Článek navazuje na dvě realizace různě pojatých oprav plechových krytin historických střech projektované ateliérem Studio acht, které byly publikovány ve dvou předchozích vydáních časopisu Materiály pro stavbu.
Stavební historie
Budova velvyslanectví České republiky má v Haagu, hlavním městě Nizozemského království, prestižní polohu, téměř naproti královskému paláci (Paleisstraat 4). Je zařazena na seznam nemovitých kulturních památek. Dům byl postaven v 80. letech 19. století v eklektickém neorenesančním stylu jako patricijská luxusní vila. Počátkem 20. století byla doplněna dřevěná přístavba zimní zahrady při jižním dvorním nároží. Československo získalo budovu již před válkou, do r. 1993 v něm bylo obchodní oddělení československého velvyslanectví, pak jeho sídlo. V r. 1997 byly provedeny dílčí stavební úpravy v interiéru a částečně se doizolovalo podkroví. V r. 2008 byla jednoduchá okna opatřena dvojskly, opraveny vnější dveře a dřevěné prvky arkýřové zimní zahrady.
Střecha však na opravu čekala až do r. 2009, kdy ateliér Studio acht začal projektové práce. Realizace proběhla v rámci celkové opravy budovy v letech 2013–2014.
Stav střechy před opravou
KROV
Střecha hlavní budovy je mansardová, výškově členěná do dvou úrovní s cca 1m rozdílem. Krovovou konstrukci tvoří rámové vazby ze šikmých stojin a vodorovných nosníků z fošnových profilů vesměs 75/220 mm, v koutech vyztužené. Tyto rámy vynášejí rastr sekundárních nosníků pobitých bedněním. Kontrolovatelné části krovů byly bez viditelných statických či materiálových závad. Zbylé partie byly zkontrolovány po rozebrání pláště a až na dílčí vady bednění dolních partií u osazení na koruny obvodových zdí opět bez zásadních problémů. Střešní plášť neobsahoval tepelnou izolaci, resp. místně pouze minimální tloušťky (50 mm).
KRYTINA
Horní střešní plochy s malými sklony byly kryty zinkovými plechy v pásech napojovaných na lištách, s nátěrem obsahujícím hliník. Plechy byly dle analýzy provedené na VŠCHT Praha ze zinku s povrchovou úpravou nátěrem s obsahem hliníku. Plech byl za hranicí své životnosti, silně zkorodovaný.
Boční plochy mansardové střechy byly kryty mladšími šablonami z pozinkovaného silně zkorodovaného železného plechu, formátu cca 200 x 200 mm, kladenými na koso. Pozinkovaným plechem obdobně špatného stavu byly kryty také nárožní hrany a lomy horních a bočních střech, zejména oblouková mansardová římsa, prakticky bez profilace, určitě neodpovídající původnímu tvaru – byla naděje, že původní profilovaná římsa zůstala skrytá pod novějším „obalem“ (obr. 6).
U malých bohatě profilovaných mansardových vikýřů s kruhovými okny, evidentně původních, bylo třeba ještě odborně posoudit možnost jejich repasí (obr. 5), jinak bylo třeba veškerou krytinu sejmout a nahradit novou při zachování originálních detailů, resp. provést jejich pečlivou rekonstrukci.
Oprava střechy podle návrhu projektanta
KROV
Mansardová střecha hlavní budovy byla kompletně opravena, rekonstruována. Plechová krytina demontována, fošnové rámy zrevidovány a impregnovány i shora, bednění sanováno, resp. doplněno novými prkny ošetřenými fungicidy. Repasovaly se také široké dřevěné korunní římsy vyplechované jako vaničkové okapní žlaby. Při odstraňování nátěru říms horkovzdušnou pistolí se nepozorovaně vznítil prach uvnitř krabicové římsy a posléze vzplála jedna strana střešní dřevěné konstrukce, tudíž bylo třeba rozšířit její náhradu. (Vzhledem k exponované poloze budovy naproti královskému paláci se sjelo k hašení několik místních hasičských jednotek…)
Potvrdilo se, jak je nutné dohlídání prací v krovu. Pod bedněním byla potřeba doplnit rohože z minerální vlny vložené mezi fošny a zajištěné pletivem pro dosažení parametrů alespoň se blížících normovým požadavkům. Na bednění byla před prováděním nové plechové krytiny položena difuzní fólie lehkého typu s nakašírovanou strukturovanou rohoží z polypropylenových vláken (standard Tyvek Metal).
KRYTINA
Všechny dožilé plechové prvky ze zvětralého zinkového plechu tvořící lištovanou krytinu byly vyměněny. Stejně tak byly vyměněny i plechové šablony mansardových stěnových ploch a lemovací detaily členité mansardové střechy, včetně nadřímsových žlabů (i obvodové oplechování vikýřů). Novým materiálem byl titanzinkový plech dle ČSN EN 988 (standard: Rheinzink), a to jak tabulový, tak svitkový, v tloušťkách 0,7–1,0 mm (obr. 7, 8).
Na boční mansardové plochy byly na koso montovány čtvercové titanzinkové šablony formátů kopírujících původní formáty. Povrch plechů byl zvolen přírodní; od uvažovaného tzv. předzvětralého břidlicově šedého pro šablony projektant po konzultaci s památkáři a investorem ustoupil. Místní památkáři při konzultaci nepožadovali užití šablon z břidlice, při konzultaci dokládali, že na podobných střechách byly skutečně pokládány právě plechové šablony (obr. 9).
Pro oplechování nárožních lišt, vikýřů a střešních oken byl užit titanzinkový plech tl. 1 mm. Původní zinkové bohatě profilované vikýře s kruhovými okny byly demontovány a odvezeny k repasi (1 ks), resp. k výrobě kopie z titanzinku (2 ks) (obr. 10).
Pro technologii pokládky, řešení detailů upevňování, ukončení na okrajích (zesilování, přesahy), řešení drážek, příponek apod. byly dodrženy zásady určené výrobcem, spojování na latích bylo vzhledem k členitosti ploch nahrazeno u nás užívanými spoji na dvojité stojaté drážky s těsnicí páskou (sklony menší než 7°). Dilatace titanzinkového plechu zajistily kluzné příponky. Samozřejmostí bylo užití všech kotevních a spojovacích materiálů v nekorodující úpravě.
Rekonstrukce dle dobových zobrazení se týkala zejména mansardových nároží a lomů střešních rovin, zejména mansardových říms, do té doby s nepůvodním zjednodušeným neforemným oplechováním s potlačenou profilací, určitě neodpovídající původní profilaci. Naděje, že původní profily zůstaly skryty pod těmi vrchními, se nenaplnily (obr. 11).
Pro profilaci římsy využil projektant dobové stavební příručky. Doplněny byly spodní štěrbiny a hřebenové nástavce s tahokovem pro provětrávání podstřeší (obr. 13, 14).
Pod novou titanzinkovou plechovou krytinu byla položena difuzní fólie lehkého typu s nakašírovanou strukturovanou rohoží z polypropylenových vláken (standard Tyvek Metal), tvořící zároveň bezpečnou separaci citlivého titanzinkového materiálu od podkladu. Provětrávání podstřeší zajistily nasávací štěrbiny pod mansardovou římsou a větrací „hřebenáč“ na horní střeše (obr. 14).
Opravená střecha s novou krytinou z titanzinku, tj. materiálu blízkého původnímu, dopadla nad očekávání dobře, a to díky prováděcí firmě Krolan, která řemeslně zvládla všechny nástrahy, jež se v průběhu akce vynořily. Výsledek pochválili jak zástupci uživatele, tak i místní památkáři (obr. 15, 16).
FOTOGALERIE:
Článek vychází z příspěvku autora do sborníku semináře Společnosti pro technologie ochrany památek – STOP, z. s., „Kovy a klempířské prvky v rámci obnovy památek“, konaného 10. dubna 2025.
Související články:
Oprava plechové krytiny letohrádku v Královské zahradě Pražského hradu
Oprava plechové krytiny na kopulích Strakovy akademie
Pavel Jakoubek
Fotografie: Studio acht, Krolan, monumentenzorgdenhaag.nl (obr. 1, 16)
Ing. Pavel Jakoubek ( 1953)*
Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby (1978), poté pracoval jako projektant v SÚRPMO Praha. Od r. 1991 se jako člen Architektonického ateliéru Pavla Kupky podílel na obnovách a rehabilitacích pražských památkových staveb (paláce Lichtenštejnský, Hartigovský, Toskánský, Nostický aj.). Od r. 2007 se ve spolupráci s ateliérem Studio acht věnoval např. opravám Letohrádku královny Anny, fasád Černínského paláce, Národního muzea, Pražského hradu aj. Zkušenosti z projekční a realizační praxe ho vedou k vnímání technologických otázek v širších souvislostech spolu s hledisky památkové ochrany, architektonickými, obecně projekčními i realizátorskými. Věnuje se problematice obnovy a sanace historických podlah, zdiva, omítek, dřevěných stropů i krovů.
Studio acht působí v České republice od roku 1993 pod vedením Václava Hlaváčka a navazuje jako již třetí generace na nizozemský architektonický ateliér založený v Rotterdamu v roce 1973.
Doporučená literatura:
- ČSN 73 3610 Klempířské práce stavební, Praha 1987.
- ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí, Praha 2008.
- ČSN 73 3611 Klempířské práce stavební. Práce související s průčelím, Praha 1960.
- ČSN 73 3612 Klempířské práce stavební – Práce související se zastřešením, Praha 1960.
- Pecold, Jiří: Stavitelský praktik, Praha 1887.
- Kohout, Jaroslav; Tobek, Antonín: Konstruktivní stavitelství, II. díl, Tesařství, 6. vyd., 1. vyd. u Grada, 1996, 2020.
- Titscher, Franz: Stavitelství – tradice c. k. stavebnictví, Grada 2001.
- Švarc, Bohumil; Podzemský, Alois: Stavitelský praktik se zvláštním zřetelem k vadám v praxi se vyskytujícím a k hospodárnému využití staviv. Díl II a III (část konstruktivní), Praha 1947–1952, hesla Krytiny, Plechování staveb, Trouby odpadní, Žlaby střešní.
- Fiala, Jiří; Káně, Luboš; Langner, Jiří; Maršík, Martin; Vrňata, Jiří: Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí, Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, 2020.
- Stumpa, Bohumil; Šefců, Ondřej; Langner, Jiří: 10 osvědčených stavebních detailů – klempířství a pokrývačství, Grada, 2012.
