Celou problematiku spolehlivě funkční a zároveň energeticky úsporné střechy je nutné správně pochopit. Povrchní přístup vede k výběru výrobků nejnižší ceny, které většinou nedisponují správnými technickými parametry a pak nemusí plnit to, co se od nich očekává. O tom, jak se správně orientovat, s námi hovořil Karel Bulín ze společnosti Dörken.
Při výběru je proto rozhodující vědět, kdo střešní fólii vyrobil, jakou má s výrobou zkušenost, dobře prostudovat technické parametry a poskytované záruky. Velmi dobrým vodítkem pro představu o jakosti fólie je atest ETA. Jedná se o nepovinnou, avšak legitimní zkoušku prováděnou nezávislým zkušebním institutem. Pokud je fólie takto označena, dává svému zákazníkovi zřetelně najevo, že splňuje mnohem více, než musí.
Výrobková norma, která je pro všechny výrobce povinná, na rozdíl od zkoušky ETA neodpovídá reálnému prostředí, ve kterém se střešní fólie během realizace a po konečném zabudování do konstrukce nacházejí. Evropská norma není proto žádnou zárukou skutečné jakosti fólie.
Jaké typy střešních fólií ve střeše najdeme a jakou mají funkci?
Ve střeše najdeme různé typy střešních fólií, které můžeme rozdělit do tří základních skupin. První skupinou jsou fólie pod skládané krytiny betonové nebo pálené se standardním sklonem.
Druhou skupinou jsou fólie pro střechy se skládanou krytinou betonovou nebo pálenou hluboko pod bezpečným sklonem (8–12°) daného typu krytiny, který vždy určuje její výrobce. V takových případech se fólie pokládá vždy na dřevěné bednění a musí být homogenně spojena ve všech přesazích a napojení. Homogenní spoj se provádí horkovzdušným svářením nebo chemicky k tomu určeným lepidlem za studena.
Třetí skupinou jsou pojistné hydroizolace pod plechové krytiny. Takové fólie musí být dostatečně teplotně odolné, aby nepodléhaly termooxidaci. Pod plechovými krytinami jsou teploty vyšší než pod skládanými krytinami betonovými nebo pálenými zhruba o 20–30 °C, což u nedostatečně teplotně stabilizovaných fólií může vést k jejich destrukci.
Které parametry by měl stavebník při výběru pojistné hydroizolace sledovat?
Mezi důležité parametry patří paropropustnost (difúzní otevřenost), a to hlavně u dvouplášťové střechy s tepelným izolantem doplněným až k fólii nebo bednění, na kterém je fólie položena. Dalším důležitým parametrem je gramáž, tj. hmotnost fólie uváděná v gramech na metr čtvereční, a také pevnost, která brání poškození fólie předtím, než bude střecha dokončena.
Velmi praktickým vodítkem je v úvodu zmíněné označení ETA. To dokládá, že fólie je odolná proti všem na a ve střeše se vyskytujícím stresovým faktorům: UV záření, proudění vzduchu, teplota, vlhkost, mechanická odolnost.
Hraje při výběru fólie roli i materiál, který je použit na zateplení střechy?
Zde je třeba se vyvarovat především stříkaných pěn, které ovlivňují původní technické vlastnosti střešních fólií. Se všemi ostatními běžně používanými tepelněizolačními materiály jsou střešní fólie bez potíží snášenlivé.
Jak se do této problematiky promítá typ střešní krytiny?
U plechových krytin jsou pojistné hydroizolace mnohem více zatíženy vysokou teplotou. Proto je třeba volit výrobky dostatečně teplotně stabilizované (teplotní odolnost 120 až 150 °C). To platí obzvláště, pokud je plechová krytina v přímém kontaktu se střešní fólií, například pro falcované plechové krytiny nebo plechové šablony kotvené přes fólii přímo do bednění.
Když už správně vybereme, která jsou další rizika poruch a špatné funkčnosti střešního souvrství?
U zateplených střech se jedná především o vzduchotěsné provedení parotěsné zábrany, která zásadně ovlivňuje správnou funkčnost tepelných izolantů a zabudovaných dřevěných konstrukčních prvků krovu.
Obecně si je třeba dát pozor na těsné zpracování detailů, například napojení na rámy střešních oken, komínová tělesa, přilehlé stavební konstrukce a konstrukční prostupy, a to jak u střešních fólií, tak parozábran.
U střešních fólií je důležitá těsnost proti vodě ve všech skupenstvích, u parotěsných zábran pak vzduchotěsné zpracování brání nebezpečnému stavebněfyzikálnímu jevu, který se nazývá „konvekce vodní páry“. Následkem konvekce vzniká kondenzát, který degraduje vlastnosti tepelných izolantů a ohrožuje zabudované dřevěné prvky krovu výskytem dřevokazných hub. Proto je výběr řemeslně vyspělé realizační firmy naprosto zásadní.
Text a foto: Dörken
