Téměř 15 % obyvatel Evropské unie trápí protékající střecha. České domácnosti jsou na tom v tomto směru výrazně lépe, problémy s děravou střechou připouští necelých 7 % domácností. To je jedno z nejnižších čísel v celé Evropské unii. Podobně české domácnosti netrpí ani tím, že by doma nebyly schopny udržovat adekvátní teplotu, vyplývá z dat Eurostatu. Přesto však počet domácností v energetické chudobě roste, je tak nutné pokračovat ve snižování energetické náročnosti bytů a domů. K dalšímu vylepšování českého bytového fondu nyní přispívají dotační programy zaměřené na úspory energií.
Podle dat Eurostatu má 14,8 % domácností v Evropské unii problémy s protékající střechou. Nejhůře jsou na tom přitom země jižní Evropy, na Kypru podobné potíže připouští plných 39 % domácností, v dalších zemích, jako jsou Portugalsko, Španělsko, Maďarsko či Itálie má problém každá pátá domácnost. Naopak Česká republika v tomto směru patří mezi premianty Evropské unie, podobné obtíže se týkají 6,8 % rodin. Lépe jsou na tom jen Malta, Polsko, Slovensko a s nejnižší hodnotou 4,5 % Finsko.
„Kvalitní střecha nad hlavou je základem každého zdravého bydlení. Půdní prostory navíc mohou být vhodným řešením při nedostatku místa. Moderní technologie a materiály umožňují zajistit na půdě dostatečnou světelnost i příliv čerstvého vzduchu a ideální teplotu. Právě rekonstrukce střech a na ní navazující přestavba půdního prostoru k bydlení jsou také jedním z nejčastějších způsobů využití dotačních programů,“ říká public affairs manažer výrobce střešních oken VELUX Ondřej Boreš.
České domácnosti přitom nečelí ani problémům s tím, že by nedokázaly udržet adekvátní teplotu ve svém bytě či domě. Zatímco v celé Evropské unii si více jak 9 % domácností stěžuje na neadekvátní teplotu uvnitř domu či bytu, v České republice je to jen 2,9 % domácností (o rok dříve to bylo 2,2 %). „Největší problémy s udržením adekvátní teploty mají v jižní Evropě, kde řeší spíše ochranu před letními vedry. Naopak v severských zemích si s ochranou před zimou umějí poradit jednodušeji. Iv porovnání s okolními zeměmi je ale vidět, že nevhodná teplota české domácností příliš netrápí,“ vysvětluje Ondřej Boreš.
Kolik domácností není schopno doma zajistit adekvátní teplotu (vybrané země EU, v %, zdroj: Eurostat)?
Přestože v porovnání s Evropu vycházejí v tomto směru české byty a domy poměrně dobře, je stále co zlepšovat. „Celkově patří český bytový fond k nejstarším v Evropě, průměrné stáří bytů a domů přesahuje 40 let. A v posledních letech nedochází k zásadnímu zlepšení, protože nová bytová výstavba stagnuje, počet stavebních povolení je letos zhruba o desetinu nižší než loni,“ dodává Ondřej Boreš.
Navíc neustále roste počet lidí v energetické chudobě. Např. aktuální studie Active Citizens Fund odhaduje, že v energetické chudobě je nyní v České republice až 900 tisíc lidí, toto číslo navíc dále poroste. „Rozhodně tedy nelze tvrdit, že problém s energiemi české domácnosti nemají. To, že situace na první pohled vypadá ve srovnáním s EU dobře, by nás neměla uchlácholit. Je proto nutné český bytový fond dále modernizovat tak, aby byl méně energeticky náročný než doposud,“ dodal Ondřej Boreš s tím, že relativně dobrý výsledek ve srovnání s Evropskou unií je dán spíše mírnějším podnebím v České republice než výrazně lepší finanční situací českých domácností.
Oslabený a stagnující rezidenční trh tak letos drží hlavně rekonstrukce, právě energetické úspory jsou přitom jedním z hlavních důvodů rekonstrukcí. Podpořit modernizace starších budov navíc může od letošního podzimu dotační program Oprav dům po babičce. V tomto programu chce stát na rekonstrukce starých budov nabízet dotaci až milion korun na komplexní zateplení, stát chce takto rozdělit mezi žadatele celkem až 40 miliard Kč. Cílem programu je snížit energetickou náročnost starších budov pomocí zateplení, nových oken nebo třeba instalací solárních panelů či tepelných čerpadel.
Domácnosti přitom nový program pečlivě sledují, 10 % odpovídajících připouští, že se chystá využít některý ze stávajících dotačních programů. A dalších 33 % říká, že možnosti sledují a rádi podobný program využijí v budoucnosti. Plných 54 % respondentů je naopak přesvědčeno, že žádnou podobnou možnost v budoucnu nebude chtít využít.
Do rekonstrukcí vedoucích ke snížení spotřeby energií se přitom mohou pustit i nízkopříjmové domácnosti. Dlouhodobý dotační program Nová zelená úsporám je totiž od počátku roku rozšířen o variantu Light, která umožňuje žádat o dotace na rekonstrukci i seniorům, příjemcům invalidního důchodu nebo nízkopříjmovým domácnostem, které pobírají příspěvek na bydlení.
