Řada majitelů objektů si až po první probdělé noci v rozpáleném podkroví uvědomí, že podkrovní prostory nejsou pro spaní právě komfortní. Tomu ale dokáže zabránit masivní střecha. Budova zároveň díky střeše vyhoví požadavkům na snížení energetického standardu budov.
Nové, přísnější požadavky na snížení energetické náročnosti budov stanovují v energetických průkazech budov také teplo potřebné k chlazení objektu. Kvalitně navržená budova je schopna udržet vnitřní prostředí s teplotami do 25 °C i v letních měsících bez dodatečné, energetický náročné klimatizace. Výrazným přínosem při návrhu takovéto budovy může být použití masivní „těžké“ střechy.
Nároky na střechy
Střecha domu je konstrukce, která je nejvíce zatížena vnějšími vlivy. Odolává výkyvům teplot kolem 80 °C, poryvům větru až do cca 50 m/s, hluku, který může dosahovat hladiny vysoko nad 80 dB. Chrání před hmyzem, nejrůznějšími druhy záření, prachem. Její kvalita zásadním způsobem ovlivňuje stav vnitřního prostředí budovy.
Konstrukčně lze problém letního přehřívání eliminovat aplikací masivní konstrukce střechy s plošnou hmotností nad 150 kg/m2. Tepelná kapacita této masy zpomalí průnik tepla až o 12 hodin, což umožní v letních měsících stabilizovat v podkrovních prostorách denní maxima do 25 °C.
Řešení Ytong – střecha Komfort
Inovace, kterou na trh přináší Ytong, umožňuje vynechání poměrně pracné nadbetonávky o tloušťce 50 mm vyztužené kari sítí na celé ploše konstrukce a přitom zachovává nosnost potřebnou pro masivní střechy.
Střešní systém, stejně jako stropní systém, je variabilní montovaná konstrukce, která se zhotovuje přímo na stavbě z železobetonových nosníků a porobetonových vložek. Po zmonolitnění konstrukce tvoří železobetonový žebrový strop. Návrh nosníků, třídu betonu a dle typu zvolené konstrukce i způsob vyztužení a tloušťku nadbetonávky je nutné určit individuálním statickým výpočtem. Minimální třída betonu je přitom C 20/25. Konstrukce jsou vhodné pro rodinné domy a bytové a občanské stavby.
Do skladby střechy přitom není potřeba umísťovat parozábranu, což snižuje riziko poruch způsobených vadou materiálu nebo lidským faktorem. Konstrukce je nehořlavá a nehrozí riziko napadení plísní či škůdci. Hloubka konstrukce je závislá na zvoleném typu konstrukce a požadované únosnosti, ovšem typy stropů lze i kombinovat v rámci jedné dispozice aniž by došlo ke změně tloušťky konstrukce – tedy v místech s vyšším zatížením tedy použít strop s nadbetovánkou, na zbytku konstrukce strop bez nadbetonávky.
Dílce mohou být použity na realizaci stropů, střech či stěn. Tloušťka dílců se pohybuje od 125 do 300 mm dle jejich délky. Maximální rozpon takto realizovaného stropu je 5,8 m. Rozměry a únosnost dílců lze na zakázku upravit. Výhodou systémů je omezení mokrých procesů a okamžitá únosnost bez potřeby montážního podepření.
Typy stropů
Ytong Ekonom je vložkový strop bez nadbetonávky a kari sítě o tloušťce 200 až 250 mm. Rozpon bez nutnosti zdvojení nosníků je 5,3 m až 5,7 m dle zvolené tloušťky. Strop lze realizovat i pro šikmou střešní konstrukci.
Ytong Klasik je systém bez příčných žeber, jeho únosnosti je dosaženo pomocí nadbetonávky o tloušťce 50 mm s kari sítí. Tloušťka stropu je 250 mm, rozpon bez zdvojení nosníků až 6,3 m. Strop lze provést až do tloušťky
280–300 mm, což zvyšuje jeho únosnost.
Realizace stropu
Strop sestává z prefabrikovaných železobetonových nosníků a výplňových PB vložek. Nosníky jsou vyztužené svařovanou příhradovou výztuží. Hlavní výztuž je umístěna v betonové patce nosníku u jeho spodního okraje. Nosník plní i funkci ztraceného bednění a současně i podpory pro stropní vložky. Standardní osová vzdálenost nosníků je 680 mm. Nosníky a vložky je možné dle potřeby na stavbě délkově i tvarově upravovat.
V rámci střechy je možné realizovat prostupy a světlíky pomocí ŽB výměn, které je nutno realizovat současně s betonáží stropu či střechy.
podle podkladů firmy Xella CZ
