Z dříve opomíjené varianty se plechové krytiny v posledních letech staly jedním z nejpoužívanějších materiálů pro zastřešení staveb komerčního i soukromého charakteru. Současné technologické postupy pak možnosti jejich využití významně rozšiřují a zažité představy o plechových krytinách dnes již neplatí. Přinášíme proto třídílný seriál, kde se na jejich současné možnosti podrobně podíváme.
Zásadním atributem plechové střešní krytiny je její nízká hmotnost, která dále ovlivňuje její vlastnosti i možnosti použití. Pro srovnání: metr čtvereční těžké taškové střechy váží průměrně 40–50 kg, zatímco plechová krytina má na stejné ploše hmotnost jen 2,5–5 kg v závislosti na použitém materiálu. I přesto ale disponuje odolností vůči klimatickým vlivům i mechanickému namáhání.
Nízká hmotnost plechové krytiny může ovlivnit už vlastní návrh střešní konstrukce. Pro dosažení patřičné únosnosti může v některých případech stačit subtilnější krov. U novostaveb tak lze v některých případech snížit náklady na nosnou konstrukci střechy. V rámci rekonstrukcí starších domů zase nemusí být nutné kompletně předělávat krov. Pokud je ten současný stále v dobrém stavu, ale pro těžké střešní krytiny by už neměl dostatečnou únosnost, je možné instalovat novou plechovou krytinu bez nutnosti kompletní výměny stávajících nosných konstrukcí. Nová střecha pak při odpovídající realizaci dokáže sloužit bez problémů desítky let.
Plechová krytina se obvykle vyrábí z materiálu nepřesahující tloušťkou 1 mm, proto je například oproti klasickým taškám méně náročná na prostor, což přispívá ke snížení nákladů na dopravu, skladování i manipulaci. O to důležitější je ovšem kvalita použitých materiálů.
I přes její často značné rozměry není nutné při realizaci používat těžkou techniku. S ohledem na členitost střešní plochy se tím vlastní pokládka urychluje. S tím souvisí často menší náročnost na práci, a tedy i náklady s ní spojené. Realizace může být podle složitosti střechy hotová klidně i do týdne od dopravení materiálu na stavbu.
Podle rozměrů krytiny obvykle bývá v ploše poměrně malé množství spojů, čímž se snižuje riziko případného zatékání. krytinu proto lze instalovat i na střechy s velmi nízkým sklonem. Vzhledem k pevnosti zdrojových materiálů ji lze použít do míst, kde je nutné počítat s velkým zatížením větrem a sněhem. Na údržbu jsou přitom kladeny jen minimální nároky.
Materiály plechových krytin
Vlastnosti a odolnost plechové krytiny je dána v prvé řadě použitým materiálem. Jejím jádrem je plech nejčastěji z oceli nebo slitiny hliníku. Ocelové krytiny jsou opatřeny vrstvou zinku a pasivační vrstvou, která jej chrání před korozí a dalšími chemickými reakcemi. U obou materiálů se na vnější povrch poté nanese primer, který rovněž snižuje riziko chemické reakce a zvyšuje přilnavost následných vrstev. Na něj se z vrchní strany aplikuje konečná povrchová úprava, na té spodní obvykle plní funkci ochranného laku primer. Konkrétní složení jednotlivých vrstev se samozřejmě u různých výrobců může lišit, což významně ovlivní vlastnosti krytiny. Ocel i hliník jako takové pak mají rovněž své odlišnosti a je otázkou preferencí investora, kterému dá přednost.
● Ocel – dosahuje vysoké pevnosti a odolnosti vůči mechanickému namáhání. Je ale náchylnější vůči korozi, proto musí být její povrch dostatečně ochráněn. Pro zajištění patřičné odolnosti musí být krytina opatřena dostatečnou vrstvou zinku a dalšími úpravami. Oproti hliníku má o něco vyšší hmotnost.
● Hliník – ve srovnání s ocelí se jedná o měkčí materiál, zároveň je ale výrazně odolnější vůči korozi a jinému chemickému působení. Díky tomu obecně dosahuje delší životnosti, ovšem je třeba počítat s o něco vyššími pořizovacími náklady. Pro výrobu střešních krytin se obvykle nepoužívá čistý hliník, ale jeho slitiny.
Povrchové úpravy
Plechové krytiny bývají opatřeny širokou škálou povrchových úprav, které jejich vlastnosti a barevné provedení dále významně ovlivňují. lze se setkat s hladkým i mírně strukturovaným povrchem. Používají se například povrchové úpravy na bázi polyuretanu, které zajišťují vysokou odolnost proti chemickému působení a umožňují použití krytiny do velmi náročného prostředí se zvýšenou korozivitou, jako jsou například oblasti s častým výskytem smogu. Setkat se lze i s povrchy na bázi polyesteru. Uplatní se v exteriérech i interiérech, kde je vyžadována standardní chemická odolnost a obvykle poskytují optimální poměr kvality a ceny. Vzhledem ke stále většímu důrazu na minimalizaci dopadů současných staveb na životní prostředí jsou pak k dispozici i ekologické povrchy bez běžně používaných chemikálií na ropné bázi.
Rozměrové možnosti plechové krytiny
Dobrá adaptabilita a tvárnost vstupní suroviny ve spojení s nízkou hmotností umožňuje vytvářet plechové střešní krytiny v široké škále rozměrů a tvarů. Na trhu jsou tak dnes dostupné jak zcela hladké krytiny, tak i varianty věrně imitující klasické střešní tašky nebo šindele. Vstupní materiál je na výrobní lince vyválcován a vylisován do požadovaného tvaru a upraven na konkrétní rozměr. V základu lze s ohledem na rozměry plechové krytiny rozdělit na maloformátové, velkoformátové a falcované.
● Maloformátové krytiny – jsou ideální zejména na členité střešní plochy. Jednotlivé panely se vyrábí o šířce přibližně 1 m a v délce čítající maximálně dvě řady prolisů. Střecha se pak pokládá ze stále stejného panelu, který se na místě v případě potřeby patřičně tvarově upraví. Lze je dále rozdělit na dvoumodulové krytiny čítající svou délkou dvě řady prolisů, jednomodulové krytiny s jednou řadou prolisů a kusové krytiny.
● Velkoformátové krytiny – představují vhodné řešení hlavně na jednoduché střechy. Jedná se o pásy materiálu o šířce kolem 1 m, délka může být až 6 m. Krytina se vyrábí na míru konkrétní střechy, čímž se minimalizuje množství vzniklého odpadu. V ideálním případě obsáhne celou délku spádnice. Díky jejich rozměrům bývá vlastní pokládka výrazně urychlena. V hotovém stavu vytvářejí jednolitou plochu s minimálním napojováním jednotlivých plechů.
● Falcované (drážkované) krytiny – jedná se o pásy plechu, které se přímo na stavbě tvarují a pomocí speciálních nástrojů falcují do sebe. V ploše tak vytváří charakteristickou stojatou nebo ležatou drážku. Alternativou jsou krytiny napodobující vzhled falcovaného plechu se stojatou nebo ležatou drážkou. Odlišují se ale způsobem instalace.
Ověřování vlastností u plechových krytin
U plechových krytin se i přes subtilnost materiálu očekává životnost čítající několik desítek let. Pro spolehlivého výrobce by proto mělo být jeho vlastní odpovědností, zda dokáže parametry svých krytin dlouhodobě garantovat. Ověřuje se obvykle kvalita již použitých vstupních materiálů. V laboratoři se testuje, zda plech splňuje deklarované parametry, jako je tloušťka materiálu, síla ochranných vrstev a jejich jakost při tvarování.
U ocelového plechu se tloušťkoměrem prověřují deklarované parametry metalických i lakoplastových vrstev. Používá se i spektrometr pro zkoumání barevnosti a výkonný mikroskop, jímž se zjišťují možné defekty, které by mohly vznikat při tvarování plechu do konkrétní krytiny. To se provádí už se všemi ochrannými vrstvami, a pokud by neměly patřičnou kvalitu, mohlo by při něm dojít k jejich porušení.
Také se ověřuje životnost krytiny v kondenzační komoře, do níž se umístí vzorky s cílenými vadami a případně i zcela bez defektů. Program následně řídí cirkulaci vody a vodní páry, které svým působením zatěžují povrchové vrstvy a urychlují procesy, jejichž důsledkem dojde k poškození. Tak lze ověřit životnost v reálném prostředí. Podobně funguje i UV komora, kde se simuluje zátěž UV zářením. Testy se provádějí například při zavádění nové výrobní linky či krytiny a dělají se i kontrolní měření u těch stávajících.
V příštím dílu seriálu se blíže zaměříme na kvalitu materiálů, z nichž se střešní krytiny vyrábějí a jak dále jejich vlastnosti ovlivňují.
Petr Tureček
Ing. Petr Tureček
Absolvoval stavební fakultu VUT v Brně,
obor Pozemní stavby, následně obor Ekonomika a řízení stavebnictví.
Ve společnosti SATJAM působí od roku 2004, nejprve jako montážní technolog, v současnosti na pozici produktový manažer.
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 1/2024
