Detaily projektu a montáže střešních oken z pohledu potřeb investora

Přestože se střešní okna u nás aktivně používají od počátku 90. let minulého stol., stále se při jejich projektování i montáži opakuje řada chyb a nedostatků, které poškozují především konečné uživatele. Příčiny spočívají v nedostatečné informovanosti a podceňování významu střešních oken jako integrovaného stavebního prvku střešního pláště. Přitom nároky na střešní okna by měly být podstatně vyšší než na okna svislá, nejen proto, že jsou konstrukčně složitější, ale především proto, že plní mnohem více funkcí spojených s kvalitou bydlení.

Pokud slyšíme o nedostatcích střešního okna, jedná se téměř výlučně o problémy způsobené:

1. nedostatečnou izolací rámu okna,

2. nadměrnou tvorbou kondenzátu s postupnou degenerací dřevěného křídla a rámu,

3. nepohodlným ovládáním nebo nevhodným umístěním okna.

 

Všechny zmíněné chyby lze snadno řešit již v projektu, nejpozději však během montáže.

 

Již v projektu je nutné počítat se zateplením střešních oken, nejlépe pomocí originálního zateplovacího bloku, jehož výhodou je, že je pevně spojený s rámem okna a izoluje jej po celé jeho výšce i v místech, které lze velmi obtížně zateplit klasickým způsobem.

Při zateplení klasickým způsobem nebo pomocí originálního zateplovacího bloku musí být stavební otvor vždy po celém obvodu větší minimálně o 3 cm, než je rozměr okna. Ve vodorovném směru nad a pod oknem je tento požadavek snadno splnitelný, neboť tam stavební otvor vzniká montáží podpěrných latí. Problémem často bývá nedostatečný prostor mezi krokví a rámem okna ve svislém směru. Rám okna se upevňuje pomocí montážních úhelníků na pomocné montážní latě, které musí být pevně kotveny do konstrukce krovu silnými a dlouhými hřebíky nebo vruty. Pokud by mezera mezi rámem okna a krokví byla výrazně větší, je nutné pro dokonalé připevnění rámu okna ke konstrukci střechy použít tesařskou výměnu nebo alespoň pevné příložky.

Dalším velice důležitým detailem, ve kterém se na stavbách nejčastěji chybuje, je způsob napojení všech vrstev střešního pláště na rám okna. Tento detail bývá nejkritičtější ze všech, protože samotné okno spočívá díky latím a kontralatím podstatně výše, něž je rovina tepelné izolace ve střešním plášti. Zde dochází k nejčastějším problémům a chybám v montáži. Pro správnou funkci tepelné izolace okolo rámu okna totiž není důležité jen její kvalitní provedení, ale také především způsob montáže pojistné hydroizolační fólie na rám okna. V žádném případě se nesmí upevňovat fólie na rám okna pomocí chybně vyřezaného tvaru fólie (tvar H, „psaníčko“ apod.) v místě, kde okno bude montováno, protože tento způsob neumožňuje instalaci dostatečného množství tepelné izolace.

V současnosti nejkvalitnějšího zateplení rámu střešního okna můžeme docílit dvěma způsoby:

1. Použít střešní okna, jejichž rám je vybaven z výroby zateplovacím blokem, který izoluje celou jeho výšku, tzn. i tu část rámu, která vystupuje nad rovinu střešní krytiny.

2. Při montáži okna bez zateplovacího bloku je nutné dbát na to, aby byla pojistná hydroizolační fólie instalována na rám pomocí límců fólie na horní hraně latí a teprve za kontralatí protažena zpět do roviny fólie ve střešním plášti. Jedině tento detail nám totiž umožní izolovat minerální nebo skelnou vatou k oknu až po vrchní úroveň laťování.

 

To, že větší část rámu střešního okna vystupuje nad rovinu latí, je kritický detail všech střešních oken. Přesto zdaleka ne všichni výrobci nabízejí možnost zateplení vnější strany okenního rámu po celé jeho výšce. (Společnost Roto dodává střešní okna vybavená integrovaným zateplovacím blokem přímo z výroby, která předem eliminují i možné nedostatky montáže. Tento výrobek je navíc opatřen i límcem parotěsné fólie pro dokonale těsné napojení parozábranné vrstvy střešního pláště na rám okna.)

Součástí správného fungování střešního okna v závislosti na tepelně-technických požadavcích je nutnost se přizpůsobit fyzikálním zákonům a zajistit na vnitřním povrchu střešního okna aktivní cirkulaci teplého vzduchu. Jakékoli izolační dvojsklo nebo trojsklo je vždy v porovnání s parametry izolace střechy slabým místem, proto je nezbytnou součástí návrhu každého střešního okna zdroj tepla, který eliminuje nebezpečí kondenzátu na vnitřním skle a zároveň tzv. otevřené ostění, které proudění vzduchu nebrání. Správně provedené ostění je dole pod oknem svislé a nahoře nad ním vodorovné. Vzhledem k tomu, že se tím klín tepelné izolace u spodní i horní hrany rámu významně ztenčuje, někteří výrobci doporučují ostění opatřit mírným náběhem kolmo k oknu pro zvýšení minima izolace v nejexponovanějším místě. (Stejný náběh má i prefabrikované, bezúdržbové polyuretanové ostění Roto.)

Dalším důležitým prvkem je těsnost spár, a to nejen v závislosti na kvalitě těsnění, ale také především vzhledem k možnému pohybu krovu. Výrobci nabízejí různé typy těsnění, v každém případě však musí být těsnění křídla minimálně dvojité a v rozích nesmí být zploštělé (to bývá problém především u těsnění praporkového). Protože nejvíce namáhaná spára mezi křídlem a rámem bývá ve spodní části, kde často neprobíhá ideální cirkulace vzduchu, mají kvalitní okna ve spodní polovině těsnění dorazové, stejně jako je tomu u oken svislých.

Další potenciální nebezpečí u novostaveb i rekonstrukcí přináší instalace střešních oken na nový, čerstvý krov. Přesto, že součástí kvalitní montáže je vyrovnání spáry mezi křídlem a rámem, často po několika měsících krov zaznamená mírný pohyb nebo se krokev zkroutí dosycháním, což pohne i rámem okna. V tomto případě je nutné buď pomocí kvalitního kování spáry dodatečně seřídit, nebo okno demontovat, podložit a znovu namontovat. Specifickou mechanikou pro seřízení spár je vybaveno kování střešních oken Roto. Umožňuje dodatečnou rektifikaci vpravo či vlevo až o 3 mm pomocí excentrických šroubů, které jsou umístěny na ramenech okna.

 

Podkroví se velice často buduje s využitím krovu jako přiznaného pohledového prvku a s dalším využitím dřeva jako finální úpravy podhledů. To je hlavním důvodem silné poptávky po střešních oknech ze dřeva, a to i v případech, kde otvory ve svislých konstrukcích téhož domu vyplňují plastová okna i dveře.

Podkroví musí být uzavřeno parotěsnou zábranou, která zamezuje pronikání vlhkosti vyprodukované lidskou činností do tepelných izolací. Z tohoto důvodu se v podkroví snadno zvýší vlhkost, kterou je nutné udržovat na co nejnižší hodnotě větráním. Přesto nelze zcela vyloučit rosení oken, a to zvláště v místnostech se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, jako jsou koupelny, kuchyně nebo ložnice. To výrazně snižuje životnost laků na dřevěných konstrukcích oken a je třeba provádět jejich pravidelnou údržbu. Často je přitom paradoxně dřevěné střešní okno jediným dřevěným prvkem v podkrovních koupelnách. I z těchto praktických důvodů je důležitá možnost volby mezi oknem s profilem z kvalitního dřeva a oknem s profilem celoplastovým.

Kvalitní plastová střešní okna jsou vyrobena ze tří- nebo čtyřkomorových profilů, které mají vysokou odolnost proti průrazu a UV záření a jsou opatřena pevnou výztuží. Plastová okna nepodléhají ani v extrémních vlhkostních poměrech žádné destrukci a odpadá tak pracná údržba lakovaného povrchu.

Použitím plastových oken v podkroví lze navíc materiálově sjednotit výplně otvorů v celém domě v případě použití plastových fasádních oken a dveří. Samozřejmě lze plastová a dřevěná střešní okna také kombinovat, z exteriéru není totiž viditelný žádný rozdíl díky oplechování.

 

Pokud se ve střední Evropě zeptáme, jaké střešní okno s ohledem na otevírání je běžné, každý odpoví: „Kyvné s otevíráním v horní části křídla.“ Uvědomíme-li si však, pro jakou funkci jsou střešní okna navrhována, dva nejčastější případy jsou:

Určitá část objektů pro bydlení je stavěna s tím, že i v podkroví je hlavním prvkem prosvětlení svislé okno ve štítu nebo ve vikýři. Tomu odpovídá vyšší nadezdívka, díky níž jsou střešní okna jako doplňkový zdroj osvětlení a odvětrání umístěna poměrně vysoko. Při nevhodném způsobu jejich ovládání pak vzniká problém. Pokud je totiž navrženo střešní okno s ovládáním nahoře, je obtížně dosažitelné. Jedinou z možností je dokoupení ovládací tyče, která však představuje dodatečné náklady, překáží v místnosti a otevření okna je méně pohodlné. Pokud budeme hledat pragmatické řešení, okno s dostupným ovládáním dole je rozhodně vhodnější.

V případě, že střešní okna jsou hlavním zdrojem světla v podkroví, musíme zohlednit všechny aspekty interiéru a dispozice, aby užitná hodnota oken byla co nejvyšší. Svislá nadezdívka nesmí být příliš vysoká, aby výška spodní hrany rámu umožnila výhled ze střešního okna ven. Pro níže umístěná okna volíme delší rozměry, aby i horní hrana rámu, resp. ostění, byla dostatečně vysoko vůči hlavě uživatele. Pokud zajistíme optimální výhled, je nutné myslet i na efektivní otevírání. Tím určitě není obyčejné kyvné okno, jehož způsob otevření brání výhledu ven při otevřené poloze křídla a navíc ohrožuje bezpečnost uživatele.

Proto se doporučuje volit takové kování střešního okna, které umožní zvednout křídlo nad hlavu, aniž by jeho vrchní část při otevření zasahovala do interiéru.

Řešení jsou dvě. Tzv. výklopná/kyvná okna, která jsou dražší a najdou si je spíše náročnější zákazníci. Této kategorii vévodí okno Roto Designo R8, které je jako dosud jediné na trhu vybaveno špičkovým šestibodovým celoobvodovým kováním. Toto okno umožňuje mnoho funkčních aretací, bezpečně drží ve všech úhlech vyklopení a zajišťuje těsné uzavření křídla ve všech čtyřech rozích. Stejnojmenný výrobce nabízí i druhý systém otevírání nad hlavu, s podobným komfortem jako výklopné/kyvné okno, ale s cenovou relací v úrovni obyčejných kyvných oken. Toto otevírání se nazývá výsuvně-kyvné, samotné okno pak Roto Designo R7.

 

Pouze dodržením všech zmíněných pravidel návrhu a instalace střešního okna dosáhneme maximální spokojenosti uživatele podkroví a zajistíme správné funkce s využitím všech předností, které střešní okna nabízejí.

TOMÁŠ HRDINA