Budoucnost – toto téma nám umožňuje rozvíjet naši představivost v mnoha různých oblastech. Jedním z nejfrekventovanějších témat ve stavebnictví je budoucnost měst. Jak nové technologie ovlivní jejich podobu? Jaká urbanistická filozofie bude převládat v příštích desetiletích? Jaké trendy způsobí, že se současná podoba měst zcela změní?
Budoucnost je na dosah ruky
Každý z nás se ve větší či menší míře snaží předvídat budoucnost. Co s sebou přinese? Jak se bude vyvíjet to, co známe teď? Tyto otázky trápí i stavebnictví, pro které může být hledání jejich odpovědí zásadní při plánování vývoje nových stavebních technologií.
Budoucnost stavebnictví je široké téma, které je na každé větší odborné konferenci diskutováno na desítky způsobů. Navzdory mnoha různým teoriím odborníků, na několika z nich se shodují téměř jednomyslně. V následujícím článku se zabýváme nejperspektivnějšími trendy ve stavebnictví, které již nyní ovlivňují budoucnost našich měst. Jedná se o trendy, které se úspěšně používají ve městech po celém světě a – jak ukazuje praxe – přinášejí mnoho dobrého.
6 stavebních trendů pro města budoucnosti
Zapomeňme na chvíli na létající auta a skleněné mrakodrapy sahající k obloze. Zapomeňme také na zasmušilé, přeplněné čtvrti plné kouře a neonů. Představy o městech budoucnosti, jak je známe z pop kultury, ne vždy odpovídají tomu, jakým směrem se stavební filozofie aktuálně vyvíjí. V současnosti totiž máme co do činění se zcela jiným způsobem myšlení. S trendy, které nyní začínají nabývat na hodnotě, se dostáváme na úplně jinou cestu, než kterou si představovali autoři science fiction. Dále uvádíme šest nejvýznamnějších trendů, které mají největší vliv na podobu měst budoucnosti.
1. Soběstačnost
Myšlenka resilient cities je aktivita, jejímž cílem je poskytnout městům určitou soběstačnost tváří v tvář různým vnějším vlivům. Když v roce 2005 hurikán Katrina zasáhl New Orleans a ukázalo se, že město není připraveno na rychlou obnovu, koncept „odolnosti“ začal nabývat na důležitosti. Zavedení vhodných mechanismů, počínaje vedením měst, přes infrastrukturu, investice a zlepšování postupů způsobilo, že již v roce 2011, kdy Tokio zasáhlo zemětřesení, byl rychle zahájen proces obnovy.
Soběstačnost ve městech budoucnosti neznamená jen přípravu na různé politické a ekonomické situace nebo přírodní katastrofy. Je to také nezávislost na vnějších faktorech do té míry, která umožňuje nezávislou existenci např. v oblasti výroby elektřiny.
2. Nový život starých budov
Moderní stavebnictví se liší od technologií používaných ještě před 20-30 lety. Demolice budov a investice do nových projektů jsou však velmi nákladné, a to nejen z hlediska nákladů investora, ale i ekologických nákladů souvisejících s emisemi oxidu uhličitého.
Dnes se stále více prosazuje model Cradle to Cradle, oproti zastaralému Cradle to Grave. Výsledkem je, že budova místo demolice dostává nové funkce a modernizuje se, aby byla co nejdéle „naživu“.
Je třeba mít na paměti, že při procesu revitalizace se stále častěji používají přírodní nebo recyklovatelné suroviny. Vynikajícím příkladem toho je hliník, který lze recyklovat donekonečna. Navíc taková recyklace umožňuje ušetřit až 95 % energie ve srovnání s výrobou primárního hliníku.
Hliník jako materiál používaný při renovaci má ještě jednu výhodu. Jelikož je velmi tvárný, umožňuje např. výrobu atypických okenních a dveřních systémů pro montáž do revitalizovaných staveb.
„Systém MB-Ferroline umožňuje montáž moderních oken bez nutnosti demontáže starých rámů. Minimalizuje se tak riziko poškození ostění oken,“ říká Tomáš Buček, projektový manažer společnosti Aluprof System Czech s.r.o. „Pohledová šířka hliníkových profilů byla upravena tak, aby nezpůsobovala velké rozdíly ve vnějším vzhledu mezi starými a novými okny. Osvědčená řešení a celá řada nových profilů vhodných tvarů umožňuje vytvářet konstrukce se vzhledem ideálně přizpůsobeným charakteru budovy,“ dodává.
3. Člověk na prvním místě
Město budoucnosti je místem, kde budou na prvním místě lidé. To znamená, že můžeme očekávat záplavu investic zajišťujících mj. více chodníků, cyklostezek a lepší dopravní infrastrukturu. Dokonalým příkladem jsou skandinávské metropole Oslo a Kodaň, které se již před lety zaměřily na rozvoj veřejné dopravy a omezení automobilové dopravy.
Aktivity „zaměřené na člověka“ však nejsou jen o rozsáhlejší dopravní síti. Je to také místo setkávání a snazší příležitost k naplnění všech potřeb. To je zvláště viditelné v myšlence tzv. „hubů“, tedy navrhování veřejného prostoru z hlediska integrace místní komunity a přístupu do kaváren, provozoven služeb a obchodů.
V rámci trendu zaměřeného na člověka můžeme vidět, že mnohé z výše uvedených aktivit mají také ekologický rozměr. Ekologie hraje totiž ve městech budoucnosti velmi důležitou roli.
4. Architektura a biofilie
Podle amerického biologa Edwarda O. Wilsona můžeme biofilii definovat jako potřebu smyslu pro společenství s jinými živými organismy. Trend navrhování městského prostoru na základě tohoto prvku předpokládá, že ve projektech bude zohledněn místní charakter krajiny a původní vegetace.
Ve městech budoucnosti bude kladen velký důraz právě na ekologickou, zelenou sféru aktivit. Většina míst popsaných v předchozím trendu se tedy bude nacházet mimo jiné ve speciálně připravených kapesních parcích.
Spojení přírody a architektury je živým trendem již mnoho desítek let, nicméně v příštích letech se bude tento trend skutečně uplatňován ve větším měřítku, a to jak na sekundárním, tak na primárním trhu. Mezi řešení tohoto typu patří mj. střešní zahrady, trávníky, zelené mrakodrapy (vertical forests) a parčíky v městském prostoru.
5. Klimatická neutralita
Další trend ve městech budoucnosti souvisí s jejich klimatickou neutralitou. Vysoké množství oxidu uhličitého produkovaného urbanizovanými oblastmi vyžaduje zavádění technologií zaměřených na snižování uhlíkové stopy měst.
S tím souvisí mj. investice do pasivní výstavby (která ovlivní i tvar navrhovaných staveb), fotovoltaických technologií, zachycování a využívání dešťové vody či minimalizace tepelných ztrát budov a tím i lepší energetická politika související s jejich chlazením či vytápěním.
6. Reurbanizace
Posledním trendem, který v tomto článku uvádíme, je reurbanizace center měst. Jde o opak trendu, který byl dosud populární a který se zaměřoval na útěk z center na předměstí. Dnes i v blízké budoucnosti lze očekávat jeho zvrat – do centra se bude vracet stále více lidí s úmyslem v něm bydlet.
To souvisí mimo jiné s omezováním potřeby vlastnit auto a s lepším využíváním dopravní a městské infrastruktury při cestách za účelem uspokojování svých potřeb. Právě centra měst se proto zaměří na investice do bydlení a služeb a poskytnou svým obyvatelům přístup k široké škále potřebných řešení, která jsou často na dosah ruky.
Let’s build a better future
Města budoucnosti budou nezávislými centry, připravenými jednat a odolávat mnoha vnějším situacím. Za druhé – uvnitř budou zajišťovat veškerou potřebnou infrastrukturu pro obyvatele. A tím máme na mysli jak zelené plochy, tak místa pro integraci místních komunit soustředěných kolem čtvrtí a sídlišť. Třetím velmi důležitým prvkem měst budoucnosti bude ekologie a s ní spojené změny k ochraně přírodního prostředí.
V mnoha z uvedených trendů hraje důležitou roli stavebnictví, které, aby se mohlo rozvíjet a vytvářet lepší budoucnost pro obyvatele, musí trendy sledovat nebo dokonce vytvářet nové, umožňující ještě lepší přípravu na nadcházející desetiletí.
článek sponzorovaný společností Aluprof
Nejnovější komentáře