarů s využitím standardního konstrukčního modulu. Přes nezvyklé konstruktivistické formy nevznikaly studené betonové budovy, ale silná emocionální díla, která zapadala do urbanistického kontextu baťovské zástavby,“ popsala kurátorka výstavy Ladislava Horňáková. Autory realizací byli především František Lydie Gahura a Vladimír Karfík.

Návrhy sakrálních staveb a památníků byly výraznou složkou Gahurovy tvorby. Při vnitřní výzdobě mohl architekt uplatnit svůj sochařský talent a překvapují také vysokou výtvarnou úrovní. Lze jmenovat především holandským hnutím De Stijl ovlivněnou kapli svatého Václava na Kudlově (1927–1929) nebo málo známou kapli v Komárně (1936). Mimo firemní objednávku realizoval Gahura stavbu kostela v Míškovicích (1927).

„Nesporně vrcholným dílem Gahurovy architektonické tvorby je Památník Tomáše Bati ve Zlíně (1933). Přestože se nejedná přímo o sakrální stavbu, koncipoval tento výrazný solitér nejen jako nejvyšší poctu zakladateli Zlína, ale zároveň jako katedrální meditativní prostor,“ doplnila Horňáková.

Podle Karfíkova projektu byl v letech 1931–1932 realizován firmou dotovaný římskokatolický kostel v Bratislavě-Petržalce a v roce 1936 byl také postaven evangelický kostel ve Zlíně. Svůj další návrh kostela pro Otrokovice-Baťov přepracoval v letech 1943–1944 pro jedno ze satelitních sídlišť firmy, Baťovany (dnes Partizánske) na Slovensku.

V archivech se zachovaly i další většinou nikdy nerealizované projekty a plány dalších tvůrců. Patřily k nim třeba projekty na římskokatolický kostel v Prštném (1935) nebo návrhy kostela a památníku Tomáše Bati v Otrokovicích-Baťově (1940) na místě, kde Tomáš Baťa zahynul.

zpráva ČTK

 

Více o výstavě zde.