Popularita jednovrstvého zdění v současných stavebních projektech vzrůstá. Po stránce stavební však vyžaduje dodržení několika poměrně snadných zásad, které napomáhají výsledné kvalitě a správnému fungování stavby. Jeden z podstatných detailů je správné provedení založení. Spoléhat se na to, že to později „izolace vyřeší“, zde nemůžeme. Izolace nikdy nemůže uspokojivě nahradit náležité provedení a ani to není jejím účelem. Následující desatero vychází z praxe a zahrnuje přehled nejčastějších rizikových bodů, jimž je vhodné předejít.
1. U jednovrstvého zdiva je třeba detaily provádět důsledně podle návrhu projektanta. Základ zateplíme extrudovaným polystyrenem, na nějž navazujeme. Lze potom snadno provést ošetření soklu stavby např. i obkladem ve větších tloušťkách, na což je potřeba myslet již v této fázi. Je důležité vědět, čím chce investor ukončit obklad soklu, a raději předem pamatovat i na větší tloušťky např. kamenného obkladu. Nezapomínejme ani na okapnici, která ochrání sokl.
2. Pro založení staveb z pórobetonu, vápenopískových cihel i keramického střepu je vhodná tvárnice Ytong Start. Tato systémová novinka představuje plně objemově hydrofobizovaný pórobeton, který zabraňuje vniku srážkové vody do konstrukce stěny (brání vzlínání). Tvárnice však nenahrazuje spodní hydroizolaci stavby. Stejně tak ji nenahrazuje jako penetrace, což se v praxi bohužel občas stále děje.
3. Založení provádíme pomocí zakládací tepelněizolační malty, a to jak uložení ložné spáry tvárnic (vrstva musí mít tloušťku 10–40 mm), tak lepení styčné spáry. Tvárnice však nenahrazuje spodní hydroizolaci stavby, stejně jako penetrace, která se občas nesprávně v tomto kroku používá.
4. Tato tvárnice poslouží i jako výšková modulace 125 mm – vhodně doplňuje potřeby výšky podlahové skladby 250 mm (tedy skladby se 160 mm EPS v podlaze + 80 mm prostor pro podlahové topení). Lze ji použít maximálně ve dvou vrstvách – tedy pro výšku 250 mm.
5. Dalším možným rizikem může být excentricita neboli maximální vyložení zdiva. Pokud nedodržíme její hodnoty, nebude stěna fungovat po stránce statické – v nejhorším případě hrozí její zhroucení. V patě zdiva při založení vždy dodržíme maximální povolenou excentricitu, tedy o kolik mm je možné předsadit tvárnici přes základovou desku, případně o kolik mohu předsadit druhou řadu zdiva nad zakládací. Toto vyložení činí maximálně jednu pětinu šířky zdiva. U Ytongu je tento problém vyřešen tím, že excentricita je plně zohledněna v tloušťkách zdiva, které na sebe navazují (375 na 300, 450 na 375 apod.).
6. Zdrojem potíží bývá, pokud chybí odskok pro zateplení soklu v projektech. Velmi často je zateplen sokl v takové šíři, že je špatně proveditelné ukončení omítky. Důležité je nechat dostatečný prostor pro vytažení izolantu na sokl a provedení omítky tak, aby zdivo stěn přesahovalo přes tento detail. Zabráníme tím zatékání vody či zafoukání sněhu.
7. Z hlediska snadného provedení je na místě nezapomenout na modul. Konkrétně Ytong lze snadno dořezat, ale v praxi je na místě dbát na jeho dodržení, zejména pokud jde o modul výškový.
8. V případě, že máme dům podsklepený, dříve než budeme řešit vlastní stavbu nad terénem, nezapomínejme na správné provedení suterénního zdiva. Tam, kde je vodorovný tlak zeminy, je vždy potřeba statické posouzení stěny. Tedy suterénní zdivo vždy posuzujte na vodorovný tlak. Jako vhodné řešení se pak nabízí kombinace zdiva s pilířovou tvárnicí.
9. V suterénu je nutné také zvážit možnosti provedení hydroizolace a tepelné izolace. Ty jsou u tohoto zdiva v zemi nezbytné.
10. Nezapomeňme na založení první řady na stropních konstrukcích. Zde je zásadní použití tepelněizolační malty – protože zde není zateplení v takové tloušťce jako na terénu.
podle podkladů společnosti Xella CZ