V jednoduchosti je elegance a krása. To je jedna ze základních životních pouček, ke které si dovolíme připojit ještě druhé moudro: Ta nejgeniálnější řešení jsou obvykle tak jednoduchá, že se na mysl vkrádá úvaha: „Jak to, že na to už dávno někdo nepřišel?“ nebo dokonce „Jak to, že jsem na to nepřišel?“ Všechny tyto myšlenky jsou aktuální u nového mostu v Jaroměři.
Zajímavá je i historie – původní most, který spojoval centrum města s tehdy novým městským prostorem, nazývaným Na ostrově, vznikl v roce 1886. Jednalo se o ocelový příhradový most o dvou polích, to znamená s mezilehlou podporou v řečišti, přičemž rozpětí jednotlivých polí i jejich konstrukční výška byly rozdílné. Ačkoliv se jednalo o most šikmý, jeho konstrukce byla řešena jako přímá, se šikmým uložením na podporách. Navíc v důsledku různých výšek nábřežních opěr byla jeho konstrukce v mírném podélném spádu. I když se jednalo o konstrukčně i staticky jednoduchou a v podstatě pragmatickou stavbu, stal se most neoddělitelnou součástí městského panoramatu i frekventovanou městskou komunikací. Zub času se však na jeho konstrukci náležitě podepsal a už bylo rozhodnuto o jeho obnově. V červnu 2013, těsně před zahájením plánovaných prací, však došlo při povodni k destrukci mostního pilíře a k totální havárii mostu, takže bylo třeba rychle a operativně tuto situaci řešit.
Základní údaje o stavbě |
Název stavby: Komenského most v Jaroměři Investor: Město Jaroměř Autorský tým: Projektant: Ing. Vladimír Janata, EXCON, a.s. Generální dodavatel stavby: Technický dozor investora: Ing. Pavel Friedberger Výroba a montáž ocelové nosné konstrukce: OK-BE, s.r.o. Dodávka, montáž a předpínání táhel Macalloy: Tension Systems, s.r.o. Dynamická zkouška: ÚTAM AVČR v.v.i. Délka stavby: 61,50 metru Doba výstavby: 08/2014 – 02/2015 Celkové náklady: 22,5 mil. Kč (bez DPH) |
Projekt s trojbokým předpjatým vzpínadlem
S ohledem na limitující investiční náklady a časová omezení se stavba mostu stala pro všechny její účastníky výzvou, která vyžadovala nejenom technickou vynalézavost, ale vzhledem k místu i architektonickou zdrženlivost. Autoři projektu odmítli jak retrospektivně-nostalgické reminiscence, tak i modernistická gesta. Investor navíc vyžadoval zachování historických nábřežních opěr a naopak zrušení podpory mezilehlé – návrh tak musel směřovat na statické soustavy, působící na opěry jako prostý nosník.
Autoři vítězného návrhu, kteří vzešli z architektonické soutěže s 55 účastníky, vyloučili s ohledem na panorama města konstrukce s nosným obloukem, jejich volba směřovala jednoznačně na systémy trámové. Navrhli originální prostorovou konstrukci trojbokého předpjatého vzpínadla, která respektuje hladinu stoleté vody a nenarušuje panorama města. Vzpínadlový trám je výsledkem důsledné lokalizace tlaku do centra konstrukce mostu (páteřní roury) a tahových složek do periferií konstrukce (táhel). Namáhání ohybem v páteřní rouře a příčnících sice existuje, ale v daném případě je zcela zanedbatelné.
V rámci objektivity je třeba dodat, že most na podobném principu již existuje – jedná se o lávku v Ortisei v Itálii. U italského řešení však chybí centrální tlačený prvek a síly od předpínacích lan jsou přenášeny do nábřežních opěr – mostní konstrukce tedy netvoří na opěrách zcela nezávislý prostý nosník, jak je tomu v případě jaroměřského mostu.
Atypické byly i termíny:
– Veškerá projektová dokumentace, to znamená podklady pro územní rozhodnutí, stavební povolení a realizační projektová dokumentace byly zpracovány a projednány za 80 dní.
– Výrobní dokumentace, výroba konstrukčních prvků a montáž mostu včetně jeho osazení zabrala 140 dní. Většina prací přitom probíhala převážně v zimním období.
– Předmontáž mostu na provizorních podporách včetně předpínání trvala 14 dní.
Technické řešení
Páteřní roura o profilu 762 x 16 milimetrů a svislém vzepětí 1050 milimetrů je stabilizována třemi předpjatými táhly, do nichž jsou pomocí třícípých příčníků přenášena vertikální a horizontální zatížení. Síly z těchto táhel jsou na obou koncích mostu prostřednictvím koncových svařenců vneseny do páteřní rourové konstrukce a částečně i do tří podélníků, které nesou pororoštovou mostovku. Příčníky byly osazeny tak, že se osy jejich spodních cípů sbíhají ve společném bodě a jsou tedy kolmé ke kružnici zakřivení páteřní roury. Spodní táhlo z tyčí Macalloy se závitem M 105 je lomeného obloukového tvaru, boční táhla se závitem M 56 tvoří prostorovou křivku. V táhlech jsou vloženy napínákové matice pro vnesení předpětí, spojky táhel jsou kloubově uloženy do koncových objímek příčníků – závity ve spojkách jsou řezané pod úhlem, odpovídajícím lomu křivky.
Pororoštová mostovka s otvory 30 x 10 milimetrů a protiskluzovou úpravou se skládá ze dvou podélných částí, na kterých je přivařeno páskové zábradlí. Mostní konstrukce je na pravém břehu uložena na pevném a na levém břehu na posuvném hrncovém ložisku, příčnou stabilitu konstrukce zajišťuje dvojice svislých rektifikovatelných předepnutých táhel, umístěných na obou koncích mostu. Spodní části nábřežních opěr byly sanovány, horní části s ohledem na jejich stavebně technický stav rozebrány, přezděny a vybaveny novým úložným prahem a závěrnými zídkami.
Konstrukce mostu byla ještě před zinkováním jednotlivých prvků smontována v dílně. Na staveništi se smontovala na levém břehu na provizorních podporách a následně předepnula. Předpínací postup byl matematicky optimalizován – naměřené hodnoty předpětí a deformací se velmi dobře shodovaly s vypočtenými hodnotami. Do páteřní roury byly vloženy dvě větve izolovaného vodovodního potrubí a čtyři chráničky kabelů vysokého napětí. Předpjatou konstrukci osadil autojeřáb na nábřežní opěry, následně se namontovala mostovka, zábradlí a předepnula stabilizační táhla.
Geometrické řešení mostu umožnilo rozměrovou unifikaci většiny dílů nosné konstrukce. Shodné jsou proto všechny díly páteřní roury včetně přírub, stejně jako podélníky a podlahové rošty se zábradlím. Povrchová úprava všech ocelových prvků mostu je provedena žárovým zinkováním.
Most je určen pro pěší, cyklisty a vozidla údržby a záchranných složek o hmotnosti do 3,5 tuny. Délka konstrukce mostu je 61,50 metru, vzdálenost mezi podporami 59,50 metru. Niveleta na levém břehu je o 0,9 metru výše než na břehu pravém, v příčném směru je mostovka vodorovná. Konstrukční výška mostu uprostřed rozpětí je 4,65 metru, volná šířka mezi zábradlím 4,50 metru. Osvětlení tvoří 36 reflektorů LED, směřovaných zdola na mostovku. Most je využit i k převedení vodovodu, kabelů veřejného osvětlení a chrániček vysokého napětí. Z pohledu osob s omezenou schopností pohybu a orientace lze most (včetně předmostí) klasifikovat jako bezbariérový.
Doc. Ing. František Kulhánek, CSc.
Komenského most v Jaroměři získal za skvělé propojení nápaditého architektonického a konstrukčního řešení titul Stavba roku 2015.
Most v Jaroměři aneb oceloví akrobaté Jaroměř patří mezi věnná města českých královen. A byť umí nabídnout mnohé ze své dlouhé historie – z doby jagellonské monumentální kostel sv. Mikuláše, jenž byl nezvykle součástí hradeb, na náměstí domy od renesance po funkcionalismus, anebo jednu z prvních moderních českých staveb, obchodní dům firmy Wenke od Josefa Gočára z roku 1910 – přesto je stále často vnímáno jako město, vedle kterého leží josefínská pevnost Josefov… Je to k Jaroměři nespravedlivé. Už poloha sídla nad soutokem Labe, Úpy a Metuje mu dává malebnost. Nejvýrazněji se projevuje samozřejmě řeka největší – Labe, která město dělí na historickou část a část, jež vznikala zhruba od konce 19. století a jež nabízí krásné secesní domy a historizující školy, jejichž velikost je ohromující. Rozvoj města na levém břehu byl samozřejmě podmíněn přechodem přes řeku. Od roku 1885 to hlavní spojení obstarával železný most. Vedl od náměstí přímo k jedné ze škol, přitom mírně klesal, jako by lidi do školy popoháněl… Mnohé velké vody ho minuly, až ta poslední v roce 2013 ho složila. Jistě, nebyla to v dnešní době už spojnice mezi břehy jediná, ale jediná vedoucí přímo mezi důležitými částmi a jediná bez tranzitní dopravy. Most bylo nutno rychle nahradit. Při veškeré rychlosti stálo městu za to, aby vypsalo veřejnou architektonickou soutěž, neb vědělo, že to ve výsledku bude jistě lepší, než kdyby se hledalo jen nejrychlejší a nejlevnější řešení. To, že se sešlo kolem pěti desítek návrhů, svědčí o tom, že téma mostu architekty zajímá, že jsou si vědomi jeho důležitosti pro obraz města (nejen pro pohyb v něm) a že vědí, že to je přímo skvostná architektonická úloha. Byť v uplynulém půlstoletí to možná vypadalo, jako by šlo o úkol výhradně konstruktérský a taky ekonomický. Dobrý most je skoro automaticky krásný. Jen přijít na to, který most je do daného místa ten skutečně dobrý. |
Nejnovější komentáře