O recyklovaném betonu koluje spousta mýtů, domněnek a otázek. V tomto článku se pokusíme některé z nich vyvrátit. A některé naopak potvrdíme, ovšem vysvětlíme je a podložíme fakty a zkušenostmi z výroby i realizací firmy Heidelberg Materials ve výrobnách a laboratořích v Ostravě.
MÝTUS
Beton s recyklovaným kamenivem je nekvalitní.
FAKT
Recyklované betony i kamenivo podléhají testům v akreditovaných laboratořích a musí dosahovat potřebné kvality.
Pro výrobu recyklovaného betonu se místo vytěženého kameniva využívá jako plnivo recyklát vznikající ze stavební suti. Stavební suť nejčastěji obsahuje směsi starého betonu, cihel, malty, přírodního kameniva a dalších složek, které jsou při demolici rozdrceny.
Je důležité si uvědomit, že zelený beton prochází mnoha testy v akreditovaných laboratořích a podrobuje se i specifickým zkouškám zabývajícím se nejen konstrukční/statickou částí, ale i komfortem obyvatel.
Při akustických zkouškách v akreditované zkušební laboratoři TZÚS v Teplicích bylo například prokázáno, že i stěny určené jako mezibytové či do bytových staveb vyrobené jak z 50%, tak i ze 100% recyklovaného kameniva naprosto vyhovují současným požadavkům norem.
„Dávka cementu je navýšena v takovém množství, aby kompenzovala nehomogenitu recyklátu. Proto je kvalita betonu zachována,“ vysvětluje Jiří Šafrata, vedoucí akreditované laboratoře BETOTECH v Ostravě.
MÝTUS
Recyklovaný beton nesplňuje normy.
FAKT
Recyklované kamenivo i beton normy splňují nebo mají k dispozici testy zaručující kvalitu.
Výrobci se při výrobě řídí normami na výrobu betonu i kameniva. V normě ČSN EN 206+A2: Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda je Příloha E.3 – Doporučení pro použití hrubého recyklovaného kameniva. Kamenivem se zabývá také norma ČSN EN12620+ A1 Kamenivo do betonu, kde je řešeno i recyklované kamenivo.
Některé recyklované betony obsahují více stavebního recyklátu, než povoluje v současnosti platná norma ČSN EN 206+A2. Takovýto materiál je možno přesto vyrábět díky možnosti řídit se podnikovými normami, nahrazujícími normu ČSN EN 206+A2. Tento materiál už by se však správně neměl nazývat betonem, pro zjednodušení ho ale budeme v tomto článku tak nazývat.
Materiál je testován stejnými postupy jako beton v akreditovaných laboratořích a je mu vydáváno stavebně-technické osvědčení, které je na vyžádání k dispozici projektantům, stavebním firmám i investorům. Na základě pokusných betonáží a znalostí výrobce určuje, pro jaké konstrukce je směs vhodná. A podnikovou normou a technickým osvědčením přebírá plnou odpovědnost za kvalitu a parametry materiálu.
„Norma řeší, jaké může být množství nežádoucích příměsí v recyklátu. To jsou drobné zbytky materiálů z demolice jako například malé kousky dřívek či izolace. Odebíráme vzorky a ověřujeme jejich poměr,“ vysvětluje Šafrata.
Co se samotné legislativy na výrobu betonu týče, v některých předpisech aktuálně probíhají úpravy, které rozšíří možnosti použití recyklátu. Tento proces ale bude ještě nějakou dobu trvat.
MÝTUS
Recyklované betony nejsou bezpečné.
FAKT
Recyklovaný beton už se používá ve výstavbě. Zatím není ověřený pro staticky náročné konstrukce.
„Beton s recyklovaným kamenivem se běžně používá do základových konstrukcí,“ popisuje Pavel Kubica, vedoucí betonáren firmy Českomoravský beton v Ostravě. V okolí Ostravy již beton použili na základech několika staveb: rodinný dům, veřejnou budovu či průmyslovou halu.
Při použití recyklovaného betonu záleží na charakteru konstrukce, pro které chce projektant recyklované betony použít. Jsou typy konstrukcí, kde je vhodný méně, a naopak kde je recyklovaný beton vhodný velmi. Pevnost v tlaku dokáže být stejná jako u běžného betonu.
Skladba betonu využívající recyklát nachází uplatnění především u méně zatížených konstrukcí a konstrukcí méně vystavených povětrnostním vlivům či agresivnímu prostředí, jako například základové betony, pasy a patky, výplňové struktury, vnitřní stěnové konstrukce a dočasné stavby. U těchto konstrukcí beton z recyklovaného kameniva dokáže splnit stejné parametry jako ten klasický.
Běžnou praxí je vytvářet čerstvý beton, kde je zahrnuto 50 % recyklovaného kameniva. Recyklovaný beton nahrazuje jak hrubou, tak i jemnou složku (dle betonárny), a existuje také varianta recyklovaného betonu s 15% podílem recyklátu. Tato varianta umožňuje rozšíření možností využití betonu s recyklovaným materiálem v různých konstrukcích.
Aktuálně výrobci nedoporučují použití betonu z recyklátu pro staticky náročné konstrukce, jako jsou třeba mosty a podobně, kde je vhodné zachovat co největší kontrolu nad složením betonu.
MÝTUS
„Zelený beton“ rovná se recyklovaný beton.
FAKT
Beton může být ekologičtější jak díky recyklovanému kamenivu, tak díky nízkoemisnímu cementu.
Kromě recyklovaného kameniva lze snížit environmentální dopady betonu také použitím nízkoemisních cementů. Přesná definice pojmu nízkoemisní cement zatím neexistuje. Za nízkoemisní cement lze považovat typ cementu s nižší uhlíkovou stopou, než má tradiční cement se 100% obsahem slínku. Hlavním zdrojem emisí CO2 při výrobě cementu je chemická reakce při výpalu slínku a emise přímo z této reakce se nijak snížit nedají. Jednou z možností je snížit emise nepřímo, a to tak, že se vyrábějí směsné cementy, kde je slínku na kg cementu méně.
„Beton s recyklovaným kamenivem kombinujeme výhradně s nízkouhlíkovými cementy,“ vysvětluje Kubica. Výsledná betonová směs je pak environmentálně šetrnější jak z pohledu kameniva, tak cementu.
S použitím „zeleného“ betonu na stavbě se mohou vázat i další pozitivní důsledky jako celkové snížení uhlíkové stopy výstavby, snížení emisí z dopravy, plnění cílů ESG strategie dané firmy, přispění k Cílům udržitelného rozvoje OSN (konkrétně cíl č. 12 Odpovědná výroba a spotřeba) a další.
MÝTUS
Kameniva máme dost, není potřeba použí- vat recyklát.
FAKT
Přírodního kameniva z lomů bude za pár let nedostatek. Recyklát je potřeba.
V České republice se již neotvírají nové lomy na kamenivo. I proto je nutné alespoň částečně přecházet na recyklát, který spotřebu přírodního kameniva sníží.
„Na trhu bude kvalitní kamenivo ubývat. Proto se budou základové betony dělat z recyklovaného kameniva, naopak na mosty a další konstrukce se bude používat přírodní kamenivo,“ uvádí Kubica.
Snižující se nabídka kameniva pak zvedá jeho cenu, což souvisí i s posledním mýtem.
MÝTUS
Recyklovaný beton je dražší než klasický beton.
FAKT
Recyklované kamenivo často bývá levnější.
Překvapivou, avšak pozitivní zprávou zejména pro investory je, že beton s recyklovaným kamenivem bývá často levnější. A to nikoliv kvůli nižší kvalitě, ale z jednoduchého důvodu: vytěžit přírodní kamenivo v dalekém lomu a jeho dovoz na místo výstavby je zkrátka dražší. Oproti tomu použít rozdrcený materiál z demolic ve stejné oblasti je jednoduše logisticky i technicky méně náročné, a proto levnější.
„Beton s recyklátem nabízíme o něco levněji a uspořený náklad přenášíme na zákazníka jako slevu. Vysvětlujeme zákazníkovi, že má vlastnosti stejné nebo obdobné,“ doplňuje Pavel Kubica. Konkrétně v Ostravě je aktuálně cena betonu s recyklátem o 150 Kč na m3 levnější než cena betonu s přírodním kamenivem.
Výsledná cena se vždy liší podle regionu a dostupnosti recyklátu i výrobních kapacit, ceny za deponii materiálu či ceny ukládání demoličního odpadu na skládku. Například v Ostravě je ulo- žení demoličního odpadu velmi levné, protože je tam historicky mnoho míst, která potřebují zasypat. I přesto recyklát vychází levněji než přírodní kamenivo. Naopak ve městech, kde je nedostatek skládek, je cena za uložení demoličního odpadu velmi vysoká, a tak může být pro investora ekonomicky ještě výhodnější při demolicích z odpadu vyrobit recyklát, a ten dále prodat či použít ve vlastních konstrukcích. Investor tak ušetří, a zároveň získá environmentálně šetrnější materiál.
Kateřina Eklová a Marie Magdaléna Brázdil, RETHINK ARCHITECTURE
Foto: Českomoravský beton
