Moderní šikmá střecha je složitý organismus, kde každá vrstva má svou specifickou funkci a navíc musejí být všechny ve vzájemné symbióze. Pozornost si zaslouží i ty zdánlivě nejtenčí či nejméně hmotné – střešní fólie, které slouží jako parozábrana a pojistná hydroizolační vrstva. O jejich poslání s námi hovořil Karel Bulín ze společnosti Dörken.
Na správném výběru, zkombinování a provedení pojistné hydroizolace a parotěsné zábrany závisí dlouhodobá a spolehlivá funkčnost zateplené šikmé střechy. Jak se postupně zvyšují nároky na úroveň bydlení, tak by měly stoupat nároky na použité materiály a úroveň jejich zpracování. Ovšem ne vždy to tak je. Důvodem je neznalost, nedůslednost, přehnaná spořivost aneb nejlevnější vyhrává. Někteří investoři volí nejnižší cenovou nabídku, některé prováděcí firmy se cíleně snaží vydělat co nejvíce a co nejrychleji – šetřit na materiálu i kvalitě provedení práce.
Nabídka fólií pro tyto účely je velmi obsáhlá. Prvotní je vědět, kdo fólii vyrobil, což v mnohých případech vůbec není jednoduché zjistit. Dalším faktem je, že pojistné hydroizolace jsou vyráběny dle nastavených výrobkových norem, které ovšem svými parametry ani v nejmenším nevystihují skutečné podmínky při jejich samotném zpracovávání během realizace, a už vůbec ne po jejich zabudování do střechy, kde jsou zakryty střešní krytinou.
Co přesně znamená termín pojistná hydroizolace a jakou má funkci?
Pojistná hydroizolace je druhá odvodňovací vrstva (nachází se pod střešní krytinou). Jejím hlavním úkolem je nepustit vodu v jakémkoliv skupenství do dalších vrstev střešního pláště a tím udržovat tepelné izolanty v suchém stavu. Pokud jsou tepelné izolanty v suchém stavu a suchém prostředí, tak „izolují“ na plný výkon. Je to podobné jako se suchým, vlhkým a mokrým svetrem. Důležité je, aby do střechy zabudovaná fólie plnila tuto ochrannou funkci trvale! Zde proto vyvstává otázka a zároveň odpověď. Životnost pojistné hydroizolace musí být stejná jako životnost krytiny, a pokud krytina předčasně svou životnost ztratí a dojde k výměně, fólie může zůstat a být znovu překryta – pokud má ovšem ty správné parametry.
Jak rozlišit ty pojistné hydroizolace, které budou v praxi dlouhodobě správně fungovat, od těch, které pouze plní výrobkové normy ?
Existují zkušební metody nad rámec výrobkových norem, které nastavenými parametry vystihují skutečné podmínky, ve kterých pojistné hydroizolace pracují jak při montáži střechy, tak dále po jejich zabudování. Zkoušky ETA nejsou povinné, ale každý výrobce si své fóliové produkty může nechat vyzkoušet a dát tím svému zákazníkovi prokazatelně najevo, že jeho fólie jsou technicky patřičně vyspělé, odolné a že to s jejich výrobou myslí vážně.
Jsou bohužel výrobci, kteří se ohání nejrůznějšími, písemně nedohledatelnými zárukami. Pouze v ústní podobě pak účelově šíří dezinformace ve snaze prodat vlastní výrobek, který ovšem náročnou zkušební metodiku ETA postrádá.
Pojistné hydroizolace DELTA od rodinné společnosti DÖRKEN, dávají najevo, kdo je vyrobil, splňují zkoušky ETA a výrobce na jejich funkčnost, to znamená vodotěsnost, poskytuje svým zákazníkům záruku 30 let.
Jak funguje parotěsná zábrana a kde je její místo ve střeše?
Parotěsné zábrany najdeme na interiérové straně, to znamená na spodní straně telených izolantů. Parozábrany nebo parobrzdy, aby byly k užitku, musí být zpracovány vzduchotěsně – tzn. vzduchotěsně slepeny ve všech spojích a napojení a také vzduchotěsně napojeny na přilehlé stavební konstrukce a konstrukční prostupy. Pokud někdo tvrdí, že tohoto parametru nejde dosáhnout, tak problematice zcela nerozumí, nebo se mu to nechce provádět. Nebezpečný stavebně fyzikální proces „konvekce vodní páry“ nikdo z nás nevymyslel. My jsme pouze pro tento definovaný a pojmenovaný jev vymysleli a vyprodukovali prostředky, s jejichž pomocí se mu lze účinně bránit. Vše je propojeno s co největším důrazem na úroveň technických parametrů a spolehlivost co možná nejjednoduššího provedení zároveň. Co potřebuji, abych vzduchotěsnosti parozábrany a tím spolehlivé funkčnosti zateplené střechy dosáhl :
1. Musím znát či pochopit jednoduchou problematiku procesu.
2. Musím chtít
3. Musím mít k tomuto účelu spolehlivý materiál – parotěsnou či parobrzdnou fólii a technicky vyspělé lepicí a těsnicí doplňky !
DELTA-REFLEX, DELTA-PVG, DELTA-NOVAFLEXX (parozábrany)
DELTA-MULTI BAND, DELTA-FLEXX BAND, DELTA-TIXX, DELTA-LIQUIXX – super účinné lepicí a těsnicí doplňky cílené na co nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob provedení !
Proč má vzduchotěsnost u energeticky pasivních domů takový význam? A jakým způsobem se zajišťuje u zatepleného podkroví?
Parametry vzduchotěsně zpracované parozábrany jsou pro všechny zateplené střechy stejné. Vzduchotěsnost je zásadní a jej jedno zda mám parotěsnou fólii reflexní, nereflexní nebo parobrzdu. Jedině při vzduchotěsném zpracování si střešní konstrukce trvale udrží požadované tepelněizolační vlastnosti a další technické parametry. Pokud umožníme vlhkému teplému vzduchu vnitřního prostředí vstupovat netěsnostmi v parozábraně nebo v místech napojení na stavební konstrukce do tepelného izolantu, spustí se proces kondenzace. Vodní pára se uvnitř tepelného izolantu změní na vodu, materiál bude postupně degradovat a jeho izolační schopnosti se značně sníží. Kolik vody v izolaci bude a kde začne z konstrukce vytékat, se již přesně předpovědět nedá.
Zároveň však potřebujeme, aby v interiéru vládlo zdravé klima, aby stavba tzv. dýchala. Co umožňuje prodyšnost střešního pláště a kam dospěl technologický vývoj v oblasti fólií?
Dýchající střecha je spíš marketingový pojem než technický přínos. Proto jsou na trhu parobrzdy, které propouštějí regulované množství vlhkosti z vnitřního prostředí, které je schopno projít tepelným izolantem a prostoupit přes difuzně otevřenou pojistnou hydroizolaci. Pokud se nad tímto zamyslíme, dojdeme k otázce : A k čemu je to dobré?
Na otázku navážeme odpovědí : K ničemu zásadnímu. Jedná se zde o laboratorní hodnoty a vše funguje na principu, že parobrzdná fólie musí mít minimálně 6krát nižší paropropustnost než pojistná hydroizolace. Je důležité vybilancovat vlastnosti (paropropustnost) parobrzdné fólie a pojistné hydroizolace tak, aby vlhkost, která prostoupí přes parobrzdu, byla přes difuzně otevřenou pojistnou hydroizolaci bezpečně odvětrána. Poměr sd hodnot musí být v poměru 6 : 1. Pokud má parobrzda DELTA-LUXX sd hodnotu 2m, musí pojistná hydroizolace např DELTA-MAXX X sd hodnotu minimálně 0,33m. Sd hodnota pojistné hydroizolace DELTA-MAXX X je ovšem 0,15m, což znamená, že ohledně bezpečné kombinace obou fólií je vše v pořádku. Nic to ovšem nemění na faktu, že parobrzda musí být zrovna tak jako parozábrana zpracována vzduchotěsně.
Pasivní domy jsou navíc „prošpikovány“ vzduchotechnickými systémy, které dýchají i za nás, a proto nevidím v dýchající střeše žádný zásadní technický ani uživatelský přínos.
Liší se výběr pro novostavby a rekonstrukce?
Pokud se rozhodnu pro rekonstrukci z vnější strany, musím v tomto ohledu ve většině případů provést i rekonstrukci původní parotěsné zábrany. Ve většině případů si totiž nikdo není stoprocentně jist, že je zpracována vzduchotěsně. Ignoruji-li tuto skutečnost, může se stát, že rekonstrukci provedu, a přesto střecha nebude správně fungovat. Kondenzát se vlivem konvekce vodní páry bude v zrekonstruované střeše tvořit stejně jako před tím.
Pro účely sanace vedené z vnější strany vše v interiéru včetně obkladu zůstává beze změn. Není třeba se nikam stěhovat. Sanace parozábrany se provede z vnější strany pomocí parobrzdné fólie s proměnou difuzní propustností DELTA-NOVAFLEX, která umožňuje pokládku přes dřevěné krokevní prvky bez přerušení. Vzduchotěsné zpracování pomocí již zmíněných lepicích a těsnicích doplňků je i zde nezbytné. Vše je orientováno na maximální jednoduchost a účinnost provedení. Naším cílem jsou funkční střechy a ne „pouze“ prodaný materiál. Po vzduchotěsném zpracování parobrzdy pokračujeme v kompletaci ostatních vrstev střešního pláště až do finální podoby.
Výkřik: Nenechte se zpanikařit dnešním tepelně izolačním extrémismem. Držte se raději praxí ověřených standardů. Je lépe mít technicky spolehlivě funkční standard, než extrém na základě tepelně technických výpočtů, které ovšem v praxi nemusí fungovat. Někdy totiž méně znamená více. Získané dotace pak mohou způsobit více škody než užitku.
