Aktualizovaná ČSN 73 0810, která zpřesňuje a doplňuje další kmenové požární normy řady 73 08.., platí již od dubna 2009, respektive její změna Z1 od května 2012. Zejména v oblasti zateplovacích systémů ETICS došlo oproti předchozímu stavu k řadě změn a zpřesnění. Především s ohledem na zvyšující se tloušťky izolantů se jako standardní řešení (podobně jako v Německu a Rakousku) u budov pro bydlení zavádí vzájemná kombinace izolantů, tj. pěnového polystyrenu a minerální izolace.
Nejasnosti s výkladem v různých částech ČR
Kmenová ČSN 73 0810 je tradiční normou s poměrně komplikovaným textem a minimem názorných obrázků. Z tohoto důvodu bohužel často dochází k rozdílným výkladům jednotlivých odstavců nejen mezi projektanty, ale také mezi jednotlivými pracovišti požární prevence. Je tak poměrně běžné, že jiný výklad pro shodnou záležitost má pracoviště na východě a jiný na západě ČR. Projektant je pak v pasti a jediné co mu zbývá je zajít za „svým“ pracovníkem požární prevence a přímo u něj získat jeho osobní názor na to či ono ustanovení požární normy a dohodnuté řešení pak do projektu nakreslit.
Jako příklad můžeme vybrat třeba odstavec 3.1.3.1, kde v poznámce norma specifikuje, jak si má projektant počínat v oblasti založení zateplovacího systému, konkrétně:
„U objektů s požární výškou h přes 12,0 m nemá být nad terénem zateplení třídou reakcí na oheň B a naopak do výšky alespoň 1,0 m nad terénem je zateplovací část z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2; tato úprava se netýká nezateplených stěn pod terénem a nejsou-li z výrobků třídy reakce na oheň A nebo A2 mohou být nad terénem do výšky ≤ 0,3 m; nad touto částí přes 0,3 m je také ve výšce 1,0 m zateplení z výrobků třída reakce na oheň A1 nebo A2.“
Tento text není zcela jednoduché pochopit, a tak se zástupci Sdružení EPS ČR, Cechu pro zateplování budov (CZB) a PAVUS, a. s., rozhodli vypracovat pro oblast zateplování stěn názornou metodickou publikaci, kde by byly uvedeny pokud možno jednoduchým a přehledným způsobem nejzákladnější případy budov a detailů, se kterými se v projektech a následně na stavbách jak projektanti, tak požární specialisté denně setkávají.
Publikace byla také posouzena přímo zpracovatelem ČSN 73 0810/Z1 a v rámci odborného posudku bylo konstatováno, že veškerá vyobrazení publikace jsou v souladu s ustanoveními předmětné normy. Práce byly dokončeny v únoru 2013 a publikace byla předána odborné veřejnosti, tj. především projektantům a specialistům v oblasti požární ochrany. Po roce působení v kaž-dodenní praxi můžeme konstatovat, že toto je cesta, jak splnit náročné protipožární požadavky a zároveň se nezdržovat zmatečnými diskusemi nad nejasnými články normy.
Publikace je členěna do dvou částí. První část obsahuje schémata bytových domů (boční pohledy na jejich fasádu) dle základních skupin, druhá část pak vybrané detaily. Obě skupiny pak dle požadavků ČSN 73 0810 včetně změny Z1.
Publikaci je možné bezplatně stáhnout na adrese http://www.epscr.cz/obj/832/Zasady_reseni_zateplovani_brozura_.pdf.
Požární předpisy pro zateplení v ČR přísnější než v Německu
Málokdo si dnes uvědomuje, že současné požární předpisy pro zateplování jsou v ČR v mnoha ohledech přísnější než například v Německu nebo Rakousku. Je to dobře i špatně zároveň, protože je jistě dobré si stanovit vysokou bezpečnost, ale na druhé straně si všechno musíme zaplatit a v Německu i Rakousku jistě dobře vědí, proč si své předpisy takto nastavili.
Nastavení požadavků není vůbec jednoduchá záležitost, nejedná se totiž jen o požární vlastnosti izolantů a systémů, ale komplexní hodnocení problematiky s ohledem na řadu vlastností jako mechanická stabilita, tepelná technika, akustika, požární bezpečnost, technologie, vliv na životní prostředí a další.
Experti musí při nastavování požárních norem vycházet jak ze znalostí skutečných požárů, tak z dlouholetých zkušeností nejen na území ČR, a tyto znalosti pak zohlednit v požárních předpisech.
Vypovídací hodnota zkoušek
V současnosti se pro hodnocení zateplovacích systémů používají středněrozměrové zkoušky, V ČR dle ISO 13 785-1 s výkonem hořáku 100 kW. Tento výkon dokáže velmi dobře prověřit zateplovací systém při požáru. Z takto provedených zkoušek také vyplývá, že požární dělení nad okny šíře 200 mm (používané v Německu a Rakousku) je z požárního hlediska ekvivalentní k českému dělení šíře 500 mm i klasickému požárnímu pásu šíře 900 mm.
Některé firmy se opakovaně snaží tyto zkoušky zpochybnit s tím, že je třeba zkoušet pomocí velkorozměrových zkoušek s extrémním výkonem hořáku, např. 30x vyšším, tj. 3 MW. Takový extrémní výkon by však zcela zpochybnil dosavadní požární pásy šíře 900 mm a tím i celý systém norem požární bezpečnosti.
V ČR byla provedena prozatím jediná zkouška tohoto typu. Typickým znakem extrémního požáru s výkonem 3 MW z jediného okna je plamen výšky 3–5 m. Takový plamen zasahuje přímo do oken dalšího podlaží, tj. bez problémů překonává současný požární pás šíře 900 mm.
Pokud bychom takový požár považovali za běžný a chtěli bychom šíření požáru z okna do okna zabránit, není to vůbec otázka bezpečnosti ETICS, ale hlavně otvorových výplní. Nevyhnutně by to znamenalo na celém bytovém domě použití nehořlavých a nerozbitných oken.
Tuto skutečnost však většina předváděných zkoušek nezohledňuje. Použití nehořlavých a nerozbitných oken sice teoreticky možné je, ale je jasné, že náklady na stavbu tím výrazně naskočí. Žádný ze států Evropské unie takový razantní krok pro zvýšení požární bezpečnosti bytových staveb nepožaduje.
„Marketingové“ požární zkoušky
V posledních letech se pravidelně po celé Evropě vyskytují tzv. „nezávislé“ zkoušky zateplovacích systémů, kdy zadavatelem a sponzorem bývá firma, která má velký zájem zviditelnit svůj materiál a činí tak na úkor materiálu jiného, konkurenčního. Tyto zkoušky se vyznačují např. tím, že nikdy nejsou k přípravě a zejména k montáži vzorků pozvány nezávislé organizace (např. Cech pro zateplování budov, nezávislí experti nebo jiné společnosti zastupující zkoušené a porovnávané materiály). Obvykle se vzorky dovezou již jako hotové nebo se montují na místě pracovníky zadavatelské firmy. Pak stačí například nepřekrýt výztužnou síť, ale položit konce do tmelu těsně vedle sebe a tento detail jen zakrýt omítkou. Vzorek pak vypadá zvenčí jako na stavbě, ve skutečnosti by detail nevydržel ani zatížení povětrností, natož pak požární.
Následně se pozvou na finální show specialisté z celého okolí, novináři a televizní štáby a ti sledují, filmují a fotí jen zinscenované divadlo. Takové fotografie zmanipulovaných zkoušek pak kolují mezi veřejností a často je vidíme i na specializovaných požárních konferencích. Nezřídka jsou k podobným akcím přizvány také univerzity. Jejich pracovníci však nemají možnost do montáže rozhodujících zmanipulovaných detailů zasáhnout.
Do této kategorie testů můžeme zařadit například nedávnou požární zkoušku (obr. 8, 9), kdy byly perlinky evidentně úmyslně nepřevázány a zateplovací systém upadl ještě dříve, než byla dosažena teplota pouhých 100 °C.
Je třeba srovnávat srovnatelné a zkoušky správně interpretovat. Dalo by se pochopit, že pokus popsaný v předchozím odstavci měl za cíl předvést, jak se projeví ošizené řemeslné zpracování a absence správných systémových prvků. V tom případě jej ale nelze stavět do kontrastu se vzorně zpracovaným vzorkem systému s jiným materiálem. Korektní by bylo navzájem srovnávat dokonalé vzorky různých zateplovacích systémů, ale to není tak efektní show pro publikum.
Závěr
Současné předpisy v oblasti zateplování budov dle ČSN 73 0810/Z1 zajišťují vysokou úroveň požární bezpečnosti staveb. Tato je v mnoha ohledech nastavena na vyšší úroveň než ve vyspělém Německu či Rakousku. Při úvahách o dalším zpřísnění musí být brána v úvahu i ekonomická stránka věci; nelze jen zaslepeně požadovat maximální požární bezpečnost za každou cenu.
V současnosti používané materiály a systémy jsou na vysoké úrovni i s ohledem na požární bezpečnost. Klíčovým faktorem je kvalifikace prováděcích firem, které musí znát technologii, používat materiály podle stanovených postupů a dbát na pečlivé řemeslné zpracování. V tomto směru je důležitá odborná spolupráce výrobců, neziskových organizací a firem specializovaných na požární bezpečnost. Že výstupy takovéto spolupráce mohou být hodnotné, dokazuje i zmiňovaná publikace Zásady řešení zateplení dle ČSN 73 0810/Z1.
PAVEL RYDLO
foto autor
Ing. Pavel Rydlo (*1967)
je vedoucím pracovní skupiny Požární bezpečnost při Sdružení EPS ČR. Pracuje jako manažer technické podpory společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s., divize Isover. Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, je autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby, od roku 1996 se aktivně zabývá vývojem a aplikacemi tepelných izolací pro stavebnictví.
