Na základě evropské směrnice o energetické náročnosti budov by měly být všechny nové budovy do roku 2020 stavěny jako ojekty „s téměř nulovou spotřebou energie“. Budovy pro veřejnou správu musí tento požadavek splnit do roku 2018. Dále jsou v tomto dokumentu požadavky na energetickou náročnost blíže specifikovány jako nákladově optimální, neboli takové, aby v průběhu celého životního cyklu součet nákladů na investici, údržbu a provoz byl co nejnižší.
Tyto požadavky se snaží interpretovat výrobci zateplovacích systémů a doporučovat optimální tloušťku izolace, která by měla být větší, než se v současné praxi standardně prosazuje. Na tloušťku zateplení lze pohlížet jako na dlouhodobou investici s okamžitým efektem, což platí jak v případě plateb měsíčních záloh, tak i ročního vyúčtování plateb za energie. Optimální zateplení se ukazuje být někde kolem normou doporučených hodnot pro pasivní domy.
S novými požadavky se však musí počítat u všech stavebních výrobků. Často se v praxi setkáváme se stavbami, kde se zatepluje dle výše uvedených požadavků, ale otvorové výplně jsou osazeny dvojsklem s hodnotami součinitele prostupu tepla nedosahujícími ani doporučených normových hodnot. Tyto konstrukce pak mohou vykazovat vady spojené například s kondenzací vzdušné vlhkosti a negativně ovlivňovat interiérové klima a celkové fungování stavby.
Konkrétněji toto téma spojíme s fungováním střešního okna v nízkoenergetické budově. Dříve bylo zvykem osazovat pod všechny otvorové výplně otopné těleso (radiátor). Ten pomáhal zvyšovat povrchovou teplotu otvorových výplní a zajišťoval ideální proudění vzduchu okolo okna. Díky tomu se výrazně eliminoval negativní jev kondenzace vzdušné vlhkosti na skle spojený s nízkými povrchovými teplotami. V dnešní době se však vytápění řeší velmi často bez použití radiátorů, například pomocí podlahového vytápění. Ale i v případě, že je radiátor použit, je jeho účinek na snížení kondenzace vlhkosti na skle minimální. Důvodem je minimální energie, kterou musí radiátor interiéru předat.
Jediné řešení je tedy použít vysoce kvalitní střešní okno, které má velmi dobrý součinitel prostupu tepla celým oknem – jak zasklením, tak i rámem. Tato okna mají nesrovnatelně vyšší povrchové teploty a kondenzace vodních par na jejich povrchu nastává až při mnohem nepříznivějších tepelně-vlhkostních podmínkách.
Firma Roto střešní okna, s. r. o., uvedla nyní na trh nový typ střešního okna RotoQ, které již v základní verzi dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 1,1 W/m2K s Ug = 1,0 W/m2K. Při použití trojskla pak tato okna dosahují hodnoty součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 0,78 W/m2K s Ug = 0,5 W/m2K. Tím RotoQ splňuje normou doporučený parametr pro pasivní domy. Jedná se tedy o ideální okno nejen do domů nízkoenergetických, ale i domů navrhovaných dle normou doporučovaných hodnot. Porovnáním hodnot zasklení a celého okna zjistíme, že okno RotoQ vykazuje vynikající hodnotu součinitele prostupu tepla rámem a minimalizuje lokální tepelné mosty. S tím souvisejí relativně vysoké povrchové teploty a rapidní snížení rizika kondenzace interiérové vlhkosti. Těchto hodnot je dosaženo hlavně díky konstrukci rámu, zateplovacímu bloku a kvalitním distančním rámečkům. Robustní rám křídla je maximálně zapuštěn do rámu okna. Díky tomu a dvěma řadám těsnění se snižuje prostup tepla funkční spárou. Zateplovací blok, tedy pás tepelné izolace po celém obvodu rámu, eliminuje promrzání střešního okna z boku. Kvalitní kombinovaný distanční rámeček nerez/plast zajišťuje vynikající hodnotu lineárního činitele prostupu tepla Ψ.
Vynikající tepelnětechnické vlastnosti však nejsou jedinou výhodou střešních oken RotoQ. Další velkou přednostní je snadná a rychlá montáž s pomocí „klik“ systému, tedy bez nutnosti použití vrutů. Na vnější straně okna není jediný vrut, kolem kterého by při jeho nedotažení mohlo zatékat. Pruh parotěsné fólie je přilepen z výroby na každém okně, což minimalizuje netěsnosti při napojování fólie na konstrukci rámu okna. Montážní úhelníky, zateplovací blok i parotěsné napojení je již z výroby připraveno na okně a díky tomu je montáž rychlejší a zároveň bezpečnější.
Každé okno je v podstatě tepelným mostem a pokud se snažíme eliminovat tepelné mosty v konstrukci, pak bychom měli navrhovat okna s odpovífajícími tepelnými parametry, protože tyto konstrukce nakonec rozhodují o spokojenosti koncového uživatele se stavbou. Rozhodně se nevyplatí na nich šetřit. Je nesmyslné navrhovat budovy se skladbou střechy a fasády s tepelnými parametry na úrovni pasivních domů a následně do těchto budov osazovat okna s neodpovídajícími tepelnými vlastnostmi. Přestože celková spotřeba tepla této budovy může být velmi dobrá, nebude s ní koncový uživatel spokojen.
Co je RotoQ
RotoQ je zcela nový typ střešního okna od firmy Roto.
Klik systém
Chytrý klik systém bez vnějších vrutů potvrdí každý správný krok montáže zvukovým doprovodem „klik“. Montážník tedy jednoduše pozná, že je skutečně vše na správném místě. Další novinkou pro usnadnění montáže je nastavitelný pant, který umožňuje dodatečné seřízení křídla.
Zajímavá energetická účinnost
RotoQ dosahuje vynikajících tepelnětechnických parametrů. Ve variantě s dvojsklem dosahuje hodnot Uw = 1,1 W/m2K u Ug = 1,0 W/m2K. Ve variantě v trojskle pak vykazuje ještě lepší hodnoty: Uw = 0,78 W/m2K u Ug = 0,5 W/m2K. Vybraná zasklení jsou navíc vybavena speciální povrchovou vrstvou Anti-Tau, která omezuje tvorbu kondenzátu na vnější straně zasklení.
Kvalitní materiál a moderní design
Kvalitní výběrové dřevo, kování od světově uznávaného výrobce, moderní design a ergonomické madlo – tím vším se okna RotoQ vyznačují. Nechybí praktická mycí poloha pro pohodlné a bezpečné umytí skla. Pro nesnadno přístupné podkrovní prostory existuje varianta oken s elektrickým ovládáním..
RotoQ mělo premiéru na veletrhu Střechy Praha 2015, kde ho odborná porota zvolila jako nejlepší exponát veletrhu a udělila mu prestižní ocenění Zlatou tašku. Kompletní informace naleznete na www.roto-frank.cz nebo www.roto-q.cz.
podle podkladů firmy Roto střešní okna, s. r. o.
