S moderními systémovými možnostmi dřevěných konstrukcí lze rychle a úsporně realizovat inteligentní konstrukce, které po architektonické, stavebněfyzikální a technické stránce splňují ty nejvyšší požadavky. K tomu se přidává – ve srovnání s masivními konstrukcemi – výrazně kratší doba výstavby, ovlivněna absencí dlouhých prostojů při vyschnutí stavby. Kromě těchto nepřehlédnutelných a nezpochybnitelných pozitiv musíme vědět i o problémech, k nimž vedou nedostatky v plánování a provádění i neznalost důležitých stavebně-konstrukčních souvislostí dřevostaveb.
Navrhovatelé i realizační firmy by proto vždy měli znát odpovědi na otázky „Co je důležité při navrhování konstrukcí na bázi dřeva?“ nebo „Čemu je třeba věnovat zvláštní pozornost?“. Chci zde představit nejdůležitější podrobnosti napojení konstrukcí a vysvětlit, čemu mají projektanti, architekti a montážní firmy věnovat zvláštní pozornost při projektování a montáži konstrukcí na bázi dřeva.
Začneme v oblasti soklu, který umožňuje přechod od masivní k dřevěné konstrukci. Tato oblast je obzvláště citlivá, neboť zde musí být respektovány a odborně řešeny různé problémy. Zaprvé se zde řeší napojení konstrukce na bázi dřeva na základovou desku, která má vždy tolerance tloušťky a není nikdy úplně rovná. Za druhé je třeba zohlednit celoplošný přenos zatížení z obvodové konstrukce stěny do základové desky.
Pro ilustraci relevantních úloh a jejich řešení zde příkladně slouží základní konstrukce. Dle stavební normy a požadavků na obvodový plášť budovy však existuje velký počet konstrukčních možností pro vnější stěnu, jejichž uvedení by ale překročilo tento rámec. Detailní popis dalších variant najdete v podrobném Katalogu detailů konstrukcí v dřevostavbách firmy Fermacell (ke stažení na www.fermacell.cz).
Složení stěnové konstrukce zevnitř ven
Rozhodující pro funkci celé skladby je v první řadě difuzně otevřená konstrukce obvodové stěny. Zde platí zásada ‚uvnitř těsněji než venku‘. Příslušné charakteristické veličiny tvoří hodnoty sd jednotlivých vrstev.
Vnitřní opláštění
Jako vnitřní opláštění pro všechny typické konstrukce na bázi dřeva se osvědčily sádrovláknité desky, jako je parobrzdná deska Fermacell Vapor o tloušťce 12,5 mm s hodnotou sd = 3,1 m. Jedná se o sádrovláknitou desku, na kterou je ve výrobě kašírovaná parobrzdná papírová vrstva. Díky této úpravě se zvýší hodnota difuzního odporu a sníží propustnost pro vodní páry u obvodové konstrukce dřevostavby.
Nosná a izolační úroveň
Dutina stěny může být izolována různými izolačními materiály, jako jsou například minerální (skelná vlákna, minerální vlákna) nebo obnovitelné izolační materiály (celulóza, dřevovláknitá izolace, len, konopí…).
Vnější opláštění
Na rozdíl od vnitřního opláštění, které má být pokud možno navrženo a provedeno tak, aby bylo difuzně uzavřené, se na exteriérové straně používá materiál, který je difuzně otevřený. K tomuto se výborně hodí klasické sádrovláknité desky fermacell tl. 12,5 mm s hodnotou sd = 0,16 m.
Nízká hodnota sd ukazuje konstrukci otevřenou směrem ven, kterou se vodní pára může bez zábran dostávat z konstrukce, aniž by kondenzovala na studenějších vrstvách stavebního dílu. Obě vrstvy opláštění – vnitřní a vnější sádrovláknité desky – mohou být kromě toho použity pro statické vyztužení konstrukce dřevostavby (charakteristické hodnoty pevnosti viz ETA 03/0050).
Při použití systému odvětrávané fasády se následně na sádrovláknité desky použije fasádní fólie jako funkční ochrana proti pronikající vlhkosti a větrotěsnosti. Nakonec se z vnější strany upevní fasáda s odvětrávanou mezerou. Zde může být použita deska fermacell Powerpanel H2O (na obrázku Fermacell Zakladani drevostaveb foto2.jpg zobrazená jako fasáda s omítkou). Přitom je třeba dbát na dostatečnou vzdálenost dřevěných prvků nosné konstrukce od země (oblast ostřikující vody 300 mm). Na spodním okraji je deska navíc chráněna soklovým profilem HD. Alternativně k desce Powerpanel H2O jsou např. také možné dřevěné fasády.
Strop nad podzemním podlažím/základová deska − ochrana proti vlhkosti
Před postavením stěn musí být na betonovou základovou desku, popř. betonový strop nad podzemním podlažím, umístěna hydroizolace k ochraně před vzlínající vlhkostí. Doporučuje se však i jako ochrana proti možným škodlivinám (např. plynným radonem), které vystupují ze země. Utěsnění může být realizováno navařenými bitumenovými pásy nebo i samolepicími, lehčími pásy.
Montáž prvků
Po utěsnění stavby jsou montovány dřevěné konstrukce. Zpravidla jsou na centimetr přesně připraveny v závodě, případně na stavbě. Základové desky/stropy nad podzemním podlažím však často vykazují značné rozměrové tolerance. Proto musí být před montáží prvků umístěny na stejnou úroveň. Toho je dosaženo obvodovým zakládacím prahem, který se „vypodloží“. To lze provést dvěma způsoby:
– vypodložení zakládacího prahu podložky a následně celoplošné vyplnění mezery výplňovou maltou fermacell, která má vysokou pevnost v tlaku;
– příprava dilatačních podložek a nanesení výplňové malty po obvodu stavby; do tohoto maltového lože se pak vloží práh a do podkladu se upevní kotvami.
|
Stavebněfyzikální vlastnosti vnější stěny se sádrovláknitými deskami fermacell Hodnoty sd opláštění: – sádrovláknitá deska fermacell Vapor (12,5 mm): 3,1 m – sádrovláknitá deska fermacell (12,5 mm): 0,2 m Protipožární ochrana: REI 30 Vzduchová neprůzvučnost: Rw > 46 dB Hodnoty tepelného odporu konstrukce: Varianta A: Izolace: 200 mm Součinitel prostupu tepla celková konstrukce: Ustěna 200 = 0,22 W/m².K Varianta B: Izolace: 340 mm Součinitel prostupu tepla celková konstrukce: Ustěna 340 = asi 0,122 W/m².K* Varianta B v provedení s I-nosníky a s optimalizací tepelných mostů je vhodná pro splnění požadavků na pasivní konstrukce. |
Podlahová konstrukce
Má-li být podlaha v místnosti ukončena suchým procesem, např. sádrovláknitými podlahovými prvky (podlahový prvek Fermacell 2 E 11 nebo 2 E 22), musí být nerovnosti vycházející z masivní stavby napřed příslušně vyrovnány – např. vyrovnávacím podsypem fermacell nebo samonivelační stěrkou fermacell. Potřebná tloušťka izolačních materiálů pod podlahovými prvky je dána požadovanou energetickou úrovní budovy. U neobývaných sklepních prostorů jsou zpravidla menší. Při použití extrudovaného polystyrenu (EPS) je třeba zajistit, aby byl materiál dostatečně pevný v tlaku (dle publikace Podlahové systémy feramcell – Plánování a zpracování). K akustickému oddělení je nutné mezi sousední prvky dřevěného rámu a samonivelační hmotu, popř. podlahové prvky, vždy umístit minerální okrajovou izolační pásku (Fermacell MF).
JAROSLAV BENÁK
foto archiv firmy Fermacell
Ing. Jaroslav Benák (*1977)
studoval obor Dřevařské inženýrství na Vysoké škole užitých věd a umění v německém Hildesheimu (Dolní Sasko). V roce 2004 nastoupil do společnosti Fermacell jako projekční konzultant, v současnosti zde působí ve funkci technického ředitele. Zodpovídá za technické poradenství, servis a školení.
