Soutěže

Ideová architektonická soutěž na druhou věž plzeňské katedrály – výsledky

Jednou z nejúspěšnějších architektonických soutěží v Česku se stala ideová soutěž na návrh druhé věže katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, kterou v dubnu vyhlásila plzeňská síť kaváren. Návrhy přišly z ČR, Slovenska, Ukrajiny i z USA, a to i přesto, že šance na realizaci stavby je minimální. 
Gotická katedrála na centrálním náměstí je národní kulturní památka a není pravděpodobné, že by se k ní v dohledné době něco přistavovalo. Podle majitele kaváren a autora myšlenky na doplnění věže Jana Janáka ale měla soutěž smysl – zviditelnila katedrálu, město a otevřela prostor novým a neobvyklým nápadům.
„Soutěž byla velmi úspěšná, dorazilo 137 návrhů, sedm bylo vyloučeno a 130 jich porota posuzovala. V historii českých architektonických soutěží je to druhé místo po Národní knihovně," shrnul Janák. Porota v čele se světově uznávanou architektkou Evou Jiřičnou či s Davidem Vávrou vybrala nakonec jako nejlepší návrh útlé zlaté věže, jehož autorem je Vladimír Heiser. „I přes skutečnost, že je vyšší než ta současná, však není větší, hmotnější ani dominantnější. Se starou věží je v dobrém páru. Respektuje vše původní a přitom dodává katedrále zcela nový rozměr,“ konstatovala porota.
Kostel je dominantou centra Plzně od jeho vzniku na konci 13. století. Postupem času se jeho podoba také měnila a přijímala znaky různých stylů a epoch. Podle historických pramenů měl kostel skutečně kdysi mít dvě věže, od plánů se později upustilo a jižní věž se nikdy nepostavila. Nynější více než 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Čechách.
Do soutěže přišly podle Janáka návrhy od imaginací přes vtipné až po realizovatelné nápady. Autoři využívali kámen, ocel, plasty, sklo, dřevo, hliníkové prefabrikáty, nechyběly ani návrhy, které druhou věž simulovaly optickou vizualizací, projekcemi či hrou s odrazy v zrcadlech.
Plzeňský biskup František Radkovský není příznivcem toho, aby u katedrály vyrostla ještě jedna věž, soutěž ale ani nazatracuje a vítá pozornost, které se díky ní bartolomějskému chrámu dostalo. „Ta katedrála je už teď dokonalá, ale také se v průběhu staletí měnila. Je to živý organismus a je potřeba k ní přistupovat s pokorou, ale i s odvahou. Možná bylo teď zaseto semínko, které někdy vzklíčí," řekl. Nevyloučil, že některé příští generace by mohly vzhled chrámu změnit. Žádný ze současných návrhů ho ale neoslovil tak silně, aby si myslel, že je třeba ho určitě uskutečnit. „Jestli teď něco katedrále opravdu chybí, jsou to zvony. A zdá se, že se možná budou moci po 70 letech na věž vrátit,“ uvedl biskup.
Jako vedlejší aktivita architektonické soutěže totiž vznikla sbírka na pořízení nových zvonů. Na věži jsou nyní jen dva, chybí ale hlavní velký zvon Bárta a další zvony pro vytvoření souzvuku. V roce 1942 nacisté zvony odvezli a roztavili.
V kasičkách kaváren a na účtech se už sešlo přes 690 000 korun, podle biskupa je i vážný příslib dalších částek, včetně miliónové sumy. Na čtyři nové zvony pro katedrálu, včetně pětitunového Bárty, a na nutné technické a stavební práce, by bylo postupně třeba až devět miliónů korun.
 
Ocenění a hodnocení poroty
 
1. místo – návrh č. 24, autor: Vladimír Heiser
Útlá zlatá věž, která i přes skutečnost, že je vyšší než ta současná, není větší, hmotnější ani dominantnější. Se starou věží je v dobrém páru. Respektuje vše původní, a přitom dodává katedrále zcela nový rozměr. Návrh oslovil porotu hlavně pro svou jednoduchou eleganci a domyšlenost řešení. Panorama Plzně, na které si obyvatelé města tolik potrpí, by druhá subtilní věž nijak nenarušila, naopak by je oživlia a učinila zajímavějším a dynamičtějším.
2. místo – návrh č. 54, autoři: Bc. Robert Gallo, MgA. Václav Kočí, Ph.D.
Návrh se zabývá otázkou duality. Autor umístil druhou věž mimo půdorys katedrály do rozlehlého plzeňského náměstí, jehož horizontálu a velikost tato tenká vertikála solitérní kampanily (návrh počítá s umístěním zvonu do krovu věže) vyvažuje.
Věž, jako černý kovový maják ukotvuje nejen loď blízké katedrály, ale uklidňuje kamenné moře náměstí.
Autor hovoří o hlavním tématu protikladu, o ženském horizontálním jinu, který vyvažuje mužským paprskem jangu. Je pozoruhodné, že pouhý 12metrový odstup věže od katedrály vytváří dostatečné napětí mezi původní a novou stavbou a vytváří zajímavé pohledy na toto sousoší ze všech stran.
Stávající šedivá kamenná chrámová masa je úspěšně kontrastována černou kovovou kůží tenké věže, perforovanou rastrem křížů.
3. místo – návrh č. 23, autoři: Elena Machin Garijo, Ing. arch. Štěpán Martinovský
Návrh povyšuje samotný proces dostavby katedrály na svůj hlavní motiv.
Jednotlivá patra dostavovaná postupně na základě vzorce generovaného pomocí proměnlivého výskytu svátku sv. Bartoloměje v kalendáři mají různou výšku a různé stáří. Takto vznikající architektonická struktura pomalu po krocích dorůstá do své finální podoby během sto šesti let.
Princip umožňuje přijímání různých technologií a konstrukčních systémů budoucnosti. Autor se inspiruje neustálou neukončeností jakékoliv významné architektury. Porota oceňuje velkolepou časovou dimenzi návrhu.
 
Výstava soutěžních návrhů je plánována na začátek příštího roku. Přesné datum prozatím nebylo stanoveno.
zpráva ČTK, mi

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*